fiogf49gjkf0d
Peen kol je prastarho pvodu. U u starch Egypan, ek a man se pekly asto slavnostn kole. V Homrovch dobch byl mln a medov kol vyznamennm pro hrdiny. Pi svatbch hrly velkou roli kole sezamov. Pi bohatm jdle byly velmi oblben slan kole, zvan epipesta. U starch man se shledvme s "kolnky", kte pekli chutn a oblben kole.
V eskm krlovstv u ve XIV. stolet byli mezi pekai v Praze i "kolnci", kte se zabvali pouze peenm kol. Sta Egypan vyrbli z kvtin lotus chutn kole, dle pak kole "Muffab", kter vyrbli z psady oech, medu, sezamovho oleje i jinch aromatickch soustek. Dle pak kol "Jebaba", kter vyrbli ze suchho chleba, jen se roztrouhal, pimsilo se mslo, med, a rov voda.
an, je-li ptomen host pedkldaj kole z hrachovho vtaku, mslov peivo s vepovm masem, dle kole kter vyrb z nejjemnj rozemlet stromov kry a posypvaj cukrem.
V peen cukrovho zbo zvl vynikali Turci a Peran. Kdy Peran chtl en prokzat svou nklonnost, poslal j kol "Rehatlocum", kter byl vynalezen Hadimem Belinem a v etin jej lze peloit jako "povolnost hrtanu".
Anglian vynikaj v pprav rznch kol, kter maj v jejich zemi velikou tradici. 12. leden bv v Anglii svtkem malch i velkch, a v tento den se vyrb krlovsk kol, jen bv vidt ve vtin vkladnch skn. Kol je rozmanit vyzdobovn a v pt kilogram. Byl vyroben dokonce kol pro krlovnu o hmotnosti 50 kg a byl vysok 1,5 metru.
Jet dodnes se v nkterch mstech Anglie dodruje zvyk u dvek, kter se tou provdat a kter zhotovuj kol pod nzvem "dum cake" (tich kol). Pi jeho vrob se mus dodrovat nsledujc pravidla: sejde se nkolik mladch dvat, kad z nich vezme hrst mouky, vlo ji na bl papr a posol. Jedna z dvek vlije na mouku tolik vody, kolik je poteba k vrob tsta. Tsto se pak tenounce rozvl a kad z dvat vypch pendlkem do okraje kole poten psmeno svho kestnho jmna i pjmen.
Kol se vsad do pece hodinu ped plnoc a dvata tie a bez hlesu sed kolem pece a oekvaj plnoc, kdy se m nastvajc dotknout prstem psmem vyznaench na koli.
V XV. a XVI. stolet se peenm kol zabvali i velc sttnci. Za Jindicha IV. vynalezl guvernr Pae "tort mousov" a znm kardinl Richelieu ml svj zvltn nvod ke zhotovovn "savojskch kol" z bramborov mouky. Pozdji Richelieu penechal nvod paskm kolnkm zdarma a byl za to nazvn dobrodincem.
Tm kad nrod m svou krajovou tradici ve vrob kol, jejich pvod, pokud je mon jej prostednictvm zznam postihnout, sah daleko do antickch dob, a mon jet dle.
Suroviny pro 12 kus
250 g mouky
25 g drod
1/8 mlka
125 g cukru
1 vejce
425 ml kompotovanch broskv
100 g msla
2 balky vanilinovho cukru
200 g mraench ostruin
75 g mandlovch pltk
Pprava
Mouku vlome do msy a uprosted utvome dlek , do kterho rozdrobme drod. Polovinu mlka ohejeme na vlanou teplotu a s cukrem o mnostv 1 polvkov lce pidme k drod. Promchme trochou mouky pemstn od kraje msy, pikryjeme a ulome do tepla a nechme asi 15 minut odpoinout.
Rozpustme 30 g msla, sejmeme ze sporku a vlijeme zbytek studenho mlka. Do tto smsi pidme vejce, 35 g cukru, 1 balek vanilinovho cukru a ve dkladn prohnteme. Znovu nechme kynout po dobu 20 minut.
Broskve vlome na sto a nechme odkapat. Rfek o prmru 26 cm vymaeme tukem a vysypeme moukou na smaen. Tsto v rfku stlame, zakryjeme a opt nechme v teplm prostoru kynout 20 minut.
Broskve a ostruiny rozvrstvme po cel ploe tsta. Posypeme mandlemi, zbylm cukrem, a vanilinovm cukrem. Zbytek msla nakrjme na tenk pltky a rozvrstvme po tst.
Vlome do pedeht trouby na 200 C a peeme piblin 25 minut. Kol nechme na kuchysk mi vychladnout.