Preference zákazníků ve výběru pečiva se mění. I tak ale zůstává nejdůležitější kategorií čerstvého zboží. Ne všechno pečivo se ale od začátku srpna smí označovat jako čerstvé. Novou vyhlášku o "dopecích" vítají především zákazníci a pekaři, obchodníkům se již tolik nelíbí. Průměrný Čech za rok spotřebuje zhruba 41 kg chleba (zdroj: PSPC, údaje za rok 2011). To je o 14 kg méně než před deseti lety. Může za to příklon k jiným pekárenským výrobkům, zejména klasickým rohlíkům a houskám, i když speciální, například cereální pečivo, si získává stále nové příznivce. Výdaje na pečivo tvoří asi 2,7 % z nákladů domácností. Za chléb pak každý z nás ročně utratí okolo tisícovky, při průměrné spotřebitelské ceně chleba 23,30 koruny za kilogram (zdroj: ČSÚ), která je mimochodem výrazně nižší než v Německu a Rakousku, kde se pohybuje okolo 2-3 eur.
Nákupní zvyklosti, co se týká preference jednotlivých druhů pečiva, se výrazně mění. Roste poptávka po nižších gramážích, speciálních výrobcích a baleném pečivu. "V meziročním srovnání (červen 2011 až květen 2012 ve srovnání se stejným obdobím před rokem) vzrostla na moderním trhu kategorie baleného chleba o 0,7 % v prodaném objemu a o 10,2 % v prodané hodnotě. Cenová hladina tedy vzrostla o 9 %. Celkem se na moderním trhu v posledních 12 měsících prodalo 41,2 milionu kg baleného chleba v celkové hodnotě 1,6 mld. korun," přibližuje Lucie Lejčková ze společnosti Nielsen. Potvrzuje to i Radek Mlích, manažer kategorie pečivo řetězce Tesco: "Zákazník chce mít pečivo stále k dispozici, proto častěji volí balené varianty."

NOVÁ VYHLÁŠKA NAŘIZUJE OZNAČIT DOPEKY

Zatímco v případě baleného pečiva má spotřebitel informace o výrobku k dispozici na etiketě, rozpoznat v prodejně způsob přípravy a potažmo tak i trvanlivost a složení nebaleného pečiva není jednoduché. Podle předsedy PSPC Jaromíra Dřízala pochází jeden z pěti chlebů na pultech supermarketů z tzv. "dopeků". Až do 1. srpna ale neměli zákazníci možnost poznat, který. To však mění nová vyhláška Ministerstva zemědělství (182/2012 Sb.). Podle ní musí prodejce zřetelně označit pečivo, které bylo po dokončení výroby zamrazeno a rozmrazeno a rozpečeno až v prodejně. V blízkosti názvu výrobku musí být zřetelně uvedeny údaje "rozmrazeno" nebo "ze zmrazeného polotovaru". Označení "čerstvý" budou moci nést jen chléb a pečivo, jejichž výroba nebyla před dokončením přerušena zmrazením, nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti, a které je nabízeno k prodeji nejpozději do 24 hodin po upečení.

Vyhláška pomůže nejen zákazníkům, aby věděli, jaké pečivo si kupují, ale také pekařům, zejména těm menším. "V provozovnách, kde zavedli dopékání pečiva, klesl obrat našich výrobků o 10-15 %," tvrdí Richard Kuška. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je provozovna, kde jim zavedení dopeků kvůli jejich domnělé čerstvosti přilákalo větší množství zákazníků a tím se i zvýšil prodej jejich výrobků. United Bakeries coby velké pekárny vnímají podle Jaroslava Pompa vlastní pekárny řetězců jako běžnou konkurenci.

Zatímco pekaři nařízení Ministerstva zemědělství vítají, pro obchodníky znamená jen další administrativní zatížení. "Nesouhlasíme s tím, že celou administrativní zátěž nové vyhlášky ponesou opět jen obchodníci. Zákazník navíc podle našich průzkumů nerozlišuje, zda pečivo bylo rozpečené v obchodě nebo přivezeno z pekárny," uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Obchodníkům podle něj kvůli vyhlášce vzniknou nové náklady na označování regálů a prodejních míst, které bude nutné často měnit. Složitější prý bude také reklamační proces.

 Co trápí české pekaře?

JAROSLAV POMP, manažer pro vztahy s veřejností, United Bakeries

Kupní síla obyvatel České republiky. Umíme vyrobit vynikající chleby a mnoho dalších zajímavých velmi chutných pekárenských výrobků, které ovšem vzhledem k jejich vysoké kvalitě jsou logicky dražší. Lidé v Česku ale ještě stále preferují při konečném rozhodování o koupi cenu, a proto v řadě přípa-dů není možné tyto kvalitní výrobky ani zalistovat, protože obchodníci se logicky obávají, že je neprodají. Čeští pekaři se pak stávají občas terčem kritiky, že neumí vyrábět kvalitní chléb a pečivo, na rozdíl od pekařů například v Německu nebo Rakousku. Což není pravda. Je to začarovaný kruh - lidé volají po kvalitě, ale kupují levné výrobky, což se odráží v nabídce obchodníků. Ve společnosti United Bakeries ovšem striktně dbáme na to, aby i nejprodávanější Šumava měla svoji standardní dobrou kvalitu.

JAROMÍR DŘÍZAL, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů

V poslední době stoupá mezi spotřebiteli poptávka po chutném, dobře propečeném chlebu, stejně tak jako po dalších kvalitních českých potravinách. Bohužel některé obchodní řetězce preferují více nízkou cenu chleba a výrobci jsou tak nuceni opouštět tradiční technologie, které jsou náročnější na čas a kvalifikaci pekařů. Soutěž Chléb roku je velmi důležitá, protože podporuje výrobce, kteří nerezignují na kvalitu a věří, že si zákazník postupně cestu k jejich produktům najde. Odborníci z pekařského svazu věří, že brzy nastane "renesance" výroby klasického kvasového českého chleba, který vychází z tradičních receptur a dlouholetých zkušeností pekařských mistrů. Pekařský cech také plánuje kroky, jež by měly přispět k lepší orientaci zákazníků ohledně kvality chleba. Byla by velká škoda, aby v zemi, která je pověstná výborným chlebem, byly zákazníkům v obchodech nabízeny pouze "unifikované" výrobky bez chuti či v poslední době předražený chléb dopékaný z mrazeného polotovaru.

RICHARD KUŠKA, obchodní ředitel, Hradecké pekárny

Neustálý nesmyslný tlak zahraničních řetězců na cenu základního pečiva (chléb, rohlík). V rámci konkurenčního boje mezi řetězci zlevňují toto základní pečivo, nejprve na vlastní náklady, a po určité době vystupňují tlak na snížení cen také od dodavatelů.
zdroj: ihned.cz