Čokoládová cukrárna na pražském Smíchově na první pohled působí, jako kdyby připutovala časem z dob první republiky. Starosvětský vývěsní štít důsledně ignoruje reflexní barvy, které skoro všem tuzemským cukrárenským podnikům jako uniformu přiřkla nějaká kreativní duše, toho času předávkovaná punčovým řezem.
Prvorepublikový je i interiér Čokoládové cukrárny: na krémově bílých policích je vyskládán porcelán jemného vzoru a pastelových barev. Hrníčky si přímo říkají o to, aby je někdo naplnil horkou čokoládou, která patří mezi místní speciality.
Volit můžete z mléčné a hořké varianty, v obou případech dostanete koflík plný husté tekutiny plné chuti jako vystřižené z knížek od Astrid Lindgrenové. Zdejší horká čokoláda je jednoduše dokonalá a úchvatný chuťový zážitek neprzní čepice rostlinné "šlehačky" ani toping z tuby, nepochopitelné modly řady provozovatelů tuzemských cukráren.
Čokoládové cukrárně vůbec schází většina nešvarů typických pro její konkurenci. Obsluha je přátelská a radostně se zákazníky rozpráví o čokoládě, v dortech nenajdete stopu po margarínu či jiných náhražkách a za pultem je rozložitý profesionální kávovar, který nepoznal, jak chutná přepražené levné kafe z diskontu.
K těmto přednostem můžete přičíst ještě pravidelné degustace špičkových čokolád a také atrakci v podobě domácí výroby pralinek, která se odehrává přímo před zraky hostů v zadní místnosti Čokoládové cukrárny.
Pralinky mají ve smíchovském podniku chutné, dokonalosti horké čokolády však nedosahují. Společným neduhem většiny z nich je zbytečně tučný základ pro čokoládové skořepiny, který jim ve výsledku ubírá na dokonalém lomu a křupavosti.
Podobné je to i s dorty a zákusky: rozhodně patří k pražskému nadprůměru, ke špičce však nikoliv. Zdejší větrník má ukázkové těsto a učebnicový karamelový povrch, v případě šlehačky i nevýrazného krému však za ideálem zaostává. Na půl cesty zůstala i baklava, která je chuťově vyladěná, ale zbytečně suchá.
To platí i pro většinu dortů. Na surovinách je nikdo neošidil, řada z nich však má příliš suchý základ. Třeba čokoládový řez vyniká skvělou náplní z kvalitní tmavé čokolády, ta je však obklíčena právě suchými pláty těsta.
Vedle dortů či zákusků, jimž chybí vlhkost, však v Čokoládové cukrárně najdete i takové, jimž není co vytknout. Želví dort, ve kterém se setkávají oříšky s táhnoucím se karamelem, či čokoládový francouzský koláč jsou dokonalým doplňkem k šálku horké kávy a zdejší ořechový košíček patří k nejlepším, jaké jsem ochutnala.
Na trochu méně jistém poli se zdejší výrobna pohybuje, když přijde na extravagantnější dortové kombinace jako mák s citronem nebo maliny s kakaem. V těchto případech by bylo lepší ubrat na fantazii a více spoléhat na osvědčená spojení. I když některé výtvory z vitríny Čokoládové cukrárny působí trochu amatérsky, celkovému obrazu podniku to nijak neubližuje. Spíš to podtrhuje jeho domácký ráz, ke kterému rozumná míra nedokonalosti patří.
Přednosti v Čokoládové cukrárně nad nedostatky jednoznačně převažují a v létě na jejich seznam přibývá i nabídka kvalitní zmrzliny. Patří k těm málo místům v Praze, kde dostanete i kopeček čisté mléčné bez příchuti, delikatesy, kterou ocení každý milovník zmrzliny.

zdroj:ihned.cz