Začátek roku, mající vždy červené datum v kalendáři, se vyznačuje slavnostním tónem, který ve svém novoročním projevu pokaždé posvěcuje prezident republiky. Proč by tomu tak nemělo být i v kulinářském oboru, jehož výdobytek náleží k nezbytné součásti života a je užíván veškerým lidstvem v opakovaném násobku jednoho dne. Proto právě v tento den, ve smyslu podtržení významu naší profese, otevírá první stránku našeho odborného portálu právě prezident Asociace kuchařů a cukrářů České republiky Miroslav Kubec.
Tím, že se stravujeme několikrát za den, tak zřejmě právě proto se tento obor stal profesí vnímanou jako běžná, na níž jsme si avšak navykli klást velmi náročné požadavky počínaje legislativními nařízeními ve spojitosti se zásahy mnohých inspekčních orgánů. Dodejme, že oprávněně. Jsme to ale zároveň i my konzumenti, kteří chceme mít na svém talíři vysokou kvalitu, spojenou s dobrou chutí a estetickou vizáží nejenom samotného pokrmu, ale též i stolu a celkového prostředí ve kterém se stravujeme. V životě jde vždy o pocit. A uspokojit zákazníka v jeho zážitkové oblasti je úkolem nadmíru náročným, který může v dokonalosti zvládnout pouze skutečný mistr svého oboru. Ale ani to již dnes nestačí. Tyto schopnosti a vše co kulinářský obor může své klientele nabídnout, musí vstoupit mezi širokou masu. K tomu účelu slouží mnoho prostředků. Jsou jimi různé propagační a vzdělávací akce, k nimž náleží i vzájemná gastronomická klání prezentovaná formou různorodých soutěží.
Česká republika se vyznačuje množinou soutěžních těles a jednotlivců, které zviditelňují jednak obor a současně i vztyčují český gastronomický prapor v zahraničí. Dodejme, že při těchto příležitostech se nejednou ze soutěžních pódií linuly pomyslné zvuky české hymny, či alespoň stoupala česká vlajka na stožár nejlepších.
Tento rok je pro naše odvětví, stejně jako i pro sportovní, rokem olympijským. V české kulinářské sféře nás čekají i další výstupy na vrcholové, i nižší kóty, které budiu poutat pozornost zahraničí.
Jakéže úkoly, plnění cílů a záměry pro letošní rok má česká gastronomie, nám v následném rozhovoru přiblíží prezident Asociace kuchařů a cukrářů České republiky Miroslav Kubec.
 
Co dal uplynulý rok české kuchyni, respektive co česká kuchyně dala k dobru, či přinesla nového v roce minulém?
Opět se objevilo mnoho nových surovin a k mé velké radosti i přes stálý trend zdravějšího stravování, stále více se v tomto roce prosazuje klasická česká kuchyně. I když se jí snažíme moderně prezentovat, klasika naší dobré domácí kuchyně se v tom nezapře. No a samozřejmě přišli další zahraniční šéfkuchaři do pražských hotelů a restaurací, což je pro nás domácí výzvou ukázat že my domácí jsme zde na ně nečekali se založenýma rukama a že jsme stále posunovali gastronomii kupředu a to že možná někdo z nich hned přinese do ČR hvězdičku je jen otázkou jejich zahraniční popularizace.

Kde byla Achilova pata Asociace kuchařů a cukrářů ČR v realizaci předsevzetí pro rok 2007, a kde byste naopak nešetřil chválou?
Největší naší bolestí je nepřiměřený přísun financí pro asociaci vzhledem k tomu kolik bychom mohli nebo i chtěli dělat aktivit. Bohužel se nám nepodařilo udržet si našeho generálního partnera a jednoho z hlavních, z mého pohledu hlavně proto, že asociace již naprosto splnila účel jejich partnerství a to dostatečně je zviditelnit. Ale to je život, neustále totiž bojuji s tím, aby naši partneři pochopili, že podporují rozvoj gastronomie v tomto státě, který jim následně přináší zákazníky. Bohužel, je asociace z minulosti svázána povinností si peníze u partnerů odpracovat. To bohužel není již možné vždyť například sportovci si také nemusí peníze, které jim partner poskytne odpracovat manuálně, ale tím, že viditelně prezentují široké veřejnosti kdo je podporuje. A tím se dostávám k druhému bodu otázky která je co se nám naopak povedlo. Jednoznačně je to realizování všech naplánovaných činností pro rok 2007, včetně nové aktivity, kterou byla oslava Světového dne kuchařů. Nad touto akcí dokonce převzala záštitu manželka prezidenta republiky paní Livie Klausová a primátor doktor Pavel Bém. Této akce se v říjnu na Ovocném trhu zúčastnilo téměř deset tisíc návštěvníků a celý výtěžek z této akce jsme věnovali na charitu pro fond dětí nastupujících do života. Na této akci nás výrazně podpořila Asociace hotelů restaurací, se kterou stále pevněji spolupracujeme a Česká centrála cestovního ruchu, která také nezištně prostřednictvím naší asociace podporuje domácí gastronomii. Asi z mezinárodního pohledu je velkým úspěchem vítězství v kandidatuře na pořádání evropského kongresu kuchařských prezidentů, který se uskuteční v únoru 2008 v Praze.Tento úspěch potvrzuje, že naše asociace je mezi 98 členskými státy stále výrazněji vnímána a uznávána.

