�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Pùvod dortù |
| Autor: B.H. Datum vyd�n�: 13.05.2002 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=260 |
| Pùvod cukráøských dortù je velmi starý. Jejich vznik se datuje již ve støedovìku. Dnes máme mnoho rozlièných dortù, o jejichž pùvodu nejsou dochovány žádné písemné ani ústní zporávy. |
| Pùvod cukráøských dortù je velmi starý. Jejich vznik se datuje již ve støedovìku. Dnes máme mnoho rozlièných dortù, o jejichž pùvodu nejsou dochovány žádné písemné ani ústní zporávy. Ví se s urèitostí, že ve Francii v 16. století byly velice rozšíøené a oblíbené koláèe pod jménem "Tort", u nás nazývané "dort". V té dobì nechybìly nikde v zámožnìjších rodinách a Francouzi jich mìli prý 16 druhù. Sacher dort pochází z Vídnì, a zhotovil jej cukráø z hotelu Sacher. Ve kterém roce to bylo, není nikde pøesnì doloženo. Sacher dort je èokoládový, z másla utøený jemný dort, který se plní malinovou nebo rybízovou zavaøeninou a potahuje se èokoládou. Ke každému kousku takového sacher dortu se velice dobøe hodí na talíøek ušlehaná smetana. Punèový dort vznikl pravdìpodobnì v Rusku, a proto se také nìkdy nazývá ruský dort. Drážïanské a berlínské dorty mají svùj pùvod v Nìmecku. Linecký dort pochází z hornorakouského mìsta Lince. Zde je datum vzniku znám a bylo to v roce 1823, a autorem byl cukráø Konrád Vogl, který mìl v malé ulièce v Linci svoji cukrárnu. Byl to majitel malé cukrárny, ale ve svém umìní byl neobyèejnì vynalézavý a podnikavý. Hledìl svým zákazníkùm udìlat vždy nìco nového, aby se jim zavdìèil. A tak pøi svém opakovaném cukráøském bádání vyrobil nový dort, který nazval Linzertorte (linecký dort). Nejdøíve se musel spokojit s menším odbytem, ale po roce již vyrábìl dennì 50 i více kusù. Pozdìji rozšíøil svoji výrobu lineckých dortù ve velkém a dodával je všude, i svým konkurentùm cukráøùm a do bufetu na nádraží, odkud se rozšíøila jejich povìst do celého svìta. Pozdìji, když se tajemství výroby lineckých dortù stalo všeobecnì známé, rozšíøila se jejich výroba i u jiných cukráøù po celém Rakousku a potom pøišla i do jiných zemí. Za svùj vynález získal Vogl veliké uznání i u druhých cukráøù. Za zásluhy a na poèest jeho osoby byla po nìj pojmenována jedna ulice v Linci. Vogelgasse je v hlavním mìstì Horního Rakouska dodnes. Existuje ještì mnoho jiných dortù a rùzných cukrovinek, které mají své pojmenování zøejmì po svých výrobcích nebo nesou název místa svého pùvodu, ale nemáme o tom zachované ovìøené zprávy. Zvyk svatebních a slavnostních dortù se vyvinul ze starých místních zvykù. V Nìmecku a v Anglii nabyl novou dobou na velkém významu. Stal se dokonce pøedmìtem hádání do budoucna. Do dortu se zapekl prsten a která dívka jej v dortu našla, mìla vstoupit do roka do manželského stavu. Nìkteøí cukráøi dosahovali svými dorty až mezinárodní povìsti, a byli povoláváni do ciziny, aby prokazovali své umìní. Co se týèe rozmìrù a nákladnosti, nebyly støedovìké dorty pøekonány. Záznamy praví, že v nìkterých vyrobených cukráøských kusech bylo místa i pro celou kapelu. Slavnostní dorty anglických a amerických boháèù bývaly pøekvapením po stránce umìlecké a vypracováním scén ze života oslavencù. |
Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru |