fiogf49gjkf0d
Nmecko - Wiesbaden
POLSKA ZOSTALA MISTRZEM VIATA
(Polsko se stalo mijhstrem svta)
Hlavn msto nmeckho spolkovho sttu Hessenska Wiesbaden, se stalo dostavenkem svtov cukrsk elity pi 5. ronku Mistrovstv svta cukr senior. Cukrsk ampiont pravideln vyhlauje a pod Svtov spoleenstvo cukr UIPCG, kter tento polojubilejn ronk podalo ve dnech 13.-15. ledna 2001 v Rhein-Main-Hallen ve Wiesbadenu.
Mistrovstv vytvelo soust cukrsk vstavy IKF/InterkondiCa + Eis 2001.
Na soupisce astnk cukrskho ampiontu byly tmy 8 nrodnost:
Nmecko, Polsko, Japonsko, Itlie, Holandsko, esko, Kolumbie, a Portugalsko.
Vlastn soute se nezastnily dva stty a to Kolumbie a esko.
Tmy mistrovstv svta:
Nmecko Andreas HEIL
Lothar BUSS
Itlie Giancarlo BETTAZZI
Massimiliano BETTAZZI
Japonsko Shuji MUTO
Jun HOMMA
Holandsko Jacques van BRAGT
Ivo WOLTERS
Polsko Robert WOLCZASKI
Mieczyslaw Chojnowski
Portugalsko Goncalo FERNANDO
Armando M. SILVA
Soutn disciplny se skldaly z:
navc jeden vstavn druh z okoldy
ochutnvku a jednoho druhu vstavnho expontu z karamelu
expont peiva
Pro prezentaci musela bt zhotovena napodobenina zmrzlinovho vrobku. Vechny soutn exponty, vyjma napodobenin, musely bt jedl.
Vtzem se stal tm s nejvym potem bod a nejmen bodovou ztrtou za innost na pracoviti vetn zskanho bodovho ohodnocen za chu.
Vyhlaovalo se poad v podob 1., 2. a 3. msta s tm, e ostatn soutc skonili shodn na tzv. 4. mst.
Holandsko
Holandt reprezentanti zvolili pohdkov motiv. Karamelov expont nesl znaky nevypracovan ruky a sympatie si zskvajc snaha po originalit zaostvala za technikou zpracovn.
okoldov okru vysujc v soku panka na prostednm nejvym kruhu se nmtov neshodovalo a dky neastn zvolenmu, i zpracovanmu doplku, mlo dosti blzko do ke a degradovalo pvodn mylenku. Kuliky s dobe vyvedenm pechodem barev a dojmu elegance dodvajc lesk a prothl doznvn okoldovch vrstk, bylo patrn nejzdailej st holandsk produkce.
Magio zticeo nepat k nejhorm dlm, kter bylo mon za posledn roky na cukrskch vtch soutch spatit, ale i pi nejvt vli je nelze zaadit vce ne do prmrn tvorby.
Dorty psobily velice jednoduchm dojmem. Jemn zkruty okoldovch spirl nedokzaly dortu nasadit korunu ozdoby a splvaly s mahagonovm pozadm vrobnho prostoru. Krom toho byly vyhnny do plin ve, take dekor v podob okoldov hvzdy a zlatho ornamentu byl k vidn pouze u spodnho dortu a to jet u vy postavy.
Stojany, o kterch by astnkm mistrovstv svta mlo bt znmo, e svm procentem - a ne zanedbatelnm - pispvaj k celkovmu dojmu vrobk, byly u holandskho drustva velmi jednoduch a nezastvaly roli dekoranho pedmtu, ale pouze elovho drku. Jist, e tato zleitost nen hodnocena, ale i u vysoce kvalifikovanho rozhodho se me tmto zpsobem njak ta desetinka ztratit.
Dalm nedostatkem holandskho tmu bylo vstavn aranm. Vechny vrobky se nalzaly v jedn rovin a nedokzaly vytvoit plastick dojem vyplnnosti prostoru, a to plat jak v podlnm i stranovm smru.
U holandskho tmu chyblo pozad, co je dnes u pikovch tm nezbytn soust vstavnho celku, a zejmna nasvcen, tvoc nezanedbateln dojmov prvek. A prv u holandskch soutcch jejich dlo, nedosahujc svtov rovn, spe tovarysk poznvac vandr, dky neptomnosti nasvcen psobilo jet navc mdle.
Portugalsko
Pokud nkdo byl ptomen ped dvma roky na mistrovstv svta v Brn a nyn ve Wiesbadenu, nachzel by u soutcch z Pyrenejskho poloostrova shodn prvky tvorby patc do oblasti klasick cukrainy. Pece jenom jakoby tato nejodlehlej evropsk zem svou polohou a osobitm ivotnm stylem lpla k tvorb, ve kter je na prvn pohled mon spatovat sklon k tradicionalismu a v odstupu dvou let nedolo k vraznmu posunu v zakomponovn modernjch prvk cukrainy svtovch pdi.
Rukodln prce na slun rovni, byla pravdpodobn hlavn devzou portugalskho celku a dorovnvala urit nedostatek vtvarnho smru modernismu, majc anci na mnonj bodovn.
Celkov stzliv vraz hledl z tve boha vod Neptuna. Tato okoldov skulptura byla dobe zhotovena a splovala normu ji zmnnho klasickho vtvarnho poadavku. Lze snad pipomnkovat jednobarevnost doplkovch obrazc nmtu nap. hnd delfny v Neptunovch vlasech i na trojzubci, kter barevn splvaly s centrlnm motivem a vizuln nesplovaly zamlen el. Zajmavji ji vyznlo proveden pechodu z Neptunovy tve do jeho vous.
Foukan karamel tvora z vodn e naznaoval, e tvrce ml s nmtem snad hlub zmr, ale nronost tto cukrsk disciplny byla zejm nad sly svho tvrce, aby jm dobe zamlen npad dothl ke zdrnjmu konci. okoldov dorty svm zpsobem proveden mly spe vraz tvorby prmrnch k cukrskch kol a celkov dojem zachraovaly soky z foukanho karamelu v barv, kter ladila zmru prosted ve kterm se tyto pohdkov bytosti pohybuj.
Lze paradoxn ci, e na dortovm komplexu byly nejzajmavj jejich plastikov stojany v antickm slohu, avak jejich konstrukce svm vzezenm pehluila vlastn soutn nmt.
Pozad vytvel obraz optovn se opakujcch antickch sloup a tento dublovan umlohmotn motiv pedletopotov doby se siln vkrdal do soutn tvorby. Jako doprovodn efekt lze ocenit jemn nasvcen modrav barvy.
Japonsko
Silou Japonc je v kadm ppad karamel. Znme to ji z Brna a nejinak tomu bylo i ve Wiesbadenu. Karamelov expont japonsk rostliny byl pravdpodobn vrcholem monho, co lze s touto surovinou vytvet.
Absolutn technika tvorby v podob stkajcho pramene cukrov hmoty zachycen do podoby hebkosti a tvoen s mimodnm smyslem pro detail do n byl vloen dech pvabu exotiky dalek Asie, dvala vem ptomnm najevo kde je msto pvodu tvrc tohoto dla.
A to m jen tak mimochodem napadlo, jak by byla rove nkterho budoucho mistrovstv, pokud by byli ptomni dal misti orientlnho vtvarnictv nap. an.
okoldov, nepravideln se navjejc kornout s vsazenou okoldovou koul, patil k nejzdailejm podstavcm svho druhu. Kombinace barev jednotlivch zvit svdila o npaditosti a smyslu pro estetiku autora dla a stejn tak i psobilo rozloen dalch koul u paty kornoutu, kdy na odlehl protistran dovaovaly vrazov dojem.
Croissantov kaskda tak trochu romnskho vzezen nezapadala esteticky, barevn a ani elov do celkovho obrazu. Ani jej tvr npaditost v podob nklonu hornho lnku nemohla napravit dojem ruivosti a nadbytenosti ve tvorb japonskho tmu.
Japonci jsou misti v blafovn. Vzpomeme Nosuhira Hidaka a Takashi Iimuru a jejich karamelov re v Brn v mikronov tlouce kvt v tak virtuoznm proveden, e mnoz divci podlehli dojmu, e jsou zhotoveny z ervenho celofnu.
Obdobn si ponali Shui Muto s Junem Hommou ve zhotoven karamelovho stojanu na dorty. Pesvdivost vize materilu erven barvy mlokoho nechvala na pochybch, e nosn nstroj na dorty by nebyl z plastick hmoty. Tak sugestivn podobu zamnitelnosti dokzali tito vyslanci cukrskho umn zem vychzejcho slunce do sv prce vloit.
okoldov dorty s croisantovmi doplky a karamelovm dekorem ve stylu japonskho vtvarnho smru dvaly monost poznn japonsk vtvarn tvorby s dominantou zpracovn detailu. Stejn tak lze hovoit o ve vi umstnm kvtu lutostbrnho okvt, kter dominovala plamenn barva.
Jako za vtku u japonskho tmu je mon povaovat aranma expont. Ty byly umstny vkov do jedn roviny a zpsobovaly ztrtu efektu rozlennosti pohledu.
Japonci zopakovali stejnou chybu jako na mistrovstv svta ped dvma roky v Brn. Dokzali vrazn zabodovat jednm - sten dvma - exponty, a ostatn vtvory ji neprodukovaly patin bodov souet tak, aby jejich celkov hodnocen mohlo bt vraznj a tak skonili opt tsn ped branami stup vtz. Japonsk tm bude muset do budoucna vce pilovat na svch slabch strnkch protoe zabodovat vysoko pouze v jedn discipln je tot jako mt ve sboru pouze jednoho vbornho pvce, kdy ostatn nedosahuj jeho kvalit.
Nmecko
To, e Nmci spolu s Japonci, Polky a Italy pat mezi karamelovou piku, potvrdilo optovn i hlavn msto Hessenska.
Karamelov podstava vychzejc z nznaku plesov rby linouc se hybnou lini kivky do ve 1,5 metru s puncem osobitosti ztvrnn pernatho pvce na vrcholu expontu, m tak charakteristickou pbuznost s nmeckou tvorbou, kter se v poslednch letech objevuje na svtovch cukrskch pdich, e to a evokuje k pouit vrazu "nmeck umleck cukrsk kola".
To, e nai zpadn soused to s karamelem um, naznauje tvorba r, kter maj ve potebn a navc prostednictvm jednoduchosti nezachzej do oblasti "titrna" a beze zbytku napluje poadavek modern elovosti.
Nmet cukrt misti Andreas Heil a Lothar Buss dokzali prostednictvm jednoduch elovosti - a to jak se ukazuje je hodnotc trend souasnch svtovch cukrskch pdi - se zamenm na zpsob kombinace jednoduchch tvar s drazem na vytaen vdho motivu prostednictvm detailu, jak v ppad nmeckch reprezentant dokld tvorba ptka, kde oba dva prvky v souasnosti bodov inn vtvarn tvorby byly plnohodnotn zastoupeny.
Viz dort vakovho tvaru s barevn provokujcm dekorem je dokladem pm linie mylenky ozdobn podoby sladn s trendem doby. Ovem nejvt pekvapen je ukryto pod dorty. Jejich podstavce ze tpanch kus karamelu pipomnajc svm seskupenm kandovan ovoce na pejli, a syt rudm zbarvenm navyuje dojem psobivosti a pin nov "trendov vtr" do cukrsk tvorby.
okoldov proveden prodlouenho torza eny u nmeckho tmu dv stle vce poznat, e chce-li cukr bojovat o nejvy stupn v nejhodnotnjch svtovch soutch, mus mt jeho tvr repertor rozshl akn rdius s nmrem do sochask tvorby.
Stejn tak se vyznaovali nmet soutc. Ladn linie enskho tla s dominantou symbolu pa v kontrastnm barevnm vyjden oproti karamelovho monumentu tvoilo sladn obrazec celkovho dojmu.
Dobr aranersk prce se ukzala v pzem vstavnho pdia, kdy .... list vytvoilo tvarov a barevn vhodn doplnk k celkovmu obrazu prce nmeckho drustva.
Itlie
Potomci zploditel renesannho stylu pinejcho navenek klidnou ucelenost, se na mistrovstv svta cukr senior tak trochu, by ve vzdlen podob a okrajov se jej dotkajc, vrtili do onoho architektonickho smru s ndavkem dalch umleckch proud velmi spornou formou zakomponovanch do tvorby soutnch zadn.
Upmn eeno, kdyby m Italov ekli s jakm myslem jedou dobvat mety svtovho cukrskho ampiontu, asi bych o vsledku stavc je na stupn vtz zapochyboval.
Ale, nezapomeme, e Itlie a umn je v paralele coby ena a krsa, a pro mne, kdybych potenciln vidl jejich teoretick zmr s dost odvnm pojetm stzlivosti vrazu, bych se snail hledat, co se za vm skrv, a teprve a vlastnm pohledem na soutn exponty bych se pesvdoval, e Italov plochou podobou mlokdy u kterhokoliv monumentu zachzejc do podoby plastinosti dokzali, e nejinnj der je pm a oprotni formy objemnosti ukazuj u po nkolikt, e zethlenost vrazov tvrch prostedk je asi tou nejkrat cestou k spchm.
Avak nedejme se zmst na prvn pohled svdnost tto zdnliv jednoduchosti, kter urit bude lkat k napodobovn, a troufm si ji dopedu ci, e ve vtin ppad zstane u pouh imitace nebo formou vrazovho jednoduchho prostedku mus bt sdleno ve, co poslucha, v tomto ppad divk, a pochopiteln ten nejdleitj posuzovatel takovho stylu, kterm je rozhod, mus pirozenm zpsobem pijmout a porozumt.
A ten kdo se um takto vtvarn vyjdit mus bt opravdov mistr, a dovolte m opt osobit pohled na vc kdy napu, e kdo chce takto tvoit, mus mt tento zpsob tvorby v genech.