Český národní tým, a to juniorský a seniorský a též i Pražský regionální tým dobře zabodoval na významných světových scénách. V čem tkví podstata výkonnostního svírání se nůžek mezi soutěžním Českem a světem?
Je to opět o dlouhodobé systematické práci, všechny naše týmy velice dobře pracují. Jednotliví členové i přes to, že v týmech jsou zcela zdarma a na úkor svého volného času zodpovědně pracují, připravují se na svá jednotlivá vystoupení a v tom je záruka úspěchu. Nechci zde vyzdvihovat ani jeden z týmů nebo jednotlivce, kteří nás ve světě reprezentují, protože by to nebylo fér. Radši bych zde poděkoval jejich ředitelům, majitelům restaurací a hotelů i jejich kolegům za podporu a pochopení. Bez toho bychom totiž nemohli to naše krásné řemeslo takto dobře prezentovat.
Na domácích a zahraničních soutěžních kolbištích se dobře, neřkuli výborně prosazují mnohé domácí regionální týmy a jednotlivci. Jak dalece jsou sledováni asociační optikou a do jaké míry je možné z pozice nejvyššího českého gastronomického zastoupení jim podat pomocnou ruku?
Je samozřejmé, že i přes velkou snahu vše sledovat a mít o všem přehled nejsme schopni vše obsáhnout a dostat se k informacím. Proto zde prosím pokud víte kdokoliv o jednotlivcích či týmech kteří se chtějí zapojit do naší činnosti, informujte nás. Rádi pokud to bude jen trochu možné se přijedeme podívat, podpoříme a podáme pomocnou ruku.

V mediálním pozornosti se v popředí - až na menší výjimky – objevují převážně restaurace a hotely a akce s nimi spojené, mající působnost v Praze. Je podle vás rozdíl mezi hlavním městem a zbytkem Česka opravdu tak viditelně výkonnostně odlišný nebo jde o zaběhnuté mediální návykové klišé?
Víte, já se domnívám, že s medializací je to stejné jak v gastronomii tak ve všech ostatních odvětvích, například Světový den kuchařů. Informovali jsme například všechny televize a žádali je o informování o této akci, ale nikdo nám tam neumřel, netekla tam krev a tak o to televize neprojevily zájem. Mojí touhou je, aby se gastronomie medializovala stejně jako v zahraničí, ale bohužel máme stále smůlu v tom, že u nás si ještě všichni dost dobře neuvědomují jaký přínos má gastronomie pro národní hospodářství. Nechci se zde zabývat čísly, ale my jsme výraznými přispěvateli do přílivu peněz do státní kasy a tak bychom měli být vnímáni. Já osobně dělám vše pro to, aby zbytek Česka nebyl v medializaci zanedbáván, ale i ten zbytek Česka se musí snažit ukázat, že je důvod o nich psát. Je pravda, že to tak vždy není. Jen názorně  při mé nedávné návštěvě Plzně jsem zcela náhodně zvolil pro pracovní oběd restauraci v hotýlku, který byl velice příjemný, draze vybaven, v restauraci nechybělo několik plazmových obrazovek, ale bohužel personál nebyl příjemný, jídlo bylo na hranici poživatelnosti. Jednoznačně pan majitel utopil mnoho peněz do svého snu mít hotýlek, ale bohužel již neinvestoval žádné peníze do svého personálu který tomu hotýlku dělá tu správnou reklamu. Nejsem stěžovatel, tak jsem zaplatil a již tam nikdy nepůjdu a každého budu před tímto podnikem varovat. Chci tím říct, že nevidím rozdíl mezi Prahou a ostatním Českem, ale v tom co kdo udělá pro to, aby se jeho podnik, jeho gastronomie jeho personál dostal do hledáčku médii.

