fiogf49gjkf0d
Druhy kvy
V reglech obchod se zkaznk nejastji setkv s kvou rozpustnou i mletou. Kvalitn kvov zrna, kter jsou nutn k nkterm typm kvovar, je nkdy tk objevit. Vtina vrobc a pedevm prodejc tchto pstroj proto svm zkaznkm doporuuje, jakou kvu a kde koupit.
Nejlepm zpsobem, jak tomu zabrnit a zajistit dlouhou ivotnost kvy na sklad je balen ve vakuu. I kdy je nkladn, zachovv kvalitu a aroma kvy lpe ne jakkoliv jin zpsob.
Kva filtrovan
pipravuje se v pstroji vdy ve vtm mnostv najednou. Do filtrovacho pstroje je pivdna voda, kter se ohv k bodu varu. Mlet kva je uloena v paprov filtrovac vloce, pes n proud vac voda. Z tohoto vrobnku je hotov ern kva stena do zsobnku, kde se pomoc elektrickho ohvae udr v poadovan teplot po nkolik hodin. (Tento druh kvy je vhodn podvat ke sndani).
Kva moka
Pat mezi klasick pravy ern kvy. Tento zpsob ppravy byl oblben v prvn polovin naeho stolet. Mlet kva se nasypala do konvice nebo dezvy, zalila studenou vodou a uvedla k bodu varu. Ped podnm v moka pboru se cedila pes stko. Obliba tto kvy vymizela s nstupem modernch typ kvovar.
Pekpavan kva
Pat rovn mezi klasick pravy ern kvy. Pipravuje se vdy v jednotlivch porcch. Zpravidla si ji pipravu u stolu host sm. Z kuchyn se ke stolu don sklenice v manet na podlku s rozetou a likou, konvika hork vody, podlek, na nm je filtrovac ndoba s kvou, opaten vkem, a podlek s balenm cukrem nebo cukenka, pop. konvika s mlkem. Na przdnou sklenici v manet se postav nerez pekapvac filtr s dvkou mlet kvy. Do filtrovac ndobky se vleje vac voda z konviky a nech se pekapat do spodn sklenice. Po pekapn se filtrovac ndoba odlo na pipraven podlek.
Kva kona
Jde o efektivn zpsob ppravy kvy pmo u stolu ve sklennm pstroji zvanm kona. Pednost tto kvy spov v tom, e si host me urit slu kvy tm, e ji nech v pstroji dvakrt nebo tikrt pekapat. Do spodn sklenn baky dme odmenou dvku studen vody, na ni nasadme vrchn sklenou baku, ve kter je na pevnm stku mlet kva, a dme na tepeln zdroj. Pi zahvn vody ve spodn bace nastv petlak, kter vytla vodu do vrchn baky. Zmnou teploty - odstavenm z tepelnho zdroje se tlak vyrvn a kva pekapv do spodn ndoby. Tento proces opakujeme na pn dvakrt a tikrt, m doclme dan sly kvy.
Instantn /okamit/ kva
Existuj ti druhy instantn kvy:
- suen sprejem
- suen zmrazenm
- aglomerovan
Instantn kva suen sprejem
Ve vysokch instalacch se kva extrahuje z mletch praench zrn, co je srovnateln se zpsobem, jak se pipravuje kva v domcnostech. Extrakt je suen sprejem ve vysok, nerezoocelov vi. Do surny se pivd hork vzduch, zatmco extrakt je doiroka rozprostrn ze shora pouitm sprejov trysky. Hork vzduch pak zpsobuje, e voda v kapkch extraktu se odpauje. Vzduch, kter je takto saturovn vodou, se odvd pry a stice kvy padaj dol a jsou shromaovny v silech.
Dnes je kvov prek vtinou aglomerovn do vtch zrnek pomoc aromatick tekutiny ke zlepen kvality a prezentaci pedstavy instatn kvy suen zmrazenm.
Co je co
* Espreso
Ze 6,5 a 7 g erstv mlet kvy se pod tlakem piprav 20 a 30 ml npoje.
* Espreso ristretto
Siln, velmi aromatick espreso, ze 6,5 a 7 gram se piprav maximln 20 ml kvy.
* Espreso doppio
Dvojit espreso - ze 13 a 14 gram kvy se piprav 40 a 60 ml kvy.
* Espreso macchiato
erstv pipraven espreso pokapan trochou teplho zpnnho mlka.
* Kapuno
Kvu s pnou tvo tetina espresa, tetina horkho mlka a tetina mln pny.
* Caff latt
Kva s mlkem - je tak mon oznait jakkoli preso doplnn mlkem.
* Caff americano
Tak se mu k velk kva - obvykle to je espreso zedn horkou vodou.
Optimln teplota kvy je kolem 50 C. Pod 40 C a obzvlt pod 37 C, co je teplota lidskho tla, se nm zd kva studen a nechutn nm.
Je to zjednoduenm pohledem zvltn, e 40 C tepl koupel ji plat za horkou, a ve vy teplot se nememe koupat vbec. Je to tm, e jemn stn sliznice snej vy teplotu ne pokoka. Zkuste si udlat pokus, kdy si dte do st teplou tekutinu na hranici nosnosti, tak v rukch se vm bude zdt mnohem teplej. Nejvy teplotu, kterou sn stn sliznice je 75 C. Pi tto teplot se ale ji vyskytuj popleniny, kter se projevuj zvltnm odumravm pocitem na pice jazyka.
Zanejte a druhm lkem
Znan riziko pro nkter lidi pedstavuje prvn rann lek kvy. Evropsk sdruen kardiolog publikovalo vsledky vzkumu eckch vdc, v nich se hovo o tom, e obvykl probouzec lek rannho kafe znamen pro organismus vznamn zaten.
Zpsobuje toti nhl zven rovn kofeinu v krvi, prudk staen cv - a jako nsledek zven tlaku a vt zaten srdenho svalu. Na druhou a tet kvu u reaguje organismus mnohem pznivji.
Doporuuje se citliv reagujcm a nemocnm lidem pejt na kvu bez kofeinu, nebo rezignovat na pit kvy vbec. "Nebo by snad nruiv kofeinist mli zanat svj den a druhou kvou?" Lze se zeptat ertem .
Kofein m ovem i pozitivn inky. Krom obvyklho povzbuzen doke napklad odstraovat bolen hlavy zpsoben navou. Je to dno tm, e pokud je lovk unaven, cvy v mozku se uvoluj a roziuj se. To vyvolv bolest hlavy. Kofein cvy sthne a bolen sn.
Nicmn proti bolesti hlavy vyvolan spasmaty (kee, vl neovlivniteln stahy) cv, co se dje napklad u sklerzy, kva ulehen nepinese - ba naopak.
Lid s chronicky nzkm tlakem si odedvna dvaj kvu na "zven tlaku." Nicmn ve skutenosti se tmto zpsobem hladina krevnho tlaku nezv - zv se jen jejich pracovn schopnost.
Kva inkuje i na aludek - v malm mnostv je idelnm prostedkem ke zlepen trven. Hrneek hok kvy tsn ped obdem zvyuje chu k jdlu, tonizuje prci aludku a zvyuje sekreci aludench v.
Problematick je psoben kofeinu na srdce. Zvlt souasn pjem alkoholu, kvy a kouen asto vyvolv zeslen innosti srdce a k tachykardii (zrychlen srden innost). Prv zrychlen tepu m milovnku voavho npoje napovdt, e by si kvu ml odpustit.