A zalistujeme-li v kronikch evropskho a potamo svtovho vtvarnho umn, urit se shodneme, e souasn Italov v genov oblasti umn maj rozhodn z eho erpat.
Jejich na prvn pohled jednoduch dlo bych pirovnal ke tvorb hitov melodie. Nejobtnjm skalm komponisty je tvorba jednoduch melodick psniky k zapamatovn si pro irokou masu hudebnch konzument. A Italm se takovto tvorba v penesenm smyslu slova ve Wiesbadenu podaila v plnm rozsahu.
Chci-li shrnout ve uveden do srozumitelnj podoby, lze o italsk soutn tvorb na mistrovstv svta 2001 ci, e svm stylem dali rovntko mezi objemn lnek a jednu vtu vyjadujc ve co onen lnek svoji objemnou npln k. To dokzat je vrcholov umn, kter na prvn pohled svou svdnou jednoduchost bude lkat k napodobovn, ale ve sv podstat svou nesmrnou sloitost je tento zpsob tvorby uren jen pro nkolik vyvolench jedinc.
Centrln tvorbu italskho tmu vytv ti monumenty, kdy prv dva znzoruj andla v ensk podob z nich prvn expont je zhotoven z karamelu, druh ze zadnho pohledu je okoldovho pvodu, a pro tvorbu kdla byl pouit karamel.
U prohnut postavy zaujme barevn zobrazen jej rby a kdel, stejn tak jako modr dekor protkan zlatou a blou barvou.
A prv zde bude nutn se pozastavit. Kad z ns si vzpomene, jak lt pe vznikaj na tma barev. Samozejm, e pedpis je pedpis, a e z jeho znn nebude hodlat dn rozhod ustupovat ani o p. To by bylo v podku.
A proto se do poped opakovan dere otzka, zdali ji nenastala doba liberalizace pouit barev, kter nejsou v bnm potravinskm pouit, ale bez jejich ptomnosti zvolen nmt neme poskytnout hodnovrn svdectv sv podstaty. Je pochopiteln, e takovto krok by musel odpovdat potravinskm pedpism. Svt nm ji opakovan ukazuje, e tomuto tlaku autentinosti stoj ji pouze stle se tenc hrz v podob vtvarnch pedsudk.
okoldov andl italskch cukrskch reprezentant na mistrovstv svta ve Wiesbadenu byl vtvarn rutinn ztvrnn za ptomnosti ji naznaench prvk kdy je jednm tahem vyjdeno ve. Je nabledni, e smysln provokujc tl pvabn ensk pozad, by sakrrnho zmru, upoutvalo muskou st publika. Monument byl zasazen do kaskdovho okoldovho podstavce s marcipnovou r u nohou.
Ve stejnm stylu lze hovoit o andlm kdlu, vyznaujc se optovn v on "jednotahov podob". Autoi nmtu neopomnli na zkonit psoben kontrast barev a nastylizovali oba exponty, jak nosn tak ozdobn, do barevnch protiklad tak, e tento expont sploval vizov i elov poadavek. Npadit a vkusn byla bon dekorace dort v podob ozdobnch vaek s drovnm uprosted.
Karamelov svtl kulika svm pojetm a umstnm dokumentovala ji komentovan "nznakov styl mylenky" italskch cukrskch mistr Giancarla a Massimiliana Bettazzi a ladila s rovinou tohoto italskho zpsobu tvorby.
Snad trochu utopen a jakoby navc psobil abstraktn vyhlejc nmt dutho vlce s polokoul na konci. Tento nmt spe psobil, e do celkov harmonie volenho stylu nepat a t je mon vytknout tomuto npadu splvn barev expontu s podkladovou textili. Trochu nedotaen bylo umstn osvtlovacch tles, kdy tyto pekely v pohledu divka (je ale pravdou, e ne zornmu poli rozhodch).
Italov se podreli svho tradinho spornho stylu, z kterho jasnou mluvou hovo mylenka zmru, a nen to poprv, co na svtovch cukrskch kolbitch byl v proveden reprezentant Apeninskho poloostrova k vidn.
Polsko
Ji na mistrovstv svta v Brn bylo Polsko Trojskm konm soute a tento tm ukzal, e v jeho sestav je ukryt velk operativnost a tvr sla spojen s umleckou npaditost. Pi poslednm cukrskm ampiontu byl hybnou silou polskho drustva Janusz Profus a oekvn toho, zdali se s nm setkme i v Nmecku, bylo clovm pohledem pi ten polsk sestavy.
