�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


paldov mouka

Autor: Milena Vransk
Datum vyd�n�: 17.09.2014
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=2982

Z hlediska zdravotnho se pald pipisuj pozitivn inky na stimulaci imunitnho systmu, cen se jej lehk stravitelnost a vhodnost pi len nkterch alergi. Penice palda je toti tolerovna pevn

fiogf49gjkf0d

Penice palda (Triticum spelta L. )  je jednou z nejstarch kulturnch obilnin, kter pedchzely jen penice dvouzrnka a jednozrnka. V pedhistorick dob byla penice palda pstovan na Blzkm Vchod. Jej oechov chu byla dlouh stalet populrn v Evrop, pedevm v Itlii ( farro ), v jinm Nmecku ( dinkle ), panlsku, Belgii, vcarsku, Anglii, Polsku, Skandinvii. V souasn dob se obecn jej osevn plochy zvyuj i v dalch evropskch sttech, a tak v USA a Kanad. Na naem zem penice palda nemla v historii velkou tradici. V polovin 18. stolet byla vce pstovna na Litomylsku, kde se z n praila kvovina. V 19. a 20. stolet se na zem esk republiky nepstovala vbec. V souasn dob se zvyuje zjem o jej pstovn pedevm v ekologickm zemdlstv a tento trend m stoupajc charakter. Na rozdl od tradinch obilnin pat penice palda do skupiny tzv. pluchatch penic. Proto prvn zpracovatelskou operac po vyitn je vyloupvn zrna z klsk. Vyloupan zrno se dle ist a dal potravinsk zpracovn je podobn jako u bnch obilnin a zvis od druhu finlnho vrobku. Skladovn neloupanch klsk penice paldy je z hlediska zachovn kvality a erstvosti produktu pozitivn vlastnost. Pluchy, kter pevn obaluj zrna jsou pomrn innou ochranou vi vlivm vnjho prosted a hmyzu. Penice palda je potencilnm zdrojem novch potravinskch produkt s vysokm obsahem vlkniny. Vyrbj se z n zklady nebo pdavky do tstovin, tvo psadu msli i vnonho peiva, zrna paldy se dle zpracovvaj na kroupy, krupici i vloky, vhodn do ka nebo polvek. Chlb s pdavkem paldov mouky m vraznou chlebovou vni, velk objem, popraskanou krku, vborn chutn a dlouho vydr vln a erstv. Konzumuj se i zelen zrna ( grnkern ), jejich speciln ppravou se zskv tzv. zelen kavir. Velice populrn je paldov bulgur. Bulgur je vysoce nutrin hodnotn produkt ( znm asi 4000 let ), pi tvorb kterho lovk pouil jednu z prvnch zpracovatelskch technologi ( vyitn zrno se po termickm oeten prou vysu, pak se hrub drt a td ). Pedevm v oblastech Stednho Vchodu se vyuv na ppravu oblbenho pilafu, rznch zeleninovch salt ( tabbouleh ), zeleninovch nebo masovch jdel ( falafel, kibbeh ). Cen se jeho jednoduch a rychl pprava, okov chu, lehk stravitelnost, vysok nutrin hodnota vysok obsah vlkniny a sacharid, vitamin, minerli, nzk obsah tuku. Je soust rznch metabolickch diet. Znm je tak paldov pivo a paldov kva. Penice palda obsahuje tm vechny zkladn sloky nevyhnutn pro zdrav lidsk organizmus, vetn blkovin, tuk, sacharid, vitamin, minerli. Vzhledem k vtmu podlu aleuronov vrstvy obsahuje penice palda v prmru 16 - 17 % blkovin, co je mnohem vce ve srovnn s penic setou ( 12 - 14 % ). V aminokyselinovm sloen nejsou mezi nimi velik rozdly. Obsah esencilnch aminokyselin je nepatrn vy, ale podobn jako u penice set limitujc je lysin, kter nsleduje threonin. Z ostatnch aminokyselin je vrazn vy obsah leucinu. Obsah lepku se pohybuje v rozmez 35 - 45 %, dokonce a 54 % a jeho kvalita je vysok. Penice palda je vbornm zdrojem nkterch vitamn skupiny B, pedevm thiaminu ( B1 ), riboflavinu ( B2 ), ale tak niacinu. Zajmav je obsah b - karotenu a thiokyantu, kter psob regeneran na tln buky a chrn proti infekcm. Vy je obsah draslku dleitho pro regulaci osmotickho tlaku v bukch, sry i hoku. Obsah stravitelnho krobu, kter je dleitm energetickm zdrojem pro lovka i zvata, se u penice paldy tm rovn penici set, podstatn ni vak m obsah stravitelnch cukr. Obsah nerozpustn vlkniny je o nco ni ne u penice set. Potravinsk vlknina paldy m jemnou strukturu vlken, je velmi dobe snena, podporuje trven a stevn peristaltiku. palda obsahuje relativn hodn nenasycench mastnch a neobsahuje cholesterol. Z hlediska zdravotnho se pald pipisuj pozitivn inky na stimulaci imunitnho systmu, cen se jej lehk stravitelnost ( neobsahuje anti-nutritivn substance ) a vhodnost pi len nkterch alergi. Penice palda je toti tolerovna pevnou vtinou osob trpcch lepkovou intoleranc.


Vytisknuto dne 04.12.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku