�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Prvodce svtem oech

Autor: Radka Hrdinov
Datum vyd�n�: 09.01.2013
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1803

Zsadn pro to, aby oechy fungovaly tak, jak maj, je pedevm sprvn suen. Pokud dodavatel ok suen oid, pod skopkou oechu dostvaj prostor plsn. Pro skladovn oech doma je idelnm prostedm lednice.

Oky jsou zvltn ovoce. V mixu, kter se d koupit v jednom jedinm sku, se potkvaj plody pvodn pochzejc z Evropy, Asie, Austrlie i Ameriky. Spolen maj to, e jde o semena. Tedy zrodky pro rst nov rostliny. U proto jsou oechy vbornou zsobrnou ady dleitch ltek a tak minerl. Obsahuj rostlinn oleje, kter se z velk sti skldaj ze zdrav prospnch nenasycench mastnch kyselin, st vitamin, pedevm ze skupiny B, a tak pro lidsk zdrav nezbytn minerln ltky, jako jsou draslk, vpnk nebo fosfor.
Kdy se k tomu pipote vbr chut, je to ideln potravina. Jejich vhodou je i to, e se daj pomrn snadno uchovvat. Samozejm pokud berete ohled na vysok obsah rostlinnch olej v oech, kvli ktermu na vzduchu po ase luknou. Dle vydr, kdy se skladuj v chladu, pesto se vyplat vyhnout se pi nkupu oech balenm, kter se bl konci spoteby - chu u nebude ideln.

Zsadn pro to, aby oechy fungovaly tak, jak maj, je pedevm sprvn suen. Pokud dodavatel ok suen oid, pod skopkou oechu dostvaj prostor plsn. Z nich nejnebezpenj je ta, je produkuje aflatoxin - ltku, kterou se brn proti ostatnm druhm plsn. U lovka me tento toxin vst k pokozen jater nebo vzniku zhoubnho ndoru.
Vskyt tto plsn je samozejm sledovn, a pokud inspekce oky s aflatoxinem zachyt, okamit je likviduje. Natst se to nestv asto. Pesto se vyplat oky pedtm, ne je vysypete do misky, dkladn zkontrolovat. A tak je sprvn skladovat, protoe pi patnm zachzen je mon aflatoxin vypstovat i v domcch podmnkch. Klov je kombinace vlhkosti a vy teploty. Pro skladovn oech doma je idelnm prostedm lednice.

OECH JSOU DESTKY DRUH, TOTO JSOU TY NEJOBVYKLEJ:

PARA OECHY

Jde o plody juvie ztepil, pvodem z brazilskch prales.

Jmenuj se podle brazilskho pstavu Par, odkud se vyvely.
Plod v kolem 5 kg, obsahuje a 40 semen a m velmi tuhou skopku.
Obsahuj 60 procent olej, proto rychle luknou.
Pokud semeno uvnit nem blou nebo slonovinovou barvu, znamen to, e je plesniv.

ARADY

Jde o plody podzemnice olejn. Z botanickho hlediska jde o lutninu (jako napklad fazole).

Poprv "domestikovna" byla podzemnice zejm v povod eky Paraquay.
Dnes nejvce arad pstuje na, kam podzemnici olejnou pivezli v 17. stolet zejm   Portugalci.
My jme arady vtinou solen a praen, ale jinde je napklad pidvaj do okov nebo hrachov kae nebo k masu.

LSKOV OECHY

Plod kee lsky obecn, kee rostoucho v mrnm klimatickm psu pedevm v Evrop.

Hod se i pro dietu pi cukrovce.
K nm se dovej pedevm z Turecka.

PEKANOV OECHY

Pochzej z Mexika a jinch oblast USA, oechovec pekanov je nrodn strom Texasu.

90 procent pekan se vypstuje v USA.
Podobaj se vlaskm oechm, ale obsahuj vce olej (a 70 procent).
Skopka je hladk a me mt rznou barvu: okrovou, hndou i ervenou.
Jsou vborn na peen, oblben je kombinace s javorovm sirupem, ale daj se jst i za syrova.

PISTCIE

ek pistciov, jeho jsou plodem, pochz z Irku a rnu.

Jsou pbuzn s jihoamerickm ledvinovnkem, jeho plodem je keu.
Zmnky o pstovn pistci pochzej u z doby ped 3 000 lety.
Nejvce pistci produkuj rn, Turecko a USA.
Prv u nich bv astji ne u jinch oech zaznamenn aflatoxin.

MANDLE

Jde o jdra semen mandlon obecn.

Domov mandlon je ve Stedomo a na Blzkm vchod.
  NEJVTMI PRODUCENTY MANDL JSOU USA A PANLSKO.

KEU

Semena ledvinovnku zpadnho z prales Jin Ameriky.

Plod m tvar ledviny, v n jsou uloena semena.
U ns jsou oblben solen, ale pouvaj se i do dortovch npln a krm.

VLASK OECHY

Pochzej z Evropy, rostou v mrnm klimatickm psu.

Jde o plody oeku krlovskho, kter pat k nejastji pstovanm stromm na svt.
V Evrop je lid sklzeli u v dob bronzov.
Oek je pod slupkou bl a naloutl, chutn trochu trpce.
Vtina u ns prodvanch oech pochz z ny.

 MAKADAMOV OECHY

Pochzej z tropickch prales Austrlie, jmno maj po Johnu Makadamovi, kter je zaal pstovat.

Jde o semena s velmi pevnou skopkou.

zdroj: ihned.cz


Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku