11. ročník světového kulinářského poháru v Luxemburku pozval po čtyřech letech světovou gastronomickou elitu do svých ochozů k velikému soutěžnímu chodu, náležící svým významovým objemem k největší kulinární soutěží světa, kterou přezařuje svou září významu pouze erfurtský olympijský plamen. Jedenáctý stupeň lucemburského vývojového chronometru měl pro tentokrát svůj významový efekt, očekávaný všemi zúčastněními aktéry s velkým napětím a zvědavostí. 
Předmětem této pozornosti byl nový směr vývoje ve světovém orgánu WACS, který v novém olympijském období vnesl do světových soutěží čerstvý vítr v podobě úpravy pravidel národních týmů v kategorii teplé kuchyně. Jednalo se o zákaz jakékoli úpravy pokrmů a veškerý surovinový produkt se musel upravovat výhradně v místě soutěžního děje.

Culinary World Cupu 2010 v Luxemburku se zúčastnilo cekem 26 seniorských a 10 juniorských národních týmů.  Zde je nutná jedná poznámka. Pokud budeme naše, tj. české juniory brát za národní družstvo, což i činíme, tak se nám počet zvýší na 11 účastníků. Ale pokud díky přihlašovací přesmyčce našich mladých reprezentantů, která je zařadila mezi týmu regionální, budeme i takto brát, tak se podržíme čísla rovné desítky a navýší se nám tak počet soutěžících v juniorských regionálních týmech o jedno, což tak i činí oficiální tisková lucemburská účastnická svodka.
V týmech regionálních zaznamenal lucemburský šampionát počtu 44 seniorských a 9 juniorských družstev. V národních vojenských týmech soutěžilo celkem 9 vojenských soutěžních jednotek.
V cateringovém  zápolení se utkalo 9 společností.
Kuchařů jednotlivců se na letošním Lucemburku sešlo celkem 115 účastníků a na cukrářském seznamu byl zapsán celkový počet 22 individualit.
Kategorie D1 a D2 neboli soutěží ve vyřezávání z ovoce a zeleniny případně tvorby z jiného druhu surovin,  měla tolik aktérů, že jejich seznam do doby vyhlášení výsledků nebyl oficiálně vydán.

Kompenzačním ekvivalentem zpřísněných pravidel byla rozšířená účast šestého soutěžícího v kuchařském studiu, kdy se do práce zapojil i dříve „nehrající“ kapitán týmu.
Dalším posunem, který charakterizoval letošní Luxemburk, bylo přiblížení začátku zahájení na jedenáctou hodinu, oproti čtrnácti hodinám odpoledního času, které byly počátkem soutěžního dne v ročníku minulém.
Celkem 26 národních týmů přijelo bojovat o průběžný primát nejlepších kuchařů světa, z nichž osm družstev dosáhlo alespoň na jednu zlatou medaili a 6 týmů se ozdobilo dvojím ziskem zlatého ocenění.
Pozoruhodností byla neúčast obhájce minulého lucemburského vítěze seniorského týmu Norska, který by býval přijel i s gloriolou olympijského prvenství z posledního Erfurtu. Marná byla snaha naší redakce po zjištění hodnověrného údaje důvodu neúčasti nejbohatší skandinávské země, kdy vypovídající údaje měly veskrze protichůdné argumenty, které ve svém souhrnu dávaly tušitelnou domněnku, že do dříve dobře promazaného norského kulinárního soukolí se dostala příměs písku - zřejmě týmových neshod - , která zadřela její dosavadní rychlíkový chod světovými soutěžemi.
Kuriózním důvodem neúčasti dalšího Skandinávce Dánska v teplé kuchyni – jak jsem koupil, tak i prodávám -  byl prý důvod, že jejich kapitán otevírá hospodu, kdy tím pádem nebyl prostor pro sestavení vhodného týmu pro tuto soutěžní disciplínu?!?
Turci vyjeli na soutěž tohoto typu poprvé a byli tak dalším „jednorukým“ účastníkem, jenž absolvoval pouze jeden díl soutěžního zadání, v jejich případě pouze studené.
Podle hodnotících vyjádření odborných komisí, byla možná nástraha nových pravidel naprostou většinou týmů zdárně překonána a neovlivnila jejich výkonnost. Ovšem i v tomto případě se ozval dobře známý neduh některých týmů, které se nedokázaly popasovat s překladem nových pravidel a přijely se starou znalostí soutěžní legislativy, kdy nad novým stavem věci, a týmovým rozpočtem, zalomily hořce rukama, jako chorvatský tým, který si přivezl 120 kusů předpřipravených křepelek, které mohl nakonec vhodit do luxexpových popelnic.
Dalším novým pozoruhodným účastníkem byl druhý, a v brzké době díky své demografické explozi i první nejlidnatější stát světa, Indie, který přijel na zkušenou v juniorské kategorii, jenž i když pro tentokrát nic neukázal, může po nějaké době vytáhnout růžky dosti zajímavým způsobem.

O souhrn vstupních poznatků a záměrů jsme v exkluzivním interview požádali prezidenta světové organizace WACS Gissura Gudmundssona.

Pane prezidente, co očekáváte od letošního ročníku Culinary World Cupu 2010 v Luxemburku?
Věřím, že uvidíme opravdové vaření, a to zejména v oblasti horké kuchyně. Změnili jsme propozice a jsem přesvědčen, že změnou v těchto standardech dosáhneme výrazně vyšší úrovně v soutěžní kulinařině a to nejenom na tomto světovém poháru, ale celosvětově i v dalších oblastech kuchařské činnosti.

Bezesporu je to vhodný počin, který přispěje k zatraktivnění a navýšení kulinárních soutěžních hodnot, ale je pro mne osobně překvapením, že některé týmy přijely soutěžit v duchu ještě původních pravidel a jsou rozčarovány nad daným stavem věci.
Jedná se jednoznačně o vnitřní problém jednotlivých zemí, že neinvestují prostředky do překladatelů angličtiny, a že si dokumenty, které jim zasíláme s předstihem, důsledně nepřekládají.

Pane prezidente, byla tato změna pravidel přímo vaše osobní aktivita?
Jedná se o rozhodnutí, které přijal náš výbor. Tohle usnesení bylo konzultováno s německou IKOU, rovněž tak i zde a postupně by se tato nová propoziční opatření měly implantovat jako trvalá změna soutěžních pravidel.

Bude tato změna zařazena i na olympiádě za dva roky?
Ano, bude.

Ekonomický chod hospodářské situace u vás na Islandu byl ovlivněn bankéřskými machinacemi. Do jaké míry tím byla ovlivněna i činnost gastronomie?
Je to do značné míry podobné jako v jiných zemích, kdy podpora je ve všeobecném pohledu chudší. Ale přesto neskládáme ruce v klín a stav i tohoto druhu nouze je výzvou pro naše kuchaře k vyjetí do světa za ziskem poznatků i hmotných prostředků. Jak vidíte i přes uvedené ekonomické potíže jsme zde a budeme bojovat o nejvyšší mety.

Nové soutěžní pravidlo vysílá do kuchařského boje dalšího člena týmu, kterým byl dříve stojící kapitán nebo šéf týmu. V čem by se podle vás měla do arzenálu pozitiv promítnout tato změna a chystáte do budoucna ještě nějaké další úpravy pravidel?
Určitě se jedná o přínosný prvek, že všichni členové pro soutěžní kuchyni vytváří celek, kdy tak dochází k větší kompaktnosti soutěžního družstva, která se určitě odrazí i na výsledku. Ale nejedná se pouze o tuto změnu. V nastávajících letech chystáme další řadu nových soutěžních předpisů a to zejména ve studené kuchyni. Za současného stavu dochází k vyhazování pokrmů zhotovených za účelem výstavních exponátů. A takto by se nemělo s pokrmy zacházet.

Jakého podobu by tedy v souhrnu mělo mít znění takovýchto pravidel?
Jídla by měla být jedlá a ne být pouze mrtvou hmotou. Na konečné podobě jednotlivých detailů těchto kroků se však bude muset ještě důkladně pracovat.

Objemová kapacita sálu pro vyhlašovací ceremoniál je třeba v porovnání s olympijskou halou v Erfurtu podstatně menší a dochází k jejímu přeplnění a trochu i  k personálnímu chaosu. Vím, že se jedná o otázku spíše pro lucemburské pořadatele, ale nehodlá WACS navrhnout i řešení v tomto směru?
Máte pravdu, ale je to otázka ekonomických možností pořadatelů. Je na letošním ročníku názorně vidět, že pořadatelé to měli v tomto směru před čtyřmi lety podstatně lehčí než je tomu letos, kdy počet zúčastněných zemí se zvýšil.
- Na tuto otázku odpověděl našemu médiu v pozdějším interview ředitel lucemburského Luxexpa. - viz. později. -

Kuchařská olympiáda se koná již po řadu let výhradně v jedné zemi a jednom městě. Jaký je váš názor na změnu v tomto náhledu?
I já bych rád tento stav změnil, ale v této době je německá asociace  výhradním majitelem značky IKA, tedy pořadatelem olympijské soutěže.
Ovšem pokud se chceme rozvíjet, tak tuto vrcholovou soutěž bychom měli posouvat po celém světě, aby tak olympiáda a potažmo i tím vztah ke kulinářským soutěžím a gastronomii vůbec, byl popudem pro další masy lidí na celém světě.

Český prezident naší asociace se stal ředitelem organizace WACS pro centrální Evropu. Pokud jste měl možnost sledovat jeho dosavadní práci, jak byste ji zhodnotil?
Velmi dobře a jsem velice potěšen, že Miroslav (doslovně) akceptoval tuto funkci, což pokládám za přínos nejenom pro vaši zemi, ale pro zapojení se do společné práce pro tuto část Evropy.

- pokračování -