fiogf49gjkf0d Jak jen to zn nejokdlenj moudroslov v Rakousku? "Vdeci chod do kavren, protoe zaprv nejsou doma a zadruh nejsou na erstvm vzduchu." Nen tedy divu, e pod pojmem kavrna se ji dv st Iet rozum vtinou vdesk kavrna. Koho tak, krom Vdek, by mohlo napadnout tolik variant kvy a lehaky?
Ji v 17.stolet se ve Vdni vytvoila vlastn atmosfra kolem tureckho npoje "cahve", kter se vrazn odliovala od atmosfry tehdejch pivnic a vinren. Se zavedenm kvy tak vznikla nov stediska spoleenskho ivota a k tomu patila tak - kavrna.
Za zakladatele vdesk kavrny je podle legendy povaovn Franz Georg Kolwitschniy, kter 27.nora 1684 - rok po oblhn Vdn TurkY -ml pr otevt prvn vdeskou kavrnu s vznanm jmnem "U modr lahve". Podle nejnovjch vzkum ml vak ji dve zavst pit kvy ve Vdni jist Locovico Conte di Marsigli. Jako mlad dstojnk upadl do tureckho zajet a tam se nauil vait kvu, pot byl ve Vdni v csaskch slubch jmenovn zbrojmistrem. Pozdji to dothl na nejvyho velitele papesk armdy a zavedl-jak se traduje-kvu jako povzbuzujc npoj.
Ale zptky ke kavrnm! V roce 1797 jich u bylo ve Vdni a ve vdeskch pedmstch tiaosmdest. Kdo by si vak myslel, e potek kavren je v tomto mst, zapomn na jin dleit obchodn a pstavn evropsk metropole, v nich zaala kultura pit kvy jet mnohem dve. V Istanbulu otevel sv brny prvn veejn vep kvy ji v roce 554, v Bentkch kolem r.1645 a v Londn jsou zmnky o prvn veejn kavrn z roku 1652. Haag nsledoval v roce 1664, Pa o osm let pozdji. V Nmecku byla zejm prvn kavrna otevena v Hamburku v roce 1677. V tto dob byla sice u kva znm na braniborskm dvoe v Berln, prvn veejn kavna tu vak byla zzena teprve roku 1721, kdy u byly kavny v mnoha jinch nmeckch mstech. Vude byly kavrny zpotku domnou mu; teprve v prbhu doby byly "trpny" eny.
Noviny, kulenk a kva
Byl to pmo epochln npad dt do kavren ke ten nejnovj noviny. Nsledovala dal senzace: kulenk! A tak se kavrny stvaly mstem setkn estt, litert a politik, ale tak bohatch obchodnk a vych ednk. Tady se vymovaly informace, diskutovalo se tu a povdalo, zde se pstovaly hospodsk kontakty a hjily politick nzory.
K tomu se kva vbon hodila, ona "duchu zasazen rna biem", jak to kdysi v 19. stolet formuloval znm gastronom Brillat-Savarin. Dvodem, pro se kavny mohly stt spoleenskm stediskem svho druhu, bylo tak to, e v nemnoha cukrnch tehdej doby kva nebyla; jej podvn bylo -pinejmenm ve Vdni -privilegiem kavny. asto netrply cukrny v 18. stolet, jako napklad v Gottingenu, dn "sedc hosty", nbr pouze prodvaly sv zbo. To znamenalo pro kavny velmi lukrativn obchod, jak to zatkem 19. stolet zaznamenal kronik ]ohann Pezzl: "Uren kavren se po jejich vzniku nekonen rozilo. Nepije se tam pouze kva, ale podv se i aj, okolda, pun, limonda, mandlov mlko, zmrzlina atd., tedy sam vci, kter ped nkolika stoletmi jet nikdo neznal ani jmnem." Zkusky vak veobecn dosud nikomu v kavnch tm nepily na mysl.
Kadodenn nvtva kavrny patila v 19 .stolet k dennmu rozvrhu m욝anskch a intelektulnch vrstev. Rakousk spisovatel Alfred Polgar (1875-1955) psal tak duchapln glosy o on instituci: "Ji deset let sed ti dva v kavm," pe napklad o starm manelskm pru. "Je to dobr manelstv? Ne! Je to dobr kavrna." Kva a zkusky A jak to bylo s dnes ji ustlenm slovnm spojenm kva a zkusky? Jak ji bylo eeno, v 17 .a 18. stolet mla kavna s dnen modem cukrnou -kavnou jet velmi mlo spolenho. Klientelu netvoily dmy, pojdajc sv zkusky, nbr mui, zabvajc se obchodem, kte se u lku kvy pokoueli spojit povinnost s potenm. V prbhu 19. stolet se tento vztah zmnil: stle vce a vce se roziovaly cukrny oproti dosavadnm kavnm. Nebo z dvodu etnch hospodskch ohroen, jako naplad zven cen kvy v dsledku nerody a vlek nebo kvli vysokmu zdann kvy a aje, museli kavnci pijt na njak npad, aby jejich podniky nepestaly bt atraktivn. A tady u nebylo daleko k tomu, aby se pibralo pekastv a cukrsk vroba jako nov zdroj pjm. V dobr kavn byl te zkusek prv tak dleit jako kva samotn. Tm se zmnil i podl obou pohlav v klientele: pichzelo stle vce en, kter sv "hodinky povdn u kvy" pesunuly z domova do veejnch mst. Klasick cukrna vak mla dlouh as pote s rstem. Cukrsk zbo bylo pro vtinu lid natolik drah, e nebylo mon prbn udret pln lokly. Hospodyn pekly sv zkusky a dorty vtinou samy nebo je pipravoval jejich vlastn a mnohem levnj personl. Svj irok vliv zskaly kavny-cukrny teprve po 1. svtov vlce. Dnes je pleitostn posezen v kavn pi lku kvy a zkusku dostupn tm pro kadho. Souasn je to i soust naeho ivotnho pocitu. A tak by to mlo i zstat!
AB Zdroj Food-service 06/2000
Zdroj: http://www.kavovary.cz
|