Poslední doba zaznamenala nárůst počtu soutěží, a to včetně zahraničí.
Tím na jedné straně dochází ke vstupu mnohých kulinářských zástupců na výkonnostní scénu a zpětnému odrazu v nárůstu kvality v restauračních kuchyních, ale na druhé straně mnohé tyto soutěže zkomírají na kvantitě kvalily zúčastněných. Kde by podle vás byl ideální zlatý střed?
I naše asociace již nechce přibírat na svá bedra další organizování nových soutěží. Chceme se naplno věnovat těm osvědčeným, které děláme a o které je zájem. Problém je i v tom, že většina těch skomírajících soutěží není pod hlavičkou asociace, protože my bychom se velice zamýšleli zda soutěž, která nemá dostatek zájemců má smysl realizovat.

Kulinářská mediální scéna je v poslední době dozdobena různými anketami, kde jsou vyhlašováni různí vítězové, které jsme nikdy na stupních vítězů předních českých gastronomických soutěží neviděli.
Jaký je váš názor na tuto skutečnost?
Mám na tyto ankety svůj názor, samozřejmě, že bych byl rád, aby zde byla anketa, o které by se dalo říct, že je fér, ale je třeba Michaelin fér? Kdo to může zodpovědně říct. Myslíte, že je třeba fér, že domácí media najednou píší, že konečně bude v Česku hvězdička, protože do Four Seasons přišel nový zahraniční kuchař, který už jí má, nebo že je v Praze otevřena restaurace Maze kterou provozuje Gordon Ramsay, který jich má několik. Je myslíte fér, že jsme najednou zapomněli na to množství né jen pražských, ale i Českých restaurací, kde se dělá špičková gastronomie a za hranicemi by zcela jistě již minimálně jednu hvězdu vlastnily. Bohužel si ještě v gastronomii neseme nálepku separovaného východního bloku a my, kteří pro naší gastronomii tolik děláme si musíme na první českou hvězdičku počkat, až přijde věhlasný zahraniční kuchař. Je mi to líto. No a naše domácí ankety, myslíte, že je fér volit nejlepší restauraci podle toho kolik kamarádů mi pošle emailem hlas? Ani tudy cesta nevede. Rádi bychom tuto situaci změnili a usilovně nad tím společně s Asociací hotelů a restaurací přemýšlíme.

Únorový měsíc letošního roku bude českým kulinářským svátkem v podobě setkání prezidentů evropských zemí, jejichž hostitelem bude  AKC ČR.
To, že jsme pořádající zemí, je pouhou rotační záležitostí místa působnosti, či výsledkem dobré pozici české kuchyně a jejích soutěžních zástupců na mezinárodní scéně?
To že máme v Praze kongres kuchařských prezidentů evropských zemí je zásluhou dlouhodobé prezentace a propagace české gastronomie, vystoupení týmů i jednotlivců v zahraničí a vnímání české gastronomie jako kvalitního produktu. To, že zde bude tato konference je o to důležitější, že se koná ve dnech, kdy budeme soutěžit o nejlepšího kuchaře ČR v kategorii junior i senior pro roky 2007/8 a také proto, že se zde bude jednat o společném kandidátovy Evropy pro volbu nového světového prezidenta na nadcházejícím světovém kongresu v Dubaji v květnu 2008.
Které jsou stěžejní úlohy asociace pro letošní rok? Zkuste je rozdělit kvartálně.
První kvartál začíná Lázeňským pohárkem v Karlových Varech, pokračuje  právě kongresem evropských prezidentů, soutěží kuchař roku, finálem Gastro junioru a reprezentačním plesem asociace.
Druhý kvartál je ve znamení vyhlášení soutěže cukrář roku 2008, soutěž Gastro Hradec a světový kongres v Dubaji.
Třetí kvartál ve svém programu obsahuje oslavy Svatého Vavřinec patrona kuchařů a cukrářů na Kladně, regionální soutěž Magdaleny Dobromily Retigové, jejímž jsme patronem a regionální soutěže Gastro junioru. Vrcholem čtvrtého kvartálu bude Olympiáda v Erfurtu, oslavy Světového dne kuchařů, finále Cukráře roku a soutěž Český kapr.
Určitě jsem si nevzpomněl na všechny naše aktivity, ale i z toho co jsem zmínil je patrné, že rok bude velmi náročný. K tomu samozřejmě nezapomínáme na hlavní náplň naší činnosti jíž je vzdělávaní, takže bude opět realizováno velké množství vzdělávacích seminářů. Myslím si, že proto co zde bylo zmíněno, stojí za to být s Asociací kuchařů a cukrářů České republiky.