Januszovo jmno na soupisce tohoto jedinho slovanskho zstupce nebylo, ale v cukrskm rondonu jsme ho mohli vidt mhat se sem a tam. Roli soutcho zamnil za funkci, jak nai polt kolegov kaj promotra, ili koue nebo chcete-li trenra. A byl to prakticky jedin inkujc z ptomnch, kter se opakovan vrtil na svtov soutn prkna, i kdy v pozmnn roli.
Od prvnho pohledu bylo patrn, e polsk tm piel mimodn pipraven a s pedsevzetm jt v Nmecku co nejve. To ostatn naznaovala i odpov na dotaz, kam m Polsk republika v zvazku se dostat, kdy bylo jednoznan vysloveno: "Vyhrt"! Ale s moudrost ivotem zkuenho lovka pro jistotu, e by se tak i nemuselo stt, byla v dodatku otevena zadn vrtka pro ppad co kdyby, ve formulaci vty, e alespo kdy ne jinak, tak se dostat na stupn vtz.
e je konec dobr a tedy tak i vechno ostatn se v dobr obrtilo, by mohlo bt zvrenm hodnocenm polskho tmu, ale pojme se projt po vtzn stezce mistr svta cukr senior pkn od potku.
EXPEDICE K SATURNU
Polsk reprezentan drustvo zvolilo za svj soutn program let vesmrn mise k Saturnu. Kosmick sonda Cassini odstartovala dne 15. jna 1997 se zmrem dosaen est nejvzdlenj planety slunen soustavy v jnu roku 2004. Krom toho m pi prletu kolem Saturnova msce Titanu vyslat na tohoto souputnka boha rolnk, jak je tato ob planeta t nazvna, schrnku se zazenm, kter m zkoumat atmosfru Titanu. Vdeck teze o podobnosti Titanovy atmosfry se zemskou, zavdv vahu o odhalen tajemstv ivota na Zemi s poskytnut monosti odpovdi na otzku zda krom ns jsou ve vesmru i jin formy ivota i dokonce myslc bytosti.
Prv toto stle aktuln vesmrn tma inspirovalo nae kolegy z Polska ke zvolen svho nmtu, kter rozlenilo do soutnch poadavk mistrovstv svta. Pro prv tato vesmrn idea byla nosnm nmtem tvorby polskho drustva? Bylo to proto, e Polsk republika se podlela technicky na projektu vesmrn lod Cassini, jak znla odpov vedoucch len polsk "cukrsk expedice" ve Wiesbadenu, a jak se domnvm j, uritm impulzem, mon i podvdomm, je znan popularita vesmrn vdy v Polsku dky jejich veliknovi, duchovnmu otci heliocentrick soustavy, astronomovi Mikuli Kopernkovi. Je proto celkem pirozen, e souet spch v kosmickch poznatcch v Polsk republice se odr i v nmtu cukrskch reprezentant tto zem.
Polsk exponty, spolu s nmeckmi, patily absolutn k nejvym. Vkov dominanta je nezbytnou soust psobivosti vize kadho dla, a ten kdo by se kril v tvorb pi zemi, bude se mrn tomu i krit pod stupni vtz. Vka je pochopiteln dl zleitost, ale pro spch nezbytn. Znovu pouiji pmr pi souti krsy a vedle sebe stojc rovnako pkn miss, kdy jedna se vyznauje mrou mezi 150 a 160 cm a druh v rozmez 170 a 180 cm. Vsledek dojmu psoben v nvaznosti na hodnocen je zejm.
Polci jsou ostlen soutci a spletitost soutnch fgl dobe znaj a umj jejich vhodnm zakomponovnm i t bodovat.
Umleck dlo z karamelu
Zde se do zmnn vky pnul karamelov monument kilovho vzezen vychzejc z podstavce dekorovanm do podoby ozdobnho asen a stc v koncovm vkovm bod ve dva vhony odklnjc se na odlehl strany.
Pozlacen (a zase ta barva!) marcipnov re s proukovanmi listy, vloen do cukrovho dutho okru zdoben v podlnm smru okoldovmi linkami, ve sv spodn sti se nespojujc do klasickho kruhu, ale pokraujc v drze sv tvorby v bod setkn, kde oba konce se odvrt do protismru a v efektnm petaen peshnou svj obvod.
Mezi obma karamelovmi vhony znzorujcmi vesmrn prostor, je nainstalovan samotn sonda Cassiny z pastilage.
V ozdobnm asen podstavce nalezneme ve vzniklch prostorch zchyty pro dut karamelov sady stbel, kter demonstrovaly pirozenou formou absolutismus run techniky prce s karamelem a vysokou hodnotu npadu.
Zmrzlina
Klasicky zpsobem vyroben zmrzlina s dochucenm ernho rybzu, pomeranem a mandlovm okoldovm biskvitem.
Mimozemsk dort.
