�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Cukrsk sout / -2.

Autor: Ji ez z Vtrnku
Datum vyd�n�: 24.09.2009
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1277

Silou Japonc je v kadm ppad karamel. Absolutn technika tvorby v podob stkajcho pramene cukrov hmoty zachycen do podoby hebkosti a tvoen s mimodnm smyslem pro detail do n byl vloen dech pvabu exotiky dalek Asie.

fiogf49gjkf0d

Japonsko


Silou Japonc je v kadm ppad karamel. Znme to ji z Brna a nejinak tomu bylo i ve Wiesbadenu. Karamelov expont japonsk rostliny byl pravdpodobn vrcholem monho, co lze s touto surovinou vytvet.
Absolutn technika tvorby v podob stkajcho pramene cukrov hmoty zachycen do podoby hebkosti a tvoen s mimodnm smyslem pro detail do n byl vloen dech pvabu exotiky dalek Asie, dvala vem ptomnm najevo kde je msto pvodu tvrc tohoto dla.
A to m jen tak mimochodem napadlo, jak by byla rove nkterho budoucho mistrovstv, pokud by byli ptomni dal misti orientlnho vtvarnictv nap. an.
okoldov, nepravideln se navjejc kornout s vsazenou okoldovou koul, patil k nejzdailejm podstavcm svho druhu. Kombinace barev jednotlivch zvit svdila o npaditosti a smyslu pro estetiku autora dla a stejn tak i psobilo rozloen dalch koul u paty kornoutu, kdy na odlehl protistran dovaovaly vrazov dojem.
Croissantov kaskda tak trochu romnskho vzezen nezapadala esteticky, barevn a ani elov do celkovho obrazu. Ani jej tvr npaditost v podob nklonu hornho lnku nemohla napravit dojem ruivosti a nadbytenosti ve tvorb japonskho tmu.
Japonci jsou misti v blafovn. Vzpomeme Nosuhira Hidaka a Takashi Iimuru a jejich karamelov re v Brn v mikronov tlouce kvt v tak virtuoznm proveden, e mnoz divci podlehli dojmu, e jsou zhotoveny z ervenho celofnu.
Obdobn si ponali Shui Muto s Junem Hommou ve zhotoven karamelovho stojanu na dorty. Pesvdivost vize materilu erven barvy mlokoho nechvala na pochybch, e nosn nstroj na dorty by nebyl z plastick hmoty. Tak sugestivn podobu zamnitelnosti dokzali tito vyslanci cukrskho umn zem vychzejcho slunce do sv prce vloit.

Japonskookoldov dorty s croisantovmi doplky a karamelovm dekorem ve stylu japonskho vtvarnho smru dvaly monost poznn japonsk vtvarn tvorby s dominantou zpracovn detailu. Stejn tak lze hovoit o ve vi umstnm kvtu lutostbrnho okvt, kter dominovala plamenn barva.
Jako za vtku u japonskho tmu je mon povaovat aranma expont. Ty byly umstny vkov do jedn roviny a zpsobovaly ztrtu efektu rozlennosti pohledu.
Japonci zopakovali stejnou chybu jako na mistrovstv svta ped dvma roky v Brn. Dokzali vrazn zabodovat jednm - sten dvma - exponty, a ostatn vtvory ji neprodukovaly patin bodov souet tak, aby jejich celkov hodnocen mohlo bt vraznj a tak skonili opt tsn ped branami stup vtz. Japonsk tm bude muset do budoucna vce pilovat na svch slabch strnkch protoe zabodovat vysoko pouze v jedn discipln je tot jako mt ve sboru pouze jednoho vbornho pvce, kdy ostatn nedosahuj jeho kvalit.

Nmecko


To, e Nmci spolu s Japonci, Polky a Italy pat mezi karamelovou piku, potvrdilo optovn i hlavn msto Hessenska.Nemecko
Karamelov podstava vychzejc z nznaku plesov rby linouc se hybnou lini kivky do ve 1,5 metru s puncem osobitosti ztvrnn pernatho pvce na vrcholu expontu, m tak charakteristickou pbuznost s nmeckou tvorbou, kter se v poslednch letech objevuje na svtovch cukrskch pdich, e to a evokuje k pouit vrazu "nmeck umleck cukrsk kola".
To, e nai zpadn soused to s karamelem um, naznauje tvorba r, kter maj ve potebn a navc prostednictvm jednoduchosti nezachzej do oblasti "titrna" a beze zbytku napluje poadavek modern elovosti.
Nmet cukrt misti Andreas Heil a Lothar Buss dokzali prostednictvm jednoduch elovosti - a to jak se ukazuje je hodnotc trend souasnch svtovch cukrskch pdi - se zamenm na zpsob kombinace jednoduchch tvar s drazem na vytaen vdho motivu prostednictvm detailu, jak v ppad nmeckch reprezentant dokld tvorba ptka, kde oba dva prvky v souasnosti bodov inn vtvarn tvorby byly plnohodnotn zastoupeny.
Viz dort vakovho tvaru s barevn provokujcm dekorem je dokladem pm linie mylenky ozdobn podoby sladn s trendem doby. Ovem nejvt pekvapen je ukryto pod dorty. Jejich podstavce ze tpanch kus karamelu pipomnajc svm seskupenm kandovan ovoce na pejli, a syt rudm zbarvenm navyuje dojem psobivosti a pin nov "trendov vtr" do cukrsk tvorby.
okoldov proveden prodlouenho torza eny u nmeckho tmu dv stle vce poznat, e chce-li cukr bojovat o nejvy stupn v nejhodnotnjch svtovch soutch, mus mt jeho tvr repertor rozshl akn rdius s nmrem do sochask tvorby.
Stejn tak se vyznaovali nmet soutc. Ladn linie enskho tla s dominantou symbolu pa v kontrastnm barevnm vyjden oproti karamelovho monumentu tvoilo sladn obrazec celkovho dojmu.
Dobr aranersk prce se ukzala v pzem vstavnho pdia, kdy .... list vytvoilo tvarov a barevn vhodn doplnk k celkovmu obrazu prce nmeckho drustva.

