Místo kuchařem málem zedníkem

Miroslav Husák měl ze všech členů národního týmu cestu ke své profesi asi nejklikatější. Nechybělo v podstatě vůbec nic a mohli jsme jej dnes potkávat na stavbách, kde by působil v montérkách v povolání zedníka. Zní to zvláštně, ale bylo tomu vskutku tak. V Brně, pod jeho hradní dominantou Špilberkem, se rozprostírá hotel Best Western Premier International, ubytovacího zařízení, jehož architektonické ztvárnění z roku 1962 dává i dodnes jeho vzezření ducha moderna a úctu velkoleposti. Nejvyšší pocty se jeho restauračnímu zařízení dostalo v roce 1996, kdy ve zdejší kuchyni se zhotovovaly pokrmy pro britskou královnu Alžbětu II. s doprovodem. A v tomto hotelu zaujímá šéfkuchařský post pan Miroslav Husák, jehož původ se nalézá na jižní Moravě v řečišti jihomoravského toku Svratky, ve vinařské a ovocnářské obci Nosislav. Čili Mirek se od svého prvního pohledu na svět nalézal mezi sudy vína, meruňkami a broskvemi, ale napříč lákavosti těchto jihomoravských přírodních pokladů se touha jeho zájmu stáčela spíše ke kuchyňskému prostředí a před aromatem vinného buketu upřednostňoval spíše vůni linoucí se z kuchyňského prostředí jeho rodného domu či okolí. Proto nebylo nikterak od věci, že volba povolání padla na již dávno vyhlídnutý, a dodejme i milovaný kuchařský obor, kdy naděje přijetí měly navýšení v Mirkově školním vysvědčení s vyznamenáním. Jenomže zde padla zároveň i kosa na kámen, neboť na kuchaře, který již tenkrát byl úzkoprofilovým oborem, brali pouze po celé jižní Moravě “milované“ Brňáky. (Pražáci ví velmi dobře, o čem je řeč). To byl pro nadychtěného zájemce o kuchařinu první úder pod pás. Ale mladý hoch již tenkrát věděl, že naděje umírá poslední, a i když si byl vědom, že jde proti proudu osudu, přesto si podal přihlášku na, v Brně a širokém okolí, proslulou „Charbulku“. Samozřejmě, že nic.
To byl druhý úder s knock outovým účinkem. Výplňovou variantou neúspěchu byla rezervní přihláška na zedníka, profesi ve venkovském prostředí okresu hojně zastoupené. Sklíčená mysl mladého hocha se rezignovaně oddala představě, že místo v bílém rondonu za varným kotlem, bude sice též v bílém pracovním oděvu, ale potřísněném maltou a oděry od pálených cihel a pomalu si chystal zednický šufan, lžíci a smířil se s nepřízní osudu. Leč ženy jižní Moravy jsou křtěné vínem, které jim dodává silový druh energie, a Mirkova maminka podala proti zamítavému verdiktu odvolání. Světe zboř se, přijímací komise přihlédla k hochovým školním výsledkům a svůj výrok pozměnila v jeho prospěch.
Mladý zájemce s vroucím zájmem o kuchařské povolání, mění narychlo velkou zednickou lžíci za menší kuchyňskou, a vyrazil směrem do brněnských Černovic, kde se nalézala Střední potravinářská škola a služeb. Do toho všeho mu ještě připadala fotbalová povinnost v dresu rodné obce, která hrávala okresní přebor.

Co se v mládí naučíš ….

První ročník si učeň Husák odkroutil v hotelu Metropol, kde se věnoval spíše jednotvárné přípravné práci než nějakému skutečnému vaření, ale zpětný pohled pozdější doby přemazal původní rozpaky, protože prostřednictvím tohoto typu výuky se dopracoval k neobyčejné rukodělné zručnosti. Rozsah práce spočíval v celodenním krájení nudlí, brambor nebo v podzimní sezóně stahování zvěřiny. Inu opětovně, jako v případě mnohých, lze připomenout nezbytné: „Učení – mučení“.
Zde vidí současný šéfkuchař Internacionalu podstatný rozdíl mezi dobou tehdejší a současnou, kdy na jedné straně přítomný pokrok v dodávaných a upravených surovinách usnadňuje a zprogresivňuje výkon restauračních kuchyní, ale o co více je k dispozici kvantum sice dokonale připravených surovin, o to méně ovládá dnešní mladý kuchař jejich zpracování, kdy je tak těmito okolnostmi přípraven o kvalitu svého kuchařského projevu.
Čili v Mirkově případě se vše provádělo od tzv. píky, a určitě lze v této souvislosti hovořit o zářezu kuchařských návyků, ale zároveň i nástavby kulinárního umění, do dubové pažby jeho profesionálního projevu.
A lze s jistotou rovněž říci, že právě v tomto způsobu výcviku byl u Mirka položen neobyčejně pevný a trvanlivý fundament, na němž brněnský kuchař stavěl konstrukci svého soutěžního umu.
Druhý ročník byl u Mirka vstupem do prostorů hotelu pod Špilberkem, kde si podávali dveře kromě běžných hostů i významné osobnosti, a rovněž tak tomu bylo i v ročníku třetím, kdy se zde točil slavný film Dědictví aneb Kurvahošigutentag.
U učně Husáka je jedna zvláštnost spočívající ve věku jeho vyučení, kterého dosáhl v době ještě svých šestnácti roků. Ne, že by se jednalo o génia, který by vzal hákem všechny ročníky a absolvoval je v jednom roce nebo o polonegramota, kterého ze školy vyhodily někdy v šesté třídě. Počátek tohoto neobvyklého věkového rébusu spočívá v souhře data měsíce jeho narození, které je v červnu, kdy by školák takto zrozený, měl být ještě v mateřské školce. U Mirka tomu bylo jinak, kdy nastoupil do základní školy jakoby o rok dříve. A tento roční náskok s ním šel i do učňovského studia. K jeho výuční věkové anomálii přispělo i to, že ministerstvo školství experimentovalo s povinnou délkou docházky na základní školu, která v té době byla stanovena na osm ročníků. V souhrnu toho všeho, bylo u kuchařského eléva dosaženo vyučení již ve věku, kdy většina se studiem teprve začíná.

První soutěž a láska až za hrob

U Mirka Husáka již v době jeho učebního mládí rašila touha po vyšším stupni kulinářského pojetí, kterým byly soutěže. Leč v Brně nenašel žádnou osobnost tohoto typu, která by se zajímala tímto kulinárním projevem a mohla jej, když ne třeba přímo vést, tak alespoň navést do správného směru jeho touhy vyšší kulinární prezentace. A proto doba jeho soutěžního počátku má pozdější datum než tomu bývá u zájemců o vrcholovou gastronomii v dobách současných. Kromě toho mladý absolvent kuchařské profese absolvoval navíc nástavbové studium ukončené maturitou, čímž měl o časovou výplň v plné míře postaráno.
První jeho seznámení s velkou soutěží bylo v roce 1996, kdy štěstěna přivedla do prostor brněnského hotelu soutěž Kuchař roku, naši největší individuální soutěž v teplé kuchyni. Osudovou kuriozitou byla skutečnost, že tehdejší vítěz měl jméno Jiří Král a nebyl to nikdo jiný, než pozdější  kapitán národního celku, pod jehož vedením později i reprezentačně sloužil.
Pocity soutěže dychtivého brněnského kuchaře  lze přirovnat ke vjemu dítěte, které zavedou poprvé v životě na dětské divadelní představení, jež se vyznačuje atraktivně oděnými herci a výtvarně zpodobněných kulisách v barevné působnosti s dramatickým dějem vítězství dobra nad zlem.
Celá atmosféra soutěžního dění byla pro kuchařského mladíka objevným nóvem toho, co doposud vídával pouze v televizních sportovních přenosech.  A nyní má možnost, byť prozatím jako divák, být na vlastní smysly při tom a spatřovat, že i kuchaři v potu tváří bojují v nasazení plné urputnosti o co nejlepší výsledek své snahy, jenž je v závěru děje dekorován jejich výstupem na stupně vítězů.
Pro Mirka vjem emotivní ozvěny kuchařského zápolení byl totéž co pro mladou dívku síla prvního zamilování. Bylo tudíž nasnadě, že od prvního soutěžního impulsu byl v mladém kuchaři zažehnut oheň, či spíše požár neodolatelné touhy stát se kulinárním výtvarníkem, kdy od té chvíle podřídil své kroky tomuto již jasně definovanému cíli jeho životního záměru, kdy v tom nejvzdálenějším koutě jeho snové úvahy, bylo odění se do rondonu se státním znakem na rukávu.
Národní tým v té době soutěžil v Lucembursku a Mirek na své náklady se vydal do místa působení jedné vůbec z největších soutěží světa.
V čem bylo pro soutěžního zájemce mocné Brno svým Kuchařem roku, o  to větší a magičtější byl stát Beneluxu, kde se promíchávaly kuchyně  a kuchaři s cukráři včetně dalších přidružených kulinárních oborů z celého světa. Pompa vyhlašovacího ceremoniálu a celé prostředí včetně zákulisí soutěžního děje, byla pestrým karnevalem velké přehlídky kulinárního umění, které ještě více podnítily kuchařovu snahu být jednou též při tom. Rok 98, 99 a 00 zapisuje v Husákově osobní kronice jeho aktivní účast na  GastroHradci se stříbrným výsledkem. A když se nám chod letopočtu přehoupl do třetího milénia, stanul již zkušený kuchař Miroslav na soutěži, která kdysi trefila šípem Amorovým jeho kulinářské osrdí, na Kuchaři roku a to v seniorské kategorii. Hluboká úcta před takovým českým soutěžním pojmem, jakým tato soutěž byla a v souhře se všemi dosavadními praktickými poznatky, násobenými teoretickým samostudiem, se s tlukoucím srdcem vydává kuchař poctivého charakteru, křtěný mízou moravských vinic do Českých Budějovic do hotelu Zvon. Sám si neuměl vysvětlit, proč právě dnes cítí extrémní zodpovědnost, násobenou spoluúčastí pocitu zvláštní předzvěsti, skrytou ve svém nitru. Výsledkový verdikt v podobě celkového třetího místa, způsobil v Mirku Husákovi závrať, kdy se tak napasoval do prostoru vítězných stupňů v pořadí Martin Slezák, Radek David a on.

