fiogf49gjkf0d
Nesta plsn z ploch, na kterch se rozrostly,
sekrabat? Vdy by bylo jednodu a bez chemie ?
To je zsadn omyl. Pi sekrbn se toti uvoluj jak spry, tak i kousky myceli do prosted a mohou tak zamoit i vzdlenj okol a navc mohou ohrozit nejen ty, kte tuto"likvidaci provdj".
Jak je nejinnj postup proti plsnm ?
Jednm z nejlepch postup je postik. Nesm se vak pouvat rozpraova pracujcch pod vysokm tlakem, aby nedochzelo k uvolnn spr a vlken do prosted. Protoe tento postup vyaduje vybaven a navc ochrann pomcky (respirtory, ochrann odvy, brle apod.) mli by jej provdt jen odborn pracovnci. Tento postup je eln kombinovati s nslednm psobenm vzniklho aerosolu dezinfeknho prostedku v uzavench prostorch po dobu 24 - 48 hodin a pot s provedenm klidem a vtrnm. Znovu podotkm, e toto oeten je mono provst pouze ve vyskladnnch mstnostech. Pstupnj metoda je otrn ploch a vyitn. Zde napaden msto otrme tkaninou, buniinou apod., namoenou v dezinfeknm ppravku (pout rukavice, ochrann odv). Dezinfekn prostedek nechme psobit uritou dobu, nejmn vak po expozin dobu uvedenou v nvodu. Plochy, kter pichzej do styku s potravinami umyjeme nsledn sapontem a potom jet oplchneme pitnou vodou. Pokud postup nebyl zcela spn, opakujeme jej za njakou dobu, pop. pouijeme jin prostedek s protiplsovm inkem, vhodn pro potravinstv. Men pedmty je mono dezinfikovat tak, e je ponome do roztoku dezinfeknho prostedku pipravenho podle nvodu. Zde si musme uvdomit, e nkter pedmty mohou korodovat (kovov), zmnit barvu nebo bt jinak pokozeny. Dalm monm postupem je expozice v atmosfe vypaovanho dezinfeknho prostedku. Je to speciln postup, kter je inn pi masvn kontaminaci velkho potu pedmt nebo tam, kde jin postupy nejsou vhodn, nap. pedmty, kter nesnej smen. Tak tento zpsob dezinfekce mohou provdt odborn firmy.
Jak poznme, e dezinfekce byla spn ?
V podstat je to mon porovnnm stavu ped a po proveden dezinfenci nebo jinm zsahu pro potlaen plsn (nap. po technick nebo stavebn prav). Je mono sledovat rozsah vskytu plsn na jednotlivch mstech a po zsahu (pop. porovnat i druhov zastoupen) nebo stanovit poty zrodk plsn v ovzdu jednotlivch mstnost. Toto mohou orientan provst DDD organizace, kter provdj zsah nebo odborn pracovit hygienick sluby i jin specializovan organizace.
A co kdy dezinfekce nen spn ?
V ppad, e nebyl zsah zcela spn, je vhodn provst oeten jinm dezinfeknm prostedkem (nejlpe otestovat, zda plsn nejsou proti ppravku rezistentn). Dle posoudit, zda optovn vskyt plsn nen zapinn tm, e nebyly odstranny stavebn nebo technick zvady, vedouc k jejich rozmnoen nebo byly podcenny preventivn zsady proti en plsn (nevhodn manipulace s potravinami, surovinami nebo jejich zbytky). V kadm ppad se doporuuje tento problm konzultovat s odbornmi organizacemi nebo hygienickou slubou.
V rozhovoru jsme zmnili prevenci. Lze strun shrnout zsady?
Jiste ano, i kdy meme uvst pouze ty nejdleitj. Pro pehled bychom si je mli rozdlit do nkolika tmatickch okruh:
1. Opaten v nov i stvajc vstavb:
. pouit kvalitnch stavebnch materil, izolac, vhodnch krytin a klempskch prac,
. udrovn objekt v dnm stavu, aby nedochzelo k navlhvn zdiva, nosnch konstrukc,
. bezodkladn zajiovat opravy, provdt takovou drbu, aby bylo zabrnno vlhnut nebo zatkn, niku vody v rozvodech nebo kanalizaci
2. Preventivn opaten ve vrobnch, skladech a prodejnch:
. pravideln klid, oista a dezinfekce za pouit ppravk s protiplsovm inkem schvlenm pro potravinstv,
. dodrovn ne uvedench hygienickch zsad
. technologickou kze
. vtrn, zabezpeen proti sekundrn mikrobiln kontaminaci
. pravideln kontrola vrobk a surovin
. udrovn istoty pracovnch odv, rukou (zejmna pi manipulaci s potravinami).
3. Dodrovn hlavnch hygienickch zsad - zde je mono uvst jen nkter zkladn:
. prbn vynen a odvoz odpadk, odstraovn organickch zbytk a zaplsnnch potravin (odpadov koe dezinfikovat)
. pravideln odmrazovn, myt a dezinfekce chladniek, mrazniek, chladcch pult apod.
. oprava odkapvajcch kohoutk, ventil stednh topen, rozvod, odpad, sifon, vlhkch kanlk apod. Je vhodn tato msta alespo 1x tdn dezinfikovat, odpady a kanlky zalt obas po pracovn smn dezinfeknm roztokem
. uklzet zsadn na vlhko a pouvat vhodn dezinfekn prostedky
. nenechvat suroviny rozpracovan i hotov vrobky bez ochrannch pokryv
. udrovat podek ve vrobn i skladovacch prostorch, nepotebn materil nap. obaly, rychle odstranit. Materil, kter nelze bezprostedn odstranit, ponechvat pouze na suchch mstech, aby se zabrnilo jeho zvlhnut a nslednmu napaden plsnni
. klidov prostedky a pomcky vylenit podle elu ( jin pro msta, kde se manipuluje s potravinami, jin pro umvrny a WC). klidov pomcky po pouit dn umt nebo vyprat, nejlpe vak dezinfikovat a vyprat ve vod. Nesuit na stednm topen
. pomcky poit pro oistu a myt ndob, zazen pouvanch pro vrobu cukrskho zbo apod. dn po pouit vyprat, nejlpe i dezinfikovat a pot oplchnout pitnou vodou (nky, kartky, drtnky, hadry apod.)
4. Pouvn protiplsovch ppravk
. pouvat pouze dezinfekn ppravky s protiplsovm inkem schvlenm pro potravinsk ely.
I kdy zde mohly bt uvedeny pouze hlavn zsady boje proti plsnm, vme, e pro mnoh cukrsk vrobny, prodejny a podobn provozovny, kter maj s plsnmi problmy, mohou bt uiten. Je vak nutno ci, e nexistuje obecn platn postup pro likvidaci plsn a je nutno volit pro kad ppad diferencovan pstup tak, aby byl pokud mono co nejinnj, ale i pracovn i ekonomicky nejmn nron.
Lze vak ci, e hlavn formou boje je prevence. Dodrovn ve uvedench zsad nejen sn problmy s plsnmi v prosted vroben, ale hlavn pispje ke kvalit vyrbnch a prodvanch cukrskczh vrobk. I toto hledisko v konkurennm boji o zkaznka nabv stle vt, ne-li rozhodujcho vznamu.
|