Neblahé důsledky erupce islandské sopky Eyjafjallajökull vymazaly z nebe všechny stopy po leteckém provozu. Kdo se rád podíval ve dne do nebeských výšin, měl vždy v zorném poli svého pohledu téměř pokaždé bílé pruhy zplodin leteckých motorů. Tentokrát však byl vzdušný prostor zcela prost tohoto dokumentu leteckého provozu. Přesto však můžeme podávat věrohodné informace přímo z prostředí a to díky dvěma subjektům působení. Tím prvým bylo štěstí, že se národnímu týmu podařilo proletět, možná, že již vzdušným prostorem s příměsí sopečného prachu, kdy zde je ovšem nutno říci ale (viz. dále), a po mezipřistání na tureckém letišti dorazit do místa světového kuchařského poháru v městském státě Singapur.
Tím druhým subjektem je digitální přístroj, který totálně pozměnil informatiku světa a jenž všichni známe pod názvem internet, přes který se s námi o dojmy ze zákulisí světového kuchařského mistrovství dělí v dnešním vstupu manažer reprezentačního kulinářského družstva Tomáš Konopka.

 

Národní tým se po příletu ubytoval a seznámil se zdejším prostředím. Prvná výrazná odchylka od domácích zvyklostí, byla odlišná časová hodnota, mající zpětný posun asi o 8 hodin. Tento časový skok, kterým se všichni členové národního týmu stali o čtvrt dne staršími, způsobuje aklimatizační nerovnováhu organizmu, která se ale v krátké době vrátí do normálu. Další úderem do psychiky Středoevropanů byla teplota, v té chvíli ukazující na stupnici teploměru 33 °C a vlhkost by ručičku našich vlhkoměrů zaťala až do horní úvratě měřidla.
Nicméně v té době již časomíra singapurského času v meridiánovém pásu 103, 4 ° východní zeměpisné délky¨, ukazovala šestou hodinu ranní, která byla pro pro kulinární vyslance České republiky budíčkem, kdy po hodině již s přiloženou rukou k dílu se začalo šturmovat s praktickou přípravou, počínající převzetím pracoviště.
Personální osazenstvo a pracovní inventář, nesdílí společnou cestu a tak tyto dva nezbytní společníci v soutěžním výkonu se setkávají až nedlouho před zahájením soutěže v místě působiště. Je nabíledni, že v každém reprezentantovi třímá dávka obavy, co by se stalo kdyby…
Ostatně nebyl by to v historii světové soutěže prvý případ, že učinkující a jejich pracovní nástroje mířili k opačným pólům zeměkoule. Tyto obavy však rozptýlila desátá hodina ranní a zvuk přijíždícího kamionu, na němž se blížilo vše potřebné, jehož prostřednictvím budou naši reprezentanti vytvářet podobu soutěžních zadání a reprezentovat naši gastronomii prostřednictvím svého soutěžního umu. Důvěřuj, ale prověřuj, je heslo opatrnosti i v důvěrně známém prostředí, natož v oblasti rovníkového tropického pásma, mocněného vzdálenosti více než 10 000 kilometry a eventuální možností nepředvídatelných událostí.

Soutěžní hráči mají přesně naprogramovanou svoji týmovou roli, a tak jim není nikterak zatěžko systémovým způsobem přiložit ruku k dílu při kontrole a vykládce kontejnerového nákladu. Obsahem velkoobjemové zásilky byl i určitý druh surovin, kdy každé položka měla své využití, z nichž některé byly umístěny do zálohy pro pozdější použití a zbylá část doznala konvenienční podoby. To potřebné, vyžadující absolutní čerstvost se začalo pohledávat na místních tržištích a obchodech.
Pracovní ouvertura národní týmu tím začala a pracovní činností došlo k tolik potřebnému odhození prožitého stressu z obav zda náš tým vůbec dorazí do místa soutěžního prostředí, a co si budeme povídat i z jisté nervozity, co kdyby v motoru bylo něco, co zrušilo letecký provoz nad celou evropou a zcela pozměnilo dopravní řád světa. No, ale nemalujme čerta na zeď a uzavřeme tento vstupní díl naší zprostředkované reportáže  z redakční židle brněnského prostředí, odkud vás budeme informovat o průběhu světového poháru kuchařské soutěže v Singapuru.        - foto Michal Moučka -

Post scirptum. V úvodu jsem vyslovil jedno ale, s poukázáním na pozdější vysvětlení. Protože jsem stále majitelem platné letenky do Singapuru, tak s veškerou bedlivostí sleduji vývoj kolem erupce islandské sopky v návaznosti na zrušený letecký provoz nad Evropou a dalším zákulisím s dějem spojeným.
Již v minulé reportáži jsem vyslovil určitou pochybnost nad daným stavem absolutního zrušení leteckého provozu nad celou Evropou. Při této příležitosti jsem vyslovil úvahovou myšlenku, zda by se tak v takovémto rozsahu rovněž stalo, kdyby nedošlo k letecké havárii polského prezidenta Kaczyňského. Přiznávám se bez okolků, že této problematice z odborného hlediska rozumím jako koza petrželi, ale vycházím jen z vnitřního pocitu člověka s určitou životní praxí, která ve mně navodila rozporuplný pocit z jednoznačného verdiktu. Bohužel ve prospěch tohoto pocitu hovoří přítomnost ruského prezidenta Medveděva, ukrajinského prezidenta Juščenka, či gruzínského prezidenta Saakašviliho, kdy všichni jmenovaní přiletěli do Polska letadly. Ba dokonce se uskutečnil zkušební let až na Island, kdy v průběhu letu motory nezaznamenaly žádnou újmu.
Můj apel není namířen na ty, kteří v případě, že si nebyli jisti, co výbuch sopky může způsobit, tak i třeba z podezření na malý problém učinili velké rozhodnutí, ale na ty, kteří se podobnou situací zabývají  za vynaložení nemalých nákladů celý svůj život. Protože právě ti, nedokázali v rozhodující chvíli vznést fundovaný výrok, ale prokázali spíše alibistické tápaní.