Dortové téma je nejcharakterističtějším symbolem cukrářského oboru a poutá na sebe největší pozornost diváckých či zákaznických mas. Ale nejenom jich. Dortové ztvárnění nachází své velké uplatnění i v soutěžním odvětví díky možnosti horizontálních i vertikálních podob těchto výrobků. To prozatím v pohledu základní vizáže, která je pouhou kostrou dortové konstrukce. Avšak údernou silou dortového ztvárnění je jeho zdobení, které v řádu obrazového nekonečna dokáže vytvořit obrazové možnosti přerozmanité přehlídky tvarů, barev a všeho toho co je spojeno s lidským umem a fantazií.
Této skutečnosti si byli vědomi autoři nápadu cukrářské soutěže, která spatřila světlo světa již před devíti léty, kdy rodičovskou dvojicí byly dvě moravské školy a to brněnská Potravinářská škola a služeb Charbulova a bzenecká VOŠ, SOŠ a SOU, které díky organizační a finanční náročnosti přizvaly později do tandemového tria ještě i kroměřížskou SOŠ a SOU.

  
                                  Vítězná práce Jany Kosičkové - SŠPS Brno

Tak tedy po deváté a opět tam, kde se kdysi začínalo, tedy v Brně. V soutěži, která má své námětové hranice v dvojím provedení, kdy tou prvou je dortové zadání, byť skýtající ony výše uvedené nepřeberné možnosti jeho zpodobnění, a tou druhou je možnost, či snaha v navýšení personální účasti soutěžících.
V Brně se nám představilo celkem deset účastníků, respektive devět účastnic a jeden cukrář.
V ročníku osmém, kdy pořadatelská režie připadla Bzenci, to bylo o padesát procent zúčastněných více.
Zajisté, že tento výrazný nepoměr byl předmětem otázky na ředitele soutěže Ladislava Černého a ředitele brněské školy v jedné osobě.
„Méně znamená více“,  byla odezva diplomatické odpovědi na otázku z úst rutinovaného manažera, majícího pod sebou řetězec učebních a studijních oborů, který z brněnské školy v městské části Černovice vytváří jednu z největších evropských škol vůbec.
Definice tohoto úsloví určitě v sobě nemá nepravdu, ale je otázkou kolik praktické pravdy v sobě skrývá tato šikovně postavená odpověď mající v sobě nepřímou úměru účinku?
Pojďme ale nejdříve rozebrat daný stav soutěžní situace Moravského poháru po pořádku.
Od samého počátku zrodu cukrářského Moravského poháru bylo zřejmé, že i když se nebude jednat o soutěž bombastických rozměrů, tak její pořádání v periodě každého roku bude nad síly jedné školy. Proto došlo k pořadatelské dualitě Brno – Bzenec a postupné rozšíření na výsledné trio o Kroměříž.

 
 
                                     2. místo - Monika Kroupová -VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec

Takováto dělba práce má své přednosti i zápory. Předností je tříletá přestávka, umožňující dotyčné škole se oproti každoročnímu pořadatelství finančně nevyčerpat. Odvrácenou stránkou předností pak může být skutečnost, že může dojít k otupení osobního kontaktu se soutěžním dějem, kdy se může pozapomenout, kde minule tlačila pata nějakého nedostatku nebo dojde k personálním proměnám, kdy se noví členové pořadatelského sboru začnou zorientovávat v soutěžní problematice od samotné píky. Velkou neznámou, a to speciálně v cukrářské soutěži, která svým významem nepatří mezi gastronomické priority, může být skutečnost na které místo v hierarchii učebních oborů bude vedení školy cukrařinu stavět? A to se i odrazí na kvalitě soutěže i její doprovodné akci. A zde asi bude nutno hledat příčinu úspěchu i kamene úrazu.
Výčet možností ovlivňující soutěž tím ještě nekončí. Berme v potaz i limitující skutečnost, že soutěžní výrobky tvoří žáci, respektive ve své převážné většině žákyně, třetí ročníku učebního oboru, ba i někdy ročníku nižšího. Dozajista, že vodící rukou je rámě trenérky, ale pokud do výuky není s neúprosnou silou podnětu zařazován impuls flexibility či i věkového mixu ze strany vedení soutěžících, stěží můžeme očekávat nějaký růst výkonnostní tendence. Jak ukázaly mnohé minulé soutěžní výsledky, rozhodující podíl na úspěchu nese zanícenost srdce pro danou věc.
A pokud je na něm nějaký šelest nepravidelného rytmu, je tak na špatný výsledek stoprocentně zaděláno.
Tím dalším handicapem je celková stagnace, ne-li přímý pokles soutěží samých, které se odráží v zájmu škol či soutěžících všeobecně být na soutěži přítomen. A připočteme - li k tomu celkovou ekonomickou situaci v tomto státě, pak dospějeme k výsledku, který začíná být u většiny gastronomických soutěží, ne-li alarmující, tak hodný varovného zdvižení prstu. Jako příklad lze uvést naši kdysi kulinárně soutěžní tvorbu GastroHradec, který dnes již jen vzpomíná na svou bývalou slávu. A jestli je alespoň zčásti pravdivá zpráva, která se nesla kuloáry brněnského Moravského poháru, že ke konci března bylo do Hradce přihlášeno teprve pár jednotlivců, tak obětavé hrstce dobrovolných organizátorů středočeské pobočky AKC ČR pomáhej sám Pánbůh!

  
                                    3.místo - Eliška Hoďáková -SŠHG Frenštát/R

Á propo, do titulku oficilního názvu soutěže "Moravský pohár" přidávám neoficiálně a o vlastním rozhodnutí dovětek: "v dortové tvorbě", protože samotný výraz Moravský pohár, ba ani na cukrářském portálu,  nespecifikuje v čem se v něm vlastně bude pohárovat.

- pokračování -