Káva je nápoj, který patří po ropě k nejvýznamnějším komoditám, kdy od roku 1995 se káva stala nejpopulárnějším nápojem na světě. Každý rok se jí vypije více než 400 miliard šálků. Dnes vám předložíme malý test na téma káva a dříve než přečtete doprovodný test, zkuste si vždy dříve odpovědět  na testové otázky.

Kde se začala požívat káva?

a) v Kolumbii
b) v Etiopii
c) v Brazílii

Původ kávy je vsazován do Etiopie, kde údajně jistý pastevec koz jménem Kaldi, si delší dobu všímal, že jeho kozy jsou velmi čiperné poté, co okousaly plody jednoho keře s červenými bobulemi. Vyzkoušel i on jejich účinek a pocítil v sobě novou energii. Svůj objev sdělil mnichům v blízkém klášteře, kteří sdíleli obdobné pocity po konzumaci těchto záhadných plodů.
Postupem doby se káva dostala z Etiopie přes Rudé moře do Jemenu a její produkce a pití se dlouho drželo v tajnosti před světem.
Pravlastí kávovníku arabského je tedy Afrika a to jižní Etiopie - dříve Habeš -, kde se též začalo praktikovat pití černé kávy. Od Habešanů převzali kávovník Arabové a Peršané. Koncem patnáctého století se pila černá káva v západní Arábii. Přes Arábii se konzumace rozšířila do Istambulu. Posléze se začal kávovník cíleně pěstovat v Liberii a na Madagaskaru, v Asii, Přední Indii, Jávě a Filipínách.
Teprve v druhé polovině 18. stol. bylo pěstování kávy zavedeno do Brazílie, která se posléze stala největším světovým producentem této černé komodity.
Kávovník kvete a plodí až když je několik let starý. Poněvadž kvete a plodí po celý rok, je zrání plodů nestejné, a tak na jednom stromku nalezneme najednou plody zralé - fialové. červené, žluté, zelené a současně i květy. Plody se sklízejí třikrát do roka. Druhá sklizeň dává plodů nejvíce a také nejlepší jakosti. Jediný stromek dá ročně asi dva kilogramy čisté prodejní kávy. Roste-li však v dobré půdě, dává sklizeň dvojnásobnou. Nejvíce plodí keře 7- až 12leté, a po 20 - 30 letech přestanou plodit  a vykopávají se.
Zrna kávy obsahují kofein, který zvyšuje nervovou činnost.

Kde vznikla první kavárna v Evropě ?

a) v Amsterodamu
b) v Istambulu
c) ve Vídni

Pití černé kávy se přes africký kontinent přeneslo na evropské území a roku 1544 byla v Istanbulu otevřena první kavárna.   Brzy však bylo požívání kávy všem pravověrným muslimům zakázáno, poněvadž káva prý podrývá zdraví a mate rozum. Skutečný důvod byl ale jiný, protože v kavárnách se začalo diskutovat o pollitice a o poměrech ve státě, a návštěvy v kavárnách se zvětšovaly, zatímco motlitebny zely prázdnotou. Později však byl zákaz odvolán a zřizování nových kaváren se ponechala absolutní volnost.
První kavárna ve střední Evropě vznikla ve Vídni roku 1685. Toho roku udělil císař Leopold I. Polákovi Koleczyckimu v odměnu za hrdinství ve válce s Turky privilej, zřídil si ve Vídni kavárnu.
V Praze prodával kávu jistý Georgius Deodatus Damascenus, který přišel z Arábie. Chodil po Praze v arabském oděvu a naléval chodcům vařenou kávu do koflíků, a nosil ji i do domů. Když pak zbohatl, zařídil si roku 1714 stálou místnost, první kavárnu v Praze na Malé Straně, nedaleko Mostecké věže.

Jak má být káva teplá?

a) 40 °C
b) 50 °C
c) 60 °C

Teplota kávy je optimální kolem 50 °C. Pod 40 °C a obzvláště pod 37 °C, což je teplota lidského těla, se nám zdá káva studená a nechutná nám.
V této další části textu se vám bude napsané zdát trochu paradoxní, že by ústa měla snést vyšší teplotu. Proveďte proto sami pokus steplotou na uváděných částech lidského těla.
Je to zjednodušeným pohledem zvláštní, že 40 °C teplá koupel již platí za horkou, a ve vyšší teplotě se nemůžeme koupat vůbec. Je to tím, že jemné ústní sliznice snášejí vyšší teplotu než pokožka. Zkuste si udělat pokus, když si dáte do úst teplou tekutinu na hranici únosnosti, tak v rukách se vám bude zdát mnohem teplejší. Nejvyšší teplotu, kterou snáší ústní sliznice je 75 °C. Při této teplotě se ale již vyskytují popáleniny, které se projevují zvláštním odumíravým pocitem na špičce jazyka.