fiogf49gjkf0d
Kultovn pochoutka vyaduje pozornost a peliv zjem. Pak me bt jej konzumace i zdrav.
Test dobrho vkusu, uitelka ivota, npoj boh i lahdka pro zodpovdn. To je okolda. Pipad vm to nadsazen? Tak nkdy zkuste obdarovat skutenou dmu velkou, nejlpe kilovou mlnou okoldou, s dobrmi 35 procenty kakaa, ve zlatm obalu s npisy Swiss a Luxury. Mete se vsadit, e si vs dotyn briskn zaad do kategorie "buran", kter v oboru rozko ivota zdolal mon tak mateskou kolku. Ne, okoldu se nevyplat podceovat!
Kvalita okoldy m sv jasn pravidla. Dobr mln okolda vdy obsahuje alespo 40 procent kakaa. Kvalitn hok okolda by mla mt optimln kolem 70 a 80 procent kakaa a skuten "okoholici" nepohrdnou ani okoldou devadestiprocentn.
Ta u je ale ponkud riskantn stejn jako extrmn 98procentn okolda. Tyto velmi hok okoldy nechutnaj zdaleka kadmu, a pokud jde tedy o dar, nemuste se zavdit.
Logika vci je jednoduch - v nekvalitnch okoldch je kakao doplovno zbytenm mnostvm cukru, tuku, emulgtor a dalch vycpvek. Takov okolda je nezdrav, velmi kalorick a jej chu nem s pravou okoldou mnoho spolenho.
Vechny pzniv vlastnosti naopak najdete v okold rozumn vyven - hodn kakaa, trochu kakaovho msla na spojen, trochu cukru, malinko vanilky na vni a malinko sjovho lecitinu na vlnost.
Npoj boh
okolda nm pipomn ovenou moudrost, e je sprvn upednostovat kvalitu nad kvantitou. Kvalitn okoldy s vysokm obsahem kakaa nikdy nesnte vce ne pr kousk - a pesto vm d pocit uspokojen.
Nekvalitn okoldu, jej chu nen tak intenzivn, do sebe nezkuen konzument klidn nahz celou. Pak je mu tko, m ze, povzbuzen rychle vystd nava a navc oberstv patnou okoldou asto kon intuitivn snahou o samolbu pomoc neho slanho (je libo teba hamburger?).
Bonbon z kvalitn hok okoldy je dokonalm dezertem po dobrm obd stejn jako skvlm ivotabudiem uprosted mornho odpoledne. Sta jeden. Vyaduje soustedn a pozorn vychutnn.
Nzev Theobroma cacao (z eckho theos - bh a broma - npoj) dal okold v 18. stolet okold vdsk botanik Carl Linn. Nadpozemsk vznam ale okold pisuzovali u Mayov, kte vili, e kakaovnk pat bohm a bohov nabzej jeho plody lidem.
A osm metr vysok strom vyaduje horko, vlhko a stn, tropick prales Stedn a Jin Ameriky je pro nj proto dokonalm prostedm.
Z maysk kultury se nm dochovala etn vyobrazen boh provdjcch nboensk rituly s kakaovmi boby. Mayov byli tak prvn, kdo z nich uvail hust npoj. Ochutili ho plivm koenm a podvali pi slavnostech. Jeho slva se rozila i k dalm indinskm civilizacm, a tak nen divu, e Aztkov pivtali Krytofa Kolumba prv lkem hork okoldy. Kolumbus ovem nebyl z hok beky nijak naden.
Skuten objev okoldy Evropanem piel a o sedmnct let pozdji, kdy si jej potencil uvdomil Hernando Cortz. Dky nmu zaali panl pstovat kakaovnk ve velkm.
Skuten popularity v Evrop npoj doshl a ve chvli, kdy jeptiky z aztckho msta Oaxaky, obsazenho v t dob panly, napadlo pidat do nj cukr. Zatmco vtina dvjch psad (pliv paprika, pep, vanilka, nov koen a podobn) nebyla pro evropsk jazek tolik lkav, oslazen npoj sklzel velk spchy.
Jeho nevhodou byl ovem povlak kakaovho msla, kter se vdy vysrel na povrchu, a leckomu pipadal nechutn. Mnoho vrobc se snailo najt cestu, jak mslo od prku oddlit, a nejvt spch slavil v roce 1828 Holanan Conraad Van Houten, kter zaal pouvat hydraulick lis. Po oddlen prku a msla u byl jen krek k vrob prvn tabulkov okoldy - nebylo nijak tk smchat rozputn kakaov mslo s prkem z bob a cukrem.
Amerian Milton Hershey ochutil sms smetanou, m tak trochu pedznamenal fakt, e zatmco v Evrop budou mln a hok okolda vdy zpasit o pze lid, Amerian si zamiluj pevn okoldu mlnou.
Lahdka pro zodpovdn
Ji u May a Aztk byla okolda povaovna za zdroj energie a tak za inn afrodiziakum. Modern vda okoldu rozloila na prvoinitele, a dky tomu vme i spoustu podrobnjch informac, napklad e obsahuje vce antioxidant ne erven vno a k tomu mnostv hoku, eleza a sodku.
Vechny tyto prvky jsou dleit pro sprvn chod jednotlivch orgn, antioxidanty navc chrn proti srden-cvnm chorobm a nkterm druhm rakoviny. Dky serotoninu a teobrominu psob okolda proti depresm. To ve samozejm plat jen u kvalitn okoldy.
Skvlou volbou je koup okoldy z Fair Trade (prodej podporujc frovj pstup k mezinrodnmu obchodu klade draz na jeho sociln a ekologick rozmry). V esku jde napklad o znaky Divine, Rapunzel, Mascao i Gepa. Chovte-li k tto mdn vln lehkou nedvru, stoj za to ovit si firmu na internetu. Vtina "frovch" producent m vyerpvajc webov prezentace.
Fairtradov okoldy nesou asto t oznaen bio a jejich receptura bv pizpsobena nejnronjm poadavkm (samozejm stejn jako receptury dalch "bio" okold - napklad tradin nmeck znaky Vivani). Cukr v nich bv hnd, vanilka prav, dn uml pchut.
Jejich cena pitom nen nijak zvratn, pohybuje se kolem 40 a 50 korun za 100 gram, co je sice vce ne u tradin "orionky", ale zase mn ne u mdn "lindtky". Shrnuto: "frov" okoldy jsou dobr volba.
Prask Choco-story
Pjemnm vletnm clem pro milovnky okoldy se loni na podzim stalo nov prask muzeum Choco-story. Dm pln okoldy je pobokou slavnho muzea v belgickch Bruggch.
V prask Celetn ulici najdete expozici o historii okoldy, dal se tk jej ppravy od kakaovho bobu a po hotov vrobek a tetm tmatem je obshl sbrka historickch obal od okoldy od eskho sbratele pana Krmskho.
V pedvdcm centru nvtvnci vid proces ppravy okoldy a mohou t ochutnat. Kdyby jim ochutnvka nestaila, mohou si nakoupit tam vyrbn domc pralinky v pilehlm obchdku. Jeho cukr-pralink Dominique Persoon se nezastav ped nim, a tak nabz i pralinky s olivami, srem i cibulkou.
Chilli, ili ochucen okoldy
Chcete naznait, e mte pehled? Darujte nkterou z mdnch ochucench okold. Film okolda je kultem pro nezanedbateln procento en - a vechny si pamatujeme, s jakm soustednm pimchvala Juliette Binocheov do okoldy chilli.
Vrobci nezavhali a okoldu s pchut chilli dnes koupte v kadm lepm supermarketu, napklad od firmy Lindt, ale i ady dalch. Pchu chilli m v sob nco pikantnho a erotickho, za ochutnn ale stoj i dal pchut, teba pomeranov, viov, ostruinov. S tmito novinkami u pily i znaky na eskm trhu - Figaro i Orion.
Skvl je i okolda s drcenmi kvovmi zrny, v esku ale nen pli k dostn.
Naopak mln okoldy s pchutmi typu "jahoda - jogurt" jsou idelnm drkem pro vkov kategorie, v jejich pedstavch je krva stle jet fialov.
Nzev Theobroma cacao (z eckho theos - bh a broma - npoj) dal okold v 18. stolet vdsk botanik Carl Linn.