V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.
|
fiogf49gjkf0d
Zdlo by se velice pravdpodobn, e jmna vynlezc sladkost jsou dvno zapomenuta, ale nen tomu tak. Tito vynlezci si pojistili nesmrtelnost deliktnm zpsobem, kter nut dmy vyslovovat jejich jmna, i kdy nevd, e pi podavku sladk laskominy, oivuj v cukrrn prv jmna tch, kte byli pi zrodu dotynho vrobku je pin radost jejich jazkm.
Nejstarm znmm cukrem, kter si postavil pomnk z lidskch chut byl Julius Dragatus, len znamenitho rodu mskch Fabi. Tento cukr a peka v m vynalezl r.177 p.K. cukrov, jemu dal jmno Dragati. Tajemstv jeho vroby se udrovalo po stalet v rodin Fabi, kte s nm dlali dobr obchody, neb se vil zvyk pi narozeninch a svatbch podvat ptelm tyto pochoutky na znamen radosti.
Velk obliby se tily pastilky, jejich pvod je rovn v Itlii, a jejich vlastn autor zstal nadobro zapomenut. Ve svatebnm prvodu Kateiny z Medici, je se provdala za francouzskho krle Jindicha IV., piel do Pae florentsk cukr Pastilla, kter vyrbl tyto bonbony, pes kter doel ke slv ve Francii, s potenm, e byly oznaeny jeho jmnem.
Dnen pralinky pily ke svmu nzvu ji trochu obklikou, nebo nzvem pralinky byly oznaovny vbec vechny cukrovinky od dob cukre Lassangrea, tebae jmno psluelo zprvu praenm mandlm a bylo spojeno se jmnem marla Doplessis - Pralin. Marl si pozval na nvtvu Lassangrea a sdlil mu, e by bylo zhodno, aby trochu namhal svj cukrsk mozek. Pan Lassangre pospchal dom a vymyslil praen mandle, aby mlsounovi vyhovl. Dobrck Lassangre vak pro sebe nereklamoval prvo, aby se mandlm kalo "lasaky", ponechvaje slvu "pralinek" statenmu marlovi.
|