Itlie


Potomci zploditel renesannho stylu pinejcho navenek klidnou ucelenost, se na mistrovstv svta cukr senior tak trochu, by ve vzdlen podob a okrajov se jej dotkajc, vrtili do onoho architektonickho smru s ndavkem dalch umleckch proud velmi spornou formou zakomponovanch do tvorby soutnch zadn.
Upmn eeno, kdyby m Italov ekli s jakm myslem jedou dobvat mety svtovho cukrskho ampiontu, asi bych o vsledku stavc je na stupn vtz zapochyboval.
Ale, nezapomeme, e Itlie a umn je v paralele coby ena a krsa, a pro mne, kdybych potenciln vidl jejich teoretick zmr s dost odvnm pojetm stzlivosti vrazu, bych se snail hledat, co se za vm skrv, a teprve a vlastnm pohledem na soutn exponty bych se pesvdoval, e Italov plochou podobou mlokdy u kterhokoliv monumentu zachzejc do podoby plastinosti dokzali, e nejinnj der je pm a oprotni formy objemnosti ukazuj u po nkolikt, e zethlenost vrazov tvrch prostedk je asi tou nejkrat cestou k spchm.
Avak nedejme se zmst na prvn pohled svdnost tto zdnliv jednoduchosti, kter urit bude lkat k napodobovn, a troufm si ji dopedu ci, e ve vtin ppad zstane u pouh imitace nebo formou vrazovho jednoduchho prostedku mus bt sdleno ve, co poslucha, v tomto ppad divk, a pochopiteln ten nejdleitj posuzovatel takovho stylu, kterm je rozhod, mus pirozenm zpsobem pijmout a porozumt.
A ten kdo se um takto vtvarn vyjdit mus bt opravdov mistr, a dovolte m opt osobit pohled na vc kdy napu, e kdo chce takto tvoit, mus mt tento zpsob tvorby v genech.
ItalieA zalistujeme-li v kronikch evropskho a potamo svtovho vtvarnho umn, urit se shodneme, e souasn Italov v genov oblasti umn maj rozhodn z eho erpat.
Jejich na prvn pohled jednoduch dlo bych pirovnal ke tvorb hitov melodie. Nejobtnjm skalm komponisty je tvorba jednoduch melodick psniky k zapamatovn si pro irokou masu hudebnch konzument. A Italm se takovto tvorba v penesenm smyslu slova ve Wiesbadenu podaila v plnm rozsahu.
Chci-li shrnout ve uveden do srozumitelnj podoby, lze o italsk soutn tvorb na mistrovstv svta 2001 ci, e svm stylem dali rovntko mezi objemn lnek a jednu vtu vyjadujc ve co onen lnek svoji objemnou npln k. To dokzat je vrcholov umn, kter na prvn pohled svou svdnou jednoduchost bude lkat k napodobovn, ale ve sv podstat svou nesmrnou sloitost je tento zpsob tvorby uren jen pro nkolik vyvolench jedinc.
Centrln tvorbu italskho tmu vytv ti monumenty, kdy prv dva znzoruj andla v ensk podob z nich prvn expont je zhotoven z karamelu, druh ze zadnho pohledu je okoldovho pvodu, a pro tvorbu kdla byl pouit karamel.
U prohnut postavy zaujme barevn zobrazen jej rby a kdel, stejn tak jako modr dekor protkan zlatou a blou barvou.
A prv zde bude nutn se pozastavit. Kad z ns si vzpomene, jak lt pe vznikaj na tma barev. Samozejm, e pedpis je pedpis, a e z jeho znn nebude hodlat dn rozhod ustupovat ani o p. To by bylo v podku.
A proto se do poped opakovan dere otzka, zdali ji nenastala doba liberalizace pouit barev, kter nejsou v bnm potravinskm pouit, ale bez jejich ptomnosti zvolen nmt neme poskytnout hodnovrn svdectv sv podstaty. Je pochopiteln, e takovto krok by musel odpovdat potravinskm pedpism. Svt nm ji opakovan ukazuje, e tomuto tlaku autentinosti stoj ji pouze stle se tenc hrz v podob vtvarnch pedsudk.
okoldov andl italskch cukrskch reprezentant na mistrovstv svta ve Wiesbadenu byl vtvarn rutinn ztvrnn za ptomnosti ji naznaench prvk kdy je jednm tahem vyjdeno ve. Je nabledni, e smysln provokujc tl pvabn ensk pozad, by sakrrnho zmru, upoutvalo muskou st publika. Monument byl zasazen do kaskdovho okoldovho podstavce s marcipnovou r u nohou.
Ve stejnm stylu lze hovoit o andlm kdlu, vyznaujc se optovn v on "jednotahov podob". Autoi nmtu neopomnli na zkonit psoben kontrast barev a nastylizovali oba exponty, jak nosn tak ozdobn, do barevnch protiklad tak, e tento expont sploval vizov i elov poadavek. Npadit a vkusn byla bon dekorace dort v podob ozdobnch vaek s drovnm uprosted.
Karamelov svtl kulika svm pojetm a umstnm dokumentovala ji komentovan "nznakov styl mylenky" italskch cukrskch mistr Giancarla a Massimiliana Bettazzi a ladila s rovinou tohoto italskho zpsobu tvorby.
Snad trochu utopen a jakoby navc psobil abstraktn vyhlejc nmt dutho vlce s polokoul na konci. Tento nmt spe psobil, e do celkov harmonie volenho stylu nepat a t je mon vytknout tomuto npadu splvn barev expontu s podkladovou textili. Trochu nedotaen bylo umstn osvtlovacch tles, kdy tyto pekely v pohledu divka (je ale pravdou, e ne zornmu poli rozhodch).
Italov se podreli svho tradinho spornho stylu, z kterho jasnou mluvou hovo mylenka zmru, a nen to poprv, co na svtovch cukrskch kolbitch byl v proveden reprezentant Apeninskho poloostrova k vidn.

- pokraovn -


Vytisknuto dne 24.11.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku