fiogf49gjkf0d
Hoick trubiky doshly historickho vtzstv, kter si na sv konto nemohou pipsat ani gurmnsk voje velkho sjednotitele Francie Ludvka XIV. a legendrnho csae a mimodnho vojevdce Napoleona. Podkrkonosk Hoice tmaj ve svch rukou primt evropsk peeti s vsadnm prvem vroby sv pochutiny pod nzvem Hoick trubiky. Dle dobovch zznam tato sladk osobit pochoutka se objevovala na stole samotnho francouzskho Krle Slunce Ludvka XIV., kter byl proslul nejenom jako sjednotitel Francie a architekt novho pohledu na Francii, ale i jako vyznava umn a kultivovanho zpsobu dvornho ivota. Nebylo tedy nikterak daleko od vci, e stylu jeho vystupovn se pizpsobovala i slavnostn tabule, v n nechybly nejvybranj pochoutky tehdej doby. Po dobrm jdle musel bt ptomn i jeho sladk dovtek, k nmu nleel, mimo jin, i sladk pamlsek neobvykl chuti a tvaru. V pohledu souasnosti a nm bn dostupnch informac bychom ekli, e se jednalo o hoickou trubiku. Pokud bychom zaveli ob oi, tak v podstat lze ci, e tomu tak i bylo, pokud bychom hodnotili pouze srolovan tvar pamlsku. Realita je vak opan, a to do slova a do psmene. Prokazateln dokument, a to vtvarn, o pvodu tohoto dezertu pochz jet ped dobou panovn Ludvka XIV., z roku 1630.
Dobr pochutina bv v gurmnskch spolenostech vdy vtna a v ppad tto, nazvejme ji pracovn trubiky, kter mla v sob to, co pesn vystihovalo francouzsk zpsob tehdejho ivota vych vrstev, kterm se ty ni chtly piblit, a tak dochzelo stle k jej ir popularit.
Kdov, zda bychom se s touto gourmandise setkali a u ns ve vzdlen zemi Koruny esk, nebt dalho mue, kter mon pojdal, i nepojdal trubiky, - pr snad e ano -, ale z pohledu importu a k nm pro ni udlal nesmrn dleitou vc.
A tou bylo vlen taen celou Evropou.
Byl to csa Napoleon Bonaparte, kter prochzel evropskm zemm jako n mslem a do Moskvy, kde mu vyplil rybnk, respektive hlavn msto Rusi, generl Kutuzov. Vtzstv, kter se ovem rovnalo prohe, donutilo Napoleona ustupovat zptky do stedu Evropy, a snad tomu chtl sm osud, e Napoleonv kucha bhem tohoto retour mare onemocnl a odlouil se od vojska prv v Hoicch, kde se i kulroval.
dajn to mlo bt v dom jist pani Lkov, kter se mla o francouzskho cuisiniera tak dobe starat, e j za odmnu svil tajemstv vroby, eknme, budoucch hoickch trubiek. Zdali to byla vhradn zdravotn pe on dotyn i jin o tom se dobov zznamy ji nezmiuj, ale v kadm ppad budoucmu evropskmu pokrmu tto kategorie slo jedna, byl zde v Hoicch poloen zklad.
Receptury majc v sob vjimenost a neprozrazuj se, a tak potomci pan Likov si tajemstv jejich vroby dreli pkn pod poklikou a jejich vrobou si vydlvali na ivobyt. Jene kad psnika m svj konec.
V generanm odstupu se do rodiny pienil cukr, jist Kofrnek, kter vrobu trubiek rozjel ve velkm.
Kofrnek velmi dobe vdl, e podn byznys potebuje i podnou reklamu a tak se s rodinnm stbrem ukazoval na kdejak vznamnj vstav a souti. Exkluzivita vzhledu a chuti, a t i poctiv prce se zaala zroovat do prodejnch spch, kdy firma Kofrnek zaala importovat do vech vznamnch zem Evropy, ba i a do Ameriky a ny.
Ale to ji v Hoicch a okol zaaly vznikat mal vrobny, kter se t snaily - a mnohdy spn - zhostit vroby tohoto pamlsku.
Pro podnikn osudov rok 1948 postupem doby pemisuje vrobu hoickch trubiek mimo Hoice do msta Pernku Pardubic a poslze do Prahy.
