V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.
|
fiogf49gjkf0d
Zmrzlina se pravdpodobn vyvinula z odedvna oblbench osvujcch ledovch npoj. Jejich dalm pechlazenm zaali zejmna kuchai na Blzkm vchod pipravovat ledovsorbety. Kdy se tak stalo, nelze ci. Jisto je, e u ve druhm stolet p. Kr. byla astou pochoutkou pi hostinch bohatch mskch patrici, kte si na ni nechvali pivet snh a z italskch Alp. Ve stedovku se v Evrop zmrzlina zaala it jako pochutina teprve v prbhu sedmnctho stolet ponejvce v lechtickch a panovnickch sdlech. Jinde ve svt byla zcela neznm. K jejmu vtmu rozen pak napomohlo zveejovn pedpis na jej ppravu a umn dodvat j nov a nov chuti zvldalo stle vce cukr-zmrzlin. Jej obliba vak veobecn stoupala teprve v devatenctm stolet, kdy se zejmna ve velkch evropskch a americkch mstech zaala objevovat na jdelnch lstcch pednch cukr a zaal stoupat i poet specialist zmrzlin. Ti ji zaali prodvat i u poulinch stnk a zaali pouvat i vozky naplnn ledem, v nich byly postaveny ndoby se zmrzlinou. Poulin prodej pak vedl k novmu zpsobu podvn mezi oplatkami a k zaveden hygienitjch oplatkovch kornoutk. V Americe se pak zmrzlina stala lidovou pochoutkou hlavn dky vzrstajcmu potu italskch imigrant.
Potky prmyslov vroby V roce 1843 Amerianka Nancy Johnsonov sestrojila prvn stroj na vrobu zmrzliny, kter pomrn obtnou ppravu velice zjednoduil a usnadnil. Ve druh polovin devatenctho stolet potom zlepen modely umonily zakldn prvnch velkch vrobnch zvod vyuvajcch tak nov inn chladic techniky, kter byly s to nahradit dosud tm vhradn pouvan prodn led. Modern tovrny pak postupn obyejnou zmrzlinu obmovaly za trvanlivj mraen vrobky. V dob po druh svtov vlce to bylo napklad slavn eskymo -pvodn hluboko zmrazen smetanov zmrzlina s lehce kokosovou pchut, chrnn okoldovm povlakem a hygienicky zabalen do stbrn hlinkov flie. Dal vznamnou zmnu -prodej ledovch pochoutek na devn pachtlice nebo pejli jako rukovti (zvanch v tehdej SR ledo, frigo pozdji nanuk) pinesl rok 1921. V roce 1936 pak dnsk vynlezce D. Graham vrobu tchto snadno prodejnch a rozench pamlsk zautomatizoval, kdy sestrojil rotan stroj na vrobu zmrzliny v mench porcch pro jednoho lovka. Jinak ovem v Evrop cukrskou ppravu zmrzliny dosud tm vhradn pouze ivnostenskou zaala v dob po prvn svtov vlce nahrazovat vroba prmyslov, zprvu pedevm v zemch se zemdlstvm zamenm na mlkrenstv -jako byly Velk Britnie, Irsko, Dnsko a Nmecko. Itlie, se svmi povstnmi zmrzlinami, nstup prmyslov vroby vinou vldnoucho faismu nezachytila, velc vrobci zde vznikli a po druh svtov vlce, kdy ovem v Evrop udvalo krok vdsko, pedevm dky rozen elektrickch chladniek a mrazniek tehdy ji v tamnch domcnostech bnch a schopnch uchovvat i velk "rodinn" balen zmrzliny.
Spoteba I dnes jsou vdov nejvtmi evropskmi milovnky zmrzliny a jej spoteba tu dosahuje prmrn bezmla patnct litr na hlavu ron. Vy spotebu veobecn zaznamenvaj prv seversk zem a smrem na jih jej obliba kupodivu kles, napklad v Turecku dosahuje pouh jeden litr na hlavu ron. Prmrn ron spoteba ve svt in 2,5 litru, pitom samotn USA vykazuj 22 litr zmrzliny na obyvatele za rok, co je vbec nejvc. Evropsk prmr dosahuje osmi litr, v esk republice je asi o tvrtinu ni. Zmrzlina a mraen krmy u dvno neplat za seznn pamlsek, kter cukri nabzej vhradn v lt. Dnes dky mrazicm truhlm je nabzej obchody po cel rok jako bn potravinsk zbo. Zmrzlinov pohry se pak jako oblben dezert objevuj na jdelnch lstcch vtiny restaurac a kavren bez ohledu na poas. Nabdka vak stle jet vrchol v letnch mscch zejmna od kvtna do konce srpna, od jna do dubna se uskuteuj asi dv ptiny prodeje. Svtov objem prodeje zmrzliny pedstavuje nco pes 60 miliard euro z toho plnou tetinu mraench pochoutek spotebuj dti. K nejvtm trhm pat Spojen stty americk a Itlie.
Sloen V zsad je zmrzlina sms mlka, cukru i ovocn den piveden do tuhho nebo polotuhho stavu psobenm nzk teploty a uren k tomu, aby byla povna zmrzl. Za vrobn surovinu mohou slouit i rzn mln vrobky jako jogurt, tvaroh, a podmsl a ovocn vrobky napklad ovocn va i marmelda. Zmrzlina sm obsahovat pouze zcela urit druhy cukru, dle ovocn cukr -fruktzu ppadn fruktzov sirup a tak med. Speciln zmrzliny pro diabetiky (osoby nemocn cukrovkou) mohou obsahovat i nhraky cukru nebo sladidla.
- pokraovn -
|