1 - Pane prezidente máte za sebou rok působnosti v pozici ředitele WACSU pro centrální Evropu. Které státy spadají do vašeho působení?
Rakousko, Německo, Maďarsko, Kazachstán, Lucembursko, Holandsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Švýcarsko, Uzbekistán, Česko, a také kluby Maďarska, Polska, Rumunska, Rakouska a doufám, že brzo přibude i klub Československých kuchařů vedený panem Sapíkem.

2 – Jaká je spolupráce se zeměmi ryzí západní Evropy, zejména se Švýcarskem, Rakouskem či Německem? Ptám se na to s přihlédnutím ke stavu věci, která existuje v Německu, kde panuje rivalita mezi jednotlivými spolkovými zeměmi a mezi starými a novými státy Německa. Není žádným tajemstvím, že situace u našich západních sousedů není nikterak dobrá, o čemž vypovídá skutečnost, že nově zvolený prezident německého svazu Axel Rühmann se ve své funkci neohřál ani rok a na protest proti praktikám ve svazu abdikoval?
Já nemohu hodnotit situaci ve německém svazu, co mohu hodnotit je spolupráce a ta je v této chvíli když svaz vede pan Oppeneder více konkrétní a prospěšná opět celému WACSU. Ostatní spolupráce se státy vzhledem k mým známostem s jednotlivými prezidenty je velmi vstřícná a ke vzájemnému prospěchu.

3 – Zkuste nastínit podstatný rozdíl v kulinárním pohledu mezi zeměmi, které se nalézají v horizontále i vertikále od nás.
Tak o stavu kulinárních kvalit Rakouska, Německa, Holandska, Švýcarska, Lucemburska není potřeba mluvit, ty další státy jsou ve stavu jako Česká republika zhruba před 15 lety, ale z mého pohledu velmi rychle likvidují rozdíly a velmi statečně se zúčastňují soutěžních aktivit a seminářů pořádaných WACSEM a tam právě získávají ty chybějící zkušenosti

4 – Do vašeho programového předsevzetí ředitele centrální Evropy náleželo rozhodnutí přivést země Balkánu do kulinářské rodiny WACSU.
Vstup Rumunska hovoří o tom, že tuto nabídku vzalo velmi vážně a ihned se zapojilo i do velké luxemburské soutěže, kdy tento vstup byl ze strany tohoto státu pojat navíc velmi moudře. A to v tom smyslu, že se nehnalo hlavou proti zdi v množině účastníků a postavilo zkušební tým juniorů, který napoprvé bez jakýchkoli zkušeností dokázal získat ve studené kuchyni bronz. Tedy jedná se o předzvěst perspektivy. Které další nové státy z okruhu vašeho působení zbrojí do soutěžních kulinárních bitev?
Zatím se jedná jen o velmi výrazné působení Rumunska. Tato země ať již svou vlastní organizací nebo dvěma gastronomickými kluby významně vstoupila mezi vyspělé státy Centrální Evropy a velmi dobře se s nimi spolupracuje. Další země, které by se mohly etablovat v naší destinaci jsou některé státy bývalého Sovětského Svazu, ale zde je ještě příliš brzo na nějaké hodnocení.

5 – V Luxemburku jsme spolu hovořili o záměru, podotýkám že předběžném, vytvoření českého armádního soutěžního týmu. Působnost každého družstva bez ohledu na jeho poziční zařazení, je odvislá od financí. Kdo by tento military tým měl financovat? Pokud se bavím např. se zástupci amerického vojenského celku, ale i jiných, mají zákaz soukromých subvencí, a je např. v případě USA, hrazen na náklady Pentagonu.
Jednalo by se v našem případě o obdobný zdroj finančních prostředků, tj. o výhradní financování ministerstvem obrany? Jednal jste již v tomto směru s kompetentními činiteli a v případně že ano, s jakým výsledkem?
Ještě jsme s nikým nejednali, tímto stavem se chci zabývat na začátku roku tak, abychom mohli pozvat zástupce armády na naší valnou hromadu a aby se spolupráce začala rozvíjet. Jisté je, že pokud se podaří takový tým vytvořit, tak může fungovat jedině pokud ho armáda podpoří finančně a naše asociace doplní odborné znalosti.

6 – Vím, že tato otázka je předčasná, ale kdo je připraven, nebývá překvapen. Pokud by došlo k založení českého národního vojenského týmu, je v tom případě rovněž v úvaze jeho nasazení na olympiádě roku 2012? Pokud by úvaha vedla v tomto směru, určitě by nebylo vhodné jej hnát hned na bodáky proti dobře zabudovaným kulometným hnízdům vyspělých militery týmů, které se vrcholových soutěží zúčastňují po delší dobu. Jakou podobu by měla mít jejich předolympijská příprava?
To není předčasné, pokud se opravdu podaří tým vybudovat, je mnoho příležitostí k trénování, máme před sebou Basilej, vojáci jako takoví, myslím tím ve WACSU, mají také své soutěže. A co se týká samotného vystoupení na olympiádě to záleží na výsledcích, buď pojedou jako pozorovatelé a nebo je necháme soutěžit. Já bych se přikláněl k druhé variantě, pomůžeme s přípravou a ať soutěží, tím se nejlépe zdokonalí.

7 – Do jaké míry se nové soutěžní poznatky, mám na mysli změnu soutěžních pravidel, kde teplá příprava již má svou konkrétní podobu a studená prozatím hypotetickou, promítnou do našich soutěží?
Já se budu snažit, aby se naše soutěže ať už juniorské nebo seniorské, co nejvíce přizpůsobili mezinárodním pravidlům. Jen tak můžeme od našich týmů, ale i jednotlivců očekávat co nejlepší výsledky.

8 – Jak byla z pozice AKC ČR vyhodnocena působnost českých týmů a jednotlivců na světovém poháru v Luxemburku?
Jednoznačně dobře, junioři i když jen v regionálních kategoriích odvedli skvělou práci, která by byla srovnatelná s národní soutěží a nebojím se říct, že by i tam dosáhli velmi dobrých výsledků. Senioři  - to je speciální otázka, přebudovali jsme tým, tento tým odvedl v přípravě na soutěž obrovský kus práce, odjížděli jsme všichni s velkými očekáváními, já sám jsem byl přesvědčen že musíme uspět. A jestli má někdo pocit, že jsme neuspěli tak je hlupák. Stříbro ze studené i v teplé v této konkurenci je obrovský úspěch, postup na třinácté místo je výborný počinem před olympiádou. A to, že z teplé nepadla zlatá je snad opravdu jen tím, že už nás nehodnotí jako ty státy pohybující se okolo dvacátého místa, ale jako tým směřující do první desítky světa. Jsou na nás spravedlivě přísní.

9 – Asociace kuchařů a cukrářů ČR si dala předsevzetí vyzdvihnutí významu cukrářského oboru z dosavadního kuchařského stínu.
Výsledky týmového bodování ukázaly nesmírný cukrářský pozitivní vliv v týmové tvorbě, kdy v necelé polovině procent předčila kuchařské kolegy a díky její práci získala tato družstva plusové body, které rozhodly o výši jejich postavení. Dočká se česká cukrařina vytvořen í cukrářského národního družstva, které by se zúčastnilo světových, ryze cukrářských soutěží?
Ano. Přemýšlíme o nějaké spolupráci v této sekci, ale vše je v počátcích. Největší problém je, že těch, kteří nás kritizují, že pro cukráře nic neděláme je stále víc než těch, kteří chtějí něco udělat. Doufám, že to, že vyhlásíme soutěž o nejlepšího cukráře roku společně se soutěží o nejlepšího kuchaře roku významně přispěje k tomu že cukrařina bude lépe vnímána a že tím i zájem cukrářů o členství a aktivity v AKC vzroste.

10 -  Máme za sebou a zároveň i před sebou olympiádu. Právě byl ukončen lucemburský šampionát, vy osobně působíte již jedním rokem v evropském WACSU, kdy jste nedávno předsedal jejímu významnému jednání, máte už určité zkušenosti v práci s novými členskými zeměmi spadajícími do vaší působnosti. Jak se souhrn těchto poznatků promítne v nastávajícím roce v činnosti české kulinářské asociace, jejíž jste prezidentem?
My začneme rok hned svižně a to valnou hromadou, semináři, soutěžemi a reprezentačním plesem ke 20. výročí AKC  12. února. No a poté již aktivně pokračujeme ve všech našich činnostech do kterých v roce 2011 přibude vyslání týmu do Afriky na charitativní akci World Chefs Tour Against Hunger  a také budeme pokračovat v  Kulinářské akademii. Další významnou novinkou pro AKC bude obsazení volného místa generálního partnera. Kdo to je, bude brzo oznámeno. A pokud se podaří podepsat všechny náležitosti, rád bych to udělal již na valné hromadě. Tímto se opět potvrzuje že být s Asociací kuchařů a cukrářů je pro partnery velmi důležitý prvek jejich vlastní propagace a jen silní hráči mohou společně uspět.
Závěrem dovolte, abych vaším prostřednictvím popřál nám všem úspěšný rok 2011, především hodně zdraví, osobních i pracovních úspěchů, samozřejmě i to potřebné štěstí. Bude mi potěšením se s vámi všemi stále setkávat.