Někdy i neuvěřitelné se stává skutkem

A následně přišlo to hlavní, po čem Mirek toužil po spatření své první soutěže, shodou okolností v jeho mateřské firmě, hotelu Continental v Brně a rovněž i vysvětlení jeho neobvyklého duševního pnutí v souvislosti s touto soutěží.
Tehdejší manažer národního týmu Jan Michálek předává Mirku Husákovi nabídku ke vstupu do národního týmu. - Ó Nebesa,  síla tvých rozhodnutí, nechť požehnána jest! -.
Dalšího dodatku dozajista není zapotřebí. Vždyť pro kuchaře je to totéž, jako pro horolezce pohled ze špičky samotného Mount Everestu.
V oboru emocionální oblasti existuje pojem Jiříkovo vidění. Málokdo by ho dokázal definovat, ale Mirek v té chvíli šel přesně v pocitových stopách literárního šlechtice Jiříka, který procházel záhrobím a po strastiplných poznatcích se ocitl v samotném nebi. Přibližně v takovémto kontrastu v té chvíli vnímal Mirek své dosavadní působení a do otevřené brány jeho dávného snu vešel uctivým krokem s kloboukem v ruce a v hluboké úctě před řízením osudu.
Husákovou soutěžní doménou je teplá kuchyně. Ne, že by u něho byla kuchyně studená hlazením kočky proti srsti, ale jak už bylo výše zmíněno, v Brně nebyl v době jeho kuchařského zrání nikdo, od koho by se tento výtvarný druh gastronomického umění mohl učit. Na první pohled může vaření skladbou podobných surovin, postupů a obdobných technologických operací zavánět určitým stereotypem, kdy tomu tak ovšem ve skutečnosti není. Studená příprava jídel má totiž mnohem širší zázemí ve své tvorbě, která zahrnují různé vazbové spojitosti vyplývající z jejich skladby složení a reakcí při vzájemném kontaktu či teplotách, a navíc s požadavkem estetické působnosti v možnosti kombinace nepřeberné alchymie.
A vstupem do národního týmu se Mirku Husákovi otevírá další komnata kulinárních horizontů a možností.
Ať už to v období socialismu bylo, jak bylo, měla Praha v té době přece dost značný kontakt se světem. Do hlavního města přijížděly různé světové delegace a osobnosti, a i komunističtí mocipáni se chtěli prezentovat v tom nejlepším možném světle. To se promítlo taktéž do surovinových a technologických možností kuchyní předních pražských hotelů, kdy tento vývojový náskok si Praha oproti jiným tuzemským městům ještě po nějakou dobu udržela. Přesto, že to byl již dozvuk těchto časů, tak jak brněnský šéfkuchař přijížděl na tréninky národního týmu do pražských restaurací, tak se mu nabízela možnost dalších seznámení se s novými možnostmi kuchařské soutěžní produkce.

Ta naše povaha česká ...

Miroslav Husák, napříč splněnému snu své profesní touhy, měl ještě jeden pomníček nevyplněného přání, kterým byl pracovní pobyt v zahraničí.
Jednoho jarního dne roku 2002 si sbalil kuchařské náčiní a vyrazil do bavorského města Deggendorfu, kde měl přes brněnského číšníka domluvenu pracovní stáž.
Na malebném náměstí se skvěla restaurace, produkující italskou kuchyni. Nové prostředí se vždy vyznačuje něčím odlišným od předchozích působišť a město, jímž protékal evropský veletok Dunaj, mající zde i přístav, bylo tak tvarováno vlivem různorodých kulturních a demografických prvků.
To se promítlo i do kuchyňské nabídky a český kuchař se seznámil s tvorbou pizzy přímo od pramene, pečené v klasické peci vytápěné tvrdým dřevem. Majitel restaurantu měl matku, která příchozího moravského kuchaře učila ve stylu dávné rodové receptury. To znamenalo přípravu těsta, domácí ravioly, rovněž i různé druhy těstovin a dalších italských specialit, jejichž způsob přípravy byl novými kamínky poznatků, které tak stážista mohl vsazovat do již obsáhlé mozaiky svých dosavadních poznatků. Ale jak se mohl každým novým objevem pokaždé přesvědčovat, prostor plochy pro vytváření nových poznatkových obrazců se s přibývající znalostí nezmenšoval, nýbrž každým novým poznáním ukazoval další rozměr jemu dosud neznámých kulinárních prostor. Byť doba pobytu nepatřila nikterak k delším, způsobem produkce zdejší kuchyně a hlavně podáním vysvětlení přípravy pro ni charakteristických pokrmů od majitelovy matky, byla malou Sorbonou v nabytí nových kuchařských poznatků. Avšak nic netrvá věčně, a v Mirkově případě tomu tak bylo proklatě a podezřele krátce.
Vše mělo podivnou předehru při kuchařově příjezdu na hraniční přechod, kdy ještě existovala pasová a celní kontrola. Před ním stálo šest aut, jimž celníci ledabylým pohybem ruky naznačili možnost průjezdu, ale jeho vozidlo obdrželo razantní signál k zastavení a po zjištění totožnosti řidiče bylo odstaveno a podrobeno zevrubné kontrole. Prohlídka i motorového prostoru dávala věštit, že něco visí ve vzduchu.  Kdo hledá, najde, obzvláště když jde na jisto. V kufru se nalézalo kuchařské náčiní i ošacení. Přijíždějící kuchař neměl v té době ještě vyřízeno pracovní povolení, kdy obdržel pouze příslib této možnosti. Na hraniční čáře tak tím pádem nebylo radno v tomto smyslu vůbec mluvit a jako zdůvodnění přítomnosti kuchařských propriet uvedl hraniční zadrženec, že jede pouze vypomoci kamarádovi. Kupodivu, a k jeho velkému překvapení, poloha ruky celníka v původně varovně vztyčeném gestu, se proměnila v pokyn možnosti projetí do sousedního státu. Avšak po době pobytu tří měsíců, vstoupila do dveří restaurační kanceláře zástupkyně místního pracovního úřadu s dotazem, zda tam pracuje nějaký Čech jménem Miroslav Husák? Majitelova odpověď nemohla mít za dané situace jinačí podobu než pravdivou, kdy mu bylo úřednicí sděleno, že setrvání přijatého kuchaře není žádoucí a ani nebude nikdy potvrzeno oficiálním povolením. V Mirkových zpětných myšlenkách se poté ubírala dotazová úvaha, v níž přímočarý hoch původem z jihomoravské vinařské obce, ještě dříve před odjezdem bezelstně odpovídal na zvídavé dotazy kam pojede, kdy tak nastane, co tam bude dělat, přes který pojede přechod a podobně.  
V sumáru souvislostí bylo zřejmé, že se nějaká „dobrá duše“ postarala, aby se někdo neměl o něco lépe než on. I tohle byl jeden z vývojových mezníků jeho života, kdy do poznatkové hemisféry mu vstoupilo přísloví o té naší povaze české.

Všude dobře, doma nejlépe

To bylo právě v době, kdy už moravský kuchař stál v nových provozních podmínkách na dosti pevných nohou a touha po poznání začala našeptávat po nových zkušenost v hlavním městě Svobodného státu Bavorsko, v Mnichově. Zde hodlal zakotvit v nějakém větším hotelu, protože celou svou dobou působení, a to již od učednických let se pohyboval v hotelovém prostředí, které mu svým pojetím bylo bližší.
Ovšem po takovémto extempore přešla krajána další chuť a v převodové skříni svého auta zařadil zpátečku a vydal se zpět do jihomoravské metropole, kde opětovně nastoupil do Internationalu.
Kde stála smůla na straně jedné, tak na Mirka Husáka čekalo štěstí na druhé straně. Dosavadní šéfkuchař prvního brněnského hotelu odstupoval ze své funkce a zastoupit jeho pozici bylo nabídnuto Miroslavu Husákovi v jeho věku 27 roků. Nastoupit na šéfkuchařský post mezi dřívější spolupracovníky, kdy někteří z nich byli navíc o hodně starší, není určitě záviděníhodná pozice. Ale klidná povaha nového šéfkuchaře a schopnost jeho diplomatické úvahy, postupně překlenuly tento personální handicap.
V této proměnné fázi vývoje se Mirkovi otevřel další prostor pro nový poznatek. A to v tom smyslu, že se jinak soutěží řadovému kuchaři a úplně se soutěžní činnost provádí u šéfkuchaře. A to z časových důvodů, kdy na vedoucí post se váže balík dalších povinností, včetně provozních, které při soutěžní činnosti dávají o sobě znát dosti hlasitým způsobem. Krok života kráčel dál a v roce 2003 dochází u svobodného pána Husáka ke vstupu do stavu manželského a o rok později již vystupuje i v otcovské roli díky dceři Anetě a o tři roky později přibyl do rodiny další přírůstek, syn, nazvaný podle prvního člověka světa, Adam.

Táta Husák a jeho soutěžní housata

Mirek Husák byl již na třech kuchařských olympiádách, a v současnu absolvuje již svůj čtvrtý cyklus této nejprestižnější kuchařské soutěže, jejíž zahájení se uskuteční o dva roky později.
A to by už měla být doba, kdy hodlá šéfkuchař Internationalu říci své poslední soutěžní slovo. Nikterak ale tímto krokem nehodlá pověsit soutěže definitivně na hřebík. Jenom se míní z pozice aktivního hráče přesunout na koučovský post, na kterém slavil i v průběhu své reprezentační účasti nejeden úspěch. Připomeňme prvenství Radka Kotlána, pod Husákovou taktovkou na GastroHradci, či na Moravském kuchaři v teplé kuchyni, které zopakoval ještě jednou, když už byl na jiném profesním působišti.  Dalším soutěžním zlatým Husákovým „dítětem“ byl Aleš Čermák, rovněž s dvojitým zlatem z Hradce. Či Radka Čermáková, která se může pyšnit nejenom zlatým hattrickem, ale i dvojitým celkovým hradeckým vítězstvím a zároveň i jako první soutěžící, cukrářskou mistryní České republiky.
O výčet Husákovým trenérským úspěchů se přičinil rovněž i další vítěz Moravského kuchaře Rudolf Pospíšil, který v následném ročníku obsadil celkové druhé místo.
A to je cesta budoucna, kterou se hodlá šéfkuchař Miroslav Husák vydat, kdy po vzoru chytré horákyně, už u soutěží nebude, ale přesto bude.
A v jeho příslovečné píli, poctivém fortelu a především v nápaditosti osobního přístupu, kterým se musel prokousávat v cestě poznání hodně členitého zákulisí soutěžní kuchyně, nasbíral žebřiňák zkušeností, které vA to je cesta budoucna, kterou se hodlá šéfkuchař Miroslav Husák vydat, kdy po vzoru chytré horákyně, už u soutěží nebude, ale přesto bude. A to je cesta budoucna, kterou se hodlá šéfkuchař Miroslav Husák vydat, kdy po vzoru chytré horákyně, už u soutěží nebude, ale přesto bude. A to je cesta budoucna, kterou se hodlá šéfkuchař Miroslav Husák vydat a po vzoru chytré horákyně, už sám soutěžit sice nebude, ale přesto u soutěží zůstane, kdy v čistotě svého srdce a hluboké zálibě v kuchařské profesi, hodlá své poznatky  předávat dál svým svěřencům.