Kakao patří mezi potraviny, které absorbují lehce vlhkost.
Je proto nutné, aby bylo uloženo na suchém místě, nejlépe tam, kde je zachována stálá teplota. Proto ani výkladní skříň není vhodným místem pro kakao, vhledem k velkým teplotním výkyvům, zejména pokud je v působení slunešního svitu. Vlhkost vytvoří v kakau sraženiny, které se špatně rozpouští a zboží se vyznačuje zhoršenou jakostí. Kakao se vyznačuje schopností nasávat okolní pachy, proto je bezpodmínečně nutné při jeho otevření jej skladovat v neprodyšně uzavíratelné nádobě.
Stejnou měrou je možné hovořit o čokoládě, která se vyznačuje obdobnými požadavky jako kakao. Je-li čokoláda vystavena slunečním paprskům a to i v zabaleném stavu, ztrácí barvu, dostává šedobílý vzhled, stává se porézní a lehce se láme.
Ztrácí charakteristickou chuť a zhoršuje se její stravitelnost.
Čokoládu je vhodné skladovat samostatně, nedoporučuje se ji ukládat v blízkosti aromatických látek neboť je velice náchylná k jejich přijímání. Platí to i pro čokoládu balenou.
Volnou čokoládu je možné skladovat pouze v dobře uzavřených nádobách, protože kromě zmíněných nebezpečí je vyhledávaným hnízdištěm molů, které kladou do její blízkosti s oblibou vajíčka. Uskladnění čokolády provádíme pouze v suchém prostředí, protože vlhkost rozpouští v ní obsažený cukr, ten se usazuje na povrchu a dochází k plesnivění.
Cukrovinky, dezerty a ostatní sladkosti, které byly vyrobeny za užití čokolády, vyžadují obdobné péče, zvláště pokud se jedná o nebalený sortiment.
Sladkosti plněné ovocnými šťavami, želém apod. podléhají lehce vnitřnímu kvasení. Jsou-li vystaveny vyšší teplotě, zejména působení slunečního záření, pak může dojít ke kvašení, k prasknutí a k vytečení náplně. Proto v zájmu zachování kvality čokoládového zboží je bezpodmínečně nutné se řídit uvedenými radami.