Tmto nzvem poktili polt cukrt projektanti ptici dort vyrobench z jemnho kvovho mousse a kvovho cripsu a z mousse z bl okoldy s ovocem. Tyto dorty zaujaly svm netradinm tvarem dosvdujcm o hledn novch tvrch invenc a tvarovch poloh polskho celku. Podstata novinky dortovho tvaru spovala v nezakonenm kruhovm zhotoven se smrovm navenm pouze jedn poloviny dortu.
Dorty byly zasazeny do opticky (pro oko divka) naznaenho zubatho rmu z okoldy. Barevn pechod z podkladov lut barvy nabval lehce drdiv orane a sploval normu barevnho proveden. Dominantou dortovho expontu byla karamelov plastika postavy.
Nad kvintetem dort ve 2 metrov vi dominoval kvt v takov poloze, e i z tohoto postaven vnmavj divk ocenil zpsob mylen "dopedu" u polskho tmu.
To, e polsk tm potal se vm, dokld prv i tato skutenost, e divk nap pohledu z mraven perspektivy na panorama dort ve vce, ml monost dky optimlnmu hlovmu nastaven polohy dort vidt kad jeho detail.
Dorty byly umn naaranovny, stranov pevyoval jeden druh, a stejn takov bylo jejich podln a vkov uskupen.
Jednalo se pravdpodobn o nejzdailej dortov aranm.
Planeta Saturn
Nmt vesmrnho objektu, jak ji bylo pedeslno, byl centrlnm duchovnm nmtem tvorby polsk cukrsk reprezentace. Tato prstencov planeta nabyla sv podoby prostednictvm okoldy, stejn jako jej prstenec.
Podstavec drc vesmrn tleso byl zhotoven ze skla a na nm v rozlinch vkch a smrech na nerezovch miskch se sklennm pokrytm ......
Polsk soutn podium mlo pozad s kosmickm nmtem podtrhujcm centrln motiv tvorby a jednotliv exponty byly nasvceny.
Polsk tm vytvoil kompaktn celek kter byl prezentovn zkuenmi cukrskmi mistry a ml odborn veden na t nejvy rovni jak se me tmu dostat. Cukrsk rutinr Janusz Profus byl vce ne nadpolovin zrukou toho, e jeho svenci se dostanou minimln na stupn vtz.
Samotn Janusz prohlsil, e Brno bylo jeho poslednm vystoupenm na nejvy cukrsk souti, a e jeho dal prce bude zamena pouze na trenrsk post. Jist nen teba zdrazovat, jak sla, nsobena mezinrodnmi spchy tohoto spnho dlouholetho polskho reprezenta, bude do dalch boj na jakchkoliv mezinrodnch kolbitch polsk tm provzet.
Robert Wolczaski
24 rok. Bydl v Rymanw a od 9 rok pracuje v cukrrn v Kron. Absolvent mnoha odbornch semin v cukrsk kole ve Varav a kolicm centru v Poznani.
Jeho cukrsk spchy:
- cena publika na III. polskm mistrovstv cukr ve Varav r.1996
- 3. msto na souti "Velikonoce" v Krosn r. 1997
- 3. msto na polskm mistrovstv pro mlad cukre v Poznani r.1997
- 1. msto na polskm mistrovstv cukr v Bydhoti r. 2000
Jeho specialita je prce s okoldou.
Na Mistrovstv svta ve Wiesbadenu byl zodpovdn za prci s bonbony, zmrzlinou a exponty z peiva a okoldy.
Mieczyslaw Chojnowski
25 rok. Od 10 rok pracuje v cukrrn. Tohoto asu je zamstnn v cukrrn Krystyny a Mieczyslawa wierczyskich ve Walbrzychu.
Jeho cukrsk spchy:
- 3. msto na polskm cukrskm mistrovstv v Poznani 1999
- 2. msto na polskm mistrovstv pro mlad cukre v Bydhoti r. 2000
Jeho specialita je vroba dort a prce s karamelem.
Jeho motto zn: "Kvalita znamen budoucnost".
Na mistrovstv svta ve Wiesbadenu byl odpovdn za prci s Petit-Fours, dorty a karamelovmi exponty.
Marek Bargiel, 44 rok
Psobil v roli hodnotcho komisae za Polsko. V te roli jsme ho mohli spatit pi mistrovstv svta v Brn. Je majitelem cukrrny "Santos" majc irok vrobn zbr. Prostednictvm sv firmy prezentuje cukrsk vrobky po celm Polsku. V poslednch letech se s nm setkvme v roli cukrskho rozhodho na domcch i mezinrodnch mistrovstvch.
