V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.
|
fiogf49gjkf0d
vcarsku je pisuzovn pvod jemn okoldy a pod geografickm oznaenm zem je tomuto produktu dvn ji i teba podvdom punc t nejvy kvality. V prvnm dku je uveden pojem jemn okolda, a na slovo jemn je poteba poloit zvltn draz, nebo bv vcarsko mnohdy myln povaovno za vlast okoldy jako takov. Tento daj, pokud se nkde objev, je ve sv podstat myln v plnm rozsahu. N server ji pinesl nkolik lnk o skutenm pvodu okoldy, kter se spletitou cestou koloniztorskch vprav v 16. stolet dostala z jihoamerickho kontinentu do panlska. Piblin o jedno stolet pozdji mly monost jej jet, eknme, syrovou chu kakaa a cukru ochutnat Italov a po nich Francouzi. Teprve a pot si okoldov laskomina nala cestu do zem, kter jej strukturu a chu zdokonalila na takovou rove, e pojem pod nzvem okolda je spojovn by myln prv s touto zem. Ve mst Vevey jist oban Cailler doel na mylenku tehdejm zpsobem vyrbnou okoldu zpracovvat odlinou technologi a jinm strojnm zazenm, ne se v t dob pouvalo. Tento mysl nebyl pojat za elem zlepen okoldov kvality, nbr kvli vylepen produktivity prce a zven zisku. Tak byla poprv na svt vyrobena okolda za pouit strojn techniky, kdy bylo dosaeno zcela odlin jemnosti oproti dosavadnm vrobkm. Psal se rok 1819. Bhem dalho stolet dolo ve vcarsku k prudkmu nrstu okoldovnickch firem a na potku 20. stolet se ve vlasti jemn okoldy a tento termn je ji oprvnn nachzelo vce jak 20 firem na vrobu okoldy. Pochopiteln, e takovto konkurence znamenala zvyovn chuov efektivity a dochzelo k novm technologickm zpracovnm, kdy za nejvt lze poadovat spojen okoldy s mlkem. Tento kravsk produkt byl dky horskm pastvinm veobecn uznvanou kvalitn tekutou potravinou, a nebylo tak nikterak od vci, e svoj prioritou v ivoin produkci pispl ke zven kvality vcarsk okoldy. Ale byly zde i dal faktory, kter pispvaly ke specifick chuti okoldy. Byly jimi rafinovan cukr s vhodnmi vlastnostmi ke smsi s kakaem, vetn minimalizace neistot v nm obsaench. Svj podl na chuov popularit okoldy mly i t speciln psady koen. A kdy se tohoto progresivnho vrobku navc ujali zrun obchodnci se znalost propagace, bylo o vhlas vcarsk okoldy postarno a do dnench dn. |