Protože pan Pelikán podal popis v originálním jazyce své doby, kdy pravděpodobně drůbežka vznikala, zvolili jsme pro vás jednodušší formu návodu a navíc v jazyce současném. Tam kde se naše poznatky rozcházejí se znalostí jazyka tehdejší doby, ponecháváme originální výrazy.

Předně odpovíme na otázku, která byla též i naším anketním námětem, cože to vlastně drůbežka je. Vězte, že se značně odlišuje od názvu, jenž by nás směroval do zmíněné oblasti drůbežího chovu. Jedná se totiž o chlebové těsto.na drůbežku se připravuje ze žitné vejražky, která se vaří ve vodě.
Formy - se nazývají podle tvarů mající modelovanému námětu předat svoji podobu, např. krejcarový kočárek, grešlová panenka, troníkový košík.
Barvení - barví se podle vlastní představivosti a fantazie. Používala se cibule, červená prizule či orlion, který dával drůbežce žlutavý nádech. černému vzhledu se používalo sazí rozmíchaných ve lněném oleji. - V dnešní době používáme samozřejmě současná barviva -.
Spojování - všechny kusy bývají s klejstrum spojené, které bude samé jako těsto k drůbežce používané. - Neznáme přesný význam slova klejstrum, ale domníváme se, že se jedná o moučný roztok -.

Těsto -

Drůbežka se ukládá po vytvarování do pece za účelem prohřátí a poté barví . Následně se opět vkládá do pece až do doby oschnutí a opět se z pece vyndá a znovu nabarví. Tímto opakovaným procesem se má docílit vyššího lesku.

Pan Pelikán dodává, že on sám měl trochu problémy s lepením a sušením figur, kdy tvorba vyžadovala vysokou koncentraci a citu, protože problémem bylo docílení udržení tvaru a roviny výrobků. Nejhorší bylo pečení, kdy při vyšší teplotě nebo silném roztoku louhu nastává intenzivní zabarvení a postavičky se naklání nebo dokonce spadnou.

Na závěr historické modelovací exkurze předkládáme tvorbu z chlebového těsta - drůbežku v podání pana Miroslava Pelikána