Suma, sumrum
Shrneme-li poznatky vzel z 5. Mistrovstv svta cukr senior ve Wiesbadenu, lze konstatovat, e vvoj cukrskho oboru ve svm svtovm projevu neudlal vrazn krok kupedu, jako by technologick monosti zpracovn surovin se nachzely v t podob, e v souasnosti s nimi ji nen monost vrazn arovat, i je t mon konstatovat, e fantazie cukrskch umlc je na dorazu.
Bume ale spravedliv a piznejme, e nememe chtt po kadm mistrovstv revolun novinky, by po nich ve skrytu due toume. Ona sama skutenost toho, e vrcholov cukrsk dla se nachz v takovm konstruknm pojet, je svou podstatou dvjm pedstienm vvoje a souasn obraz svtov cukrsk scny nm podv vizi doby budoucnosti. A takto myslm, e lze charakterizovat smr, kam by cukrsk obor ml smovat, a jsem osobn pesvden, e i jeho vvoj je takto namen. Jako na kadm svtovm mistrovstv, tak i zde me mnoh namtnout, e vystavovan cukrsk vrobky jsou prototypy. Ano, je tomu tak.
Ale prv proto se podaj vrcholov kln za elem vyten si horizont toho, co v souasnosti nazvme kumtem, ale co se me za krtk asov dob stt bnm spotebitelskm zbom kadodenn poteby, protoe hodnoty poadavku se mohou dostat do podob toho, co dnes jet prozatm nazvme vrcholovm cukrskm umnm.
To z jedn strany. Z druhho hlu pohledu se tak otevr cesta pro ty, co z jakchkoli dvod jsou tm nejlepm svtovm mistrm teprve na stop. Tm, e svtov pika se mus ve svm pohybu zkonit zpomalovat, tm ti, co je chtj dohnat, mohou vyut sv nebrdn rychlosti a dostvat se do zvsu, ppadn i dl. Je to stejn situace jako u dvou vozidel o stejn rychlosti jedouc od sebe v rozestupu, kdy to prv ped zatkou mus brzdit a tm zpomalovat svoj jzdu, zatmco to druh m monost se mu piblit protoe vynucen brzdn manvr nemus pouvat. Samozejm, e pijde vjezd kdy se stav vrt do pvodnho stavu, ale jestlie jsme v pirovnn hovoili o tom, e u ldr svtovho cukrskho umu nememe ji z ve uvedench dvod oekvat vrazn nabrn rychlosti, otevrn se tm ance i pro ty dal v jejich zvsu.
Vrame se z vah zpt do relu skonenho mistrovstv svta v hessenskm hlavnm mst.
Poadatelem 5. ronku Mistrovstv svta cukr byla Svtov cukrsk unie UIPCG, jej vrcholov pedstavitel na ele se svm prezidentem panem Stullerem byli svtovmu cukrskmu svtku ptomni. Krom nich se mistrovstv zastnili i vrcholov zstupci Nmeckho cukrskho svazu, kter byl organiztorem cukrskho mistrovstv a eln pedstavitel vech nrodnch cukrskch organizac zastnnch zem.
Dominantu s nskokem "dlky jedn laskonky" tvoili v tomto ronku Polci. Jejich dlo neslo znmky dlouhodob pe a obrovsk zvazek ped nrodem a nesmrnou ctu k pojmu sttn, a zde bych spe pouil vrazu nrodn reprezentace.
To, e polsk cukrsk mistry vedl spn svtobnk Janusz Profus, jak ji bylo eeno, bylo zrukou nadpolovinho pedpokladu kvalitnho umstn. A ji po nkolikt se ukazuje, e pokud koncepce soutnho drustva nen tvoena spnm soutkem, kter m svtov chod mistrovstv sm odzkouen na vlastn ki, dobe zmapovan zkulis, a to bv nesmrn dleit, protoe kad velk vc m svj lc a rub, vetn zait atmosfry souboj vrcholovch scn, pi jejich absorbci pak me mnoh vci dit i ovlivovat instinktem, tak jeho drustvo neme vyhrvat ampionty.
Krom toho mus v kandidtovi na nejvy mety bt ukrutn hlad po vsledku. Nejenom u samotnch soutcch, ale i vech zastnnch lidech v zkulis. Zkladnm pedpokladem je, e to budou lid fundovan, zaplen pro vc, a e jich bude pouze nezbytn poet. To ve jsme mli monost v polskm tmu vidt, a k tomu jet nco navc. Kus nrodn hrdosti, podloen pkladem vlastnho umu. Polsk doprovod sloen z elnch pedstavitel Stovarzyszenia Cukiernikw bioval svj tm k nejvymu vkonu. Byl fanoukem i pomocnkem. Cukrsk soutn podium polskho tmu se chvlemi stvalo fotbalovou arnou, kdy ped zraky a sluchem publika hnal polsk doprovod svj tm ke svtovmu prvenstv. Nebylo by na mst neci, e takovto podpora mon nezanech i urit dozvuk v pamti rozhodch. O vtzstv je poteba se umt poprat. A e Polci s pihldnutm k jejich bojov historii maj bitvy v krvi, ns pesvdovali i v Hessensku. A mlad nebo star prostednictvm hlasivek, gest a vdy ptomnho praporu, kter nastdaku mnil praporenka, ale vdy jako v opravdov bitv dval najevo, e "etie Polska nezgynula".