A teprve v roce 1967 se vroba trubiek vrac opt do msta, kde se v eskm stt zaaly vyrbt poprv. Politick pevrat roku 1989 privatizuje dosavadn vrobu, kter se postupn tp na men firmy.
Pvod hoickch trubiek prostednictvm Napoleonova kuchae je mon pravdiv a mon nen. Legendy si vdy vytv vlastn schdn pbhy. Ale na druhou stranu eeno, legenda, kter po sob zanech trval stopy dobr tradice a dok pet vky, tak se jedn o zrod evergreenu.
A tento vn zelen sladk hit podkrkonoskch Hoic byl pro svoji vjimenost po dlouhm sil ocenn ochrannou znmku EU s certifiktem chrnnho originlnho vrobku, kter mohou pouvat pouze hoit vrobci. Tohle ocenn plat pro cel svt.
Takovto vsady nebylo dopno ani Krli Slunce Ludvku XIV. a ani Napoleonu Bonaparte. Pouze Hoicm.
Recept
Na pprav tsta, potebnho k vrob tchto trubiek zle nejvce. Recepty jsou rzn. Do nkterch se pidv trochu medu nebo cukrovho syrobu. Tchto psad se vak nesm dvat pli mnoho, protoe trubiky potom vlhnou a nejsou chutn. Nen ani vhodn vt dvka cukru, protoe oplatka mus bt kehk.
Nejdve upeeme oplatky z pslunho tsta. Je vdy lpe je nechat 2 - 3 dny rozleet, nen to vak podmnkou. Po upeen kulatch oplatek poteme tyto siln dobrm mslem a posypeme sypnm ji dve pipravenm.
Zavjen se provd dvojm zpsobem: Posypanou oplatku dme do teplch (hladkch) klet zmknout a ihned na kletch pomoc devn kulat hlky zavineme.
Jednodu je nsledujc zpsob: Polome posypanou oplatku na kulat, drkovan plech, kter umstme na hrnec s vac vodou a oplatku, kter rychle zmkne, pomoc hlky zavineme. Postupujeme-li tmto zpsobem, musme trubiky po zavinut narovnat na drtnm stku a dt do do trouby dn vyschnout. Jsou velmi kehk a chutn.
Tsto:
1 kg mouky
2 - 4 loutky
10 - 20 dkg cukru
1,5 l plnotunho mlka
Suroviny vypracujeme do hladkho tsta. m chceme mt oplatky slab, tm d mus bt tsto. m maj bt trubiky silnj, tm mus bt tsto hust.
Plnn:
Na obyejn trubiky sta cukr, citron, vanilka a skoice.
Na lep druh: Cukr, vanilka, jemn krjen oloupan mandle, citron, hrozinky. Chutn je tak plnn z jemn praench ok nebo grilie.
Je mon zavinout pouze jednu oplatku, tm doclme jednoduchch trubiek.
Chceme-li doshnout trubiky silnj, pak na silnji posypanou oplatku s dobrm plnnm pilome dal oplatku. Kadou jednotlivou oplatku musme pott dobrm rozputnm mslem. Teprve potom zavinujeme.
Olipy tovrn
29 dkg cukru, 6 loutk s vanilkou se ute, pak se pid 30 - 40 dkg mouky a 1 litr mlka. Pekou se v kletch, pln a ihned zat. Tyto olipy jsou jemn, ale pro vt obsah cukru se mus velmi opatrn pci. Klet ne pili hork.
Olipy cukrsk
7 dkg mandl se ute s blkem. Pid se 28 dkg cukru, polotuh snh z 8 blk, trochu skoice a 5 dkg mouky. Ppravu naneseme na bl oplatky v podob ovlk (pchtkem vypchneme), dme na voskovan plech a tyto rychlm horkem upeeme v troub a natome na kulat dvka.
Olipy cukrsk na blch oplatkch
Ti cel vejce, cukr ve vze 3 vajec, mouka ve vze 2 vajec, skoice
K rozedn pouijeme tolik mlka, a doclme tsto pimen hustoty, kter natrme na bl oplatky, jako pedel druh. Dokonale uteme a promchme.
Peeme oste.