Jak gejzr naden vybuchl v polskch adch po pronesen slov v podajm jazyce "... und Weltmeister ist geworden - Polnische Republik", urit nemusm dodvat. Proudy sektu, kterm se astovali misti svta s celm polskm doprovodem zastnili i scny jezdc formule 1 na stupnch vtz.
Polci se stali mistry svta a dodvm, e po prvu.
O vtznm drustvu jsme ztratili slovo navc, protoe prce mistr svta byla bhem na dlouhou tra. A prv Wiesbaden byl tm vysnnm vysoko viscm sladkm hroznem, jeho lahodn obsah mohli polt zstupci teprve a po 11 letech silovn prce vychutnvat.
Ano, takto dlouho se pokou Stowarzyszenie Cukernikw Karmelarzy i Lodziarzy Rzeczypospolitej Polskiej o svtov triumf, a teprve po tak dlouh dob se jim to povedlo. (Pozor svtov soute se podaj del dobu, nezamovat s oficilnm mistrovstvm svta, kter ve Wiesbadenu mlo teprve svj pt ronk).
Polci skonili na minulm cukrskm ampiontu na tetm mst. Letos pili z kalichu blaenosti plnmi douky.
O ostatnch reprezentacch ji byla e, dluno dodat, e tentokrt chybli vcai, urit horc potencionln kandidti na titul cukrskch ampin. Jejich neast byla pekvapenm, ale v kulorech se ukalo, e nestrvili druh - a opravdu tsn - msto z mistrovstv v Brn. Italov svou elovou (zdnlivou jednoduchost) si oproti poslednmu mistrovstv hodn polepili, protoe v esku skonili a na estm mst. Ale pat dodat, e v Brn je provzela smla v podob zhroucenho expontu a dalch nezavinnch drobnost.
Nmci dok bt spolehliv a jejich tvorba je jakoby lehce "lznuta" znakem perfekcionalismu, ale i v oblasti npadu a fantazie pat k pednm tmm a proto mvaj njak msto na "pdium" vyhrazen. V Brn se stali mistry svta.
O Japoncch lze hovoit stejn jako ped dvma lty, e um oslnit v jedn discipln, ale v nslednch zadnch si pohoruj. Toton je mono mluvit v rozmez rok 99 a 01.
Portugalci si jakoby vzali ponauen z poslednho mistrovstv. V jejich tvorb bylo mon najt lep rukodlnou techniku, ale jakoby jim schz odvaha jt ve svm projevu vce "do svta". Zejm zakdovan kli nrodn tvorby, nemohouc se vymanit z rozmr klasick cukrainy, jim zabrauje ve vraznjch spch na svtov scn.
Holanan byli ve Nmecku pouze doplkem a pokud by se umisovalo podle zskanch bod, skonili by rozhodn posledn.
Jet je nutno vyslovit dosud nevyen, ale bdlmu tenskmu oku ji znm. Kdy jsem hovoil ve slovn podob o reprezentantech, bylo to z hlediska rodov pslunosti pesn. Vichni astnci reprezentanch drustev byli mui. Ped dvma roky jsme mli monost na cukrskm mistrovstv svta zaznamenat ptomnost en a to jedn v nmeckm a dnskm tmu. esk drustvo mlo pouze ensk zastoupen. Leton mistrovstv bylo vhradn muskou zleitost.
Cukrsk server ji dlouhodob zpracovv studii na tma eny a mui v cukrain, do kter vn pevn mezinrodn poznatky. Po dokonen tohoto urit zajmavho tmatu sv uivatele s touto studi seznm.
Skonil 5. ronk Mistrovstv svta cukr senior ve Wiesbadenu. Potvrdil tak stabilizovanou rove cukrskho oboru a jeho dstojn zastoupen ve svtov gastronomii. Podkujeme nmeckm poadatelm, kte se svou pkladnou pelivost se postarali o jeho vysokou rove a ji v ns, kte mme s tmto umleckm potravinskm oborem co do inn vzrst zjem o svtovou cukrskou korunu v ptm mistrovstv svta.
asopis esk cukr blahopeje mistrm svta, naim severnm sousedm a ptelm z Polska.
Z CALEGO SERCA NASZYM POLSKIM PRZYJACIELOM Z OKAZJI UZYSKANIA TYTULU MISTRA WIATA. |