�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Co se vyplat vdt o drod

Autor: ZPI
Datum vyd�n�: 15.10.2002
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=325

Kole jako malovan, do zlatova usmaen koblihy, a co teprve povidlov knedlky lehk jak pe? Vechny tyhle kulinsk skvosty by se ale neobely bez nevzhledn hmoty, kter jim zajist tu bjenou vlnost a kyprost.

fiogf49gjkf0d
Co se vyplat vdt o drod

Kole jako malovan, do zlatova usmaen koblihy, a co teprve povidlov knedlky lehk jak pe? Vechny tyhle kulinsk skvosty by se ale neobely bez nevzhledn hmoty, kter jim zajist tu bjenou vlnost a kyprost. e je o docela obyejnch kvasnicch.

Klasick drod - to jsou kvasinky Saccharomyces cerevisiae Hansen, zskan biotechnologickm postupem mnoen istch kvasninch kultur. Ty jsou vypstovan na obohacench cukernch substrtech. Na obalu vrobku se mus objevit nzev druhu (drod) a skupiny (pekask, jedl).

Zkladn typy

Zkaznci si nejastji daj erstv pekask drod. Kvalitn vrobek je svtleed, pi lmn se nedrob ani nemae, nejsou v nm dutiny ani msta svtlej i tmav a ve vod se snadno rozptyluje. Skladuje se pi teplotch do 10 C, ale ned se uchovvat spolen s nebalenmi potravinami s vraznm aroma. Obsahuje minimln ptadvacet procent suiny, tzv. mohutnost kynut je maximln 70 minut. Pekask suen drod bv tak oznaovno jako vitln i aktivn. Tyto suen kvasinky zajist kynut tst a po pedchzejc pprav, uveden obvykle v nvodu na obalu vrobku. Pokud se skladuje v neprodyn uzavench obalech v suchu a pi teplotch do 20 C, vydr po dlouhou dobu, ani by dolo ke zhoren jakosti. Obsah suiny je minimln devadest procent a mohutnost kynut maximln 70 minut. Suen jedl drod nen schopn zajistit kynut tsta. Pouv se jako ochucovadlo do polvek, omek, smaench vajek a pomaznek. Je svtlehnd a skladuje se v suchu pi teplotch do 20 C. Obsah suiny je minimln devadestiprocentn.

Na co si dt pozor

Jakost zakoupenho drod pozn zkaznk vtinou a doma. V prodejn by si ml proto vdy zkontrolovat informace na obalu. Drod stejn jako jin potraviny mus bt oznaeno zejmna daji o vrobci, hmotnosti a podmnkch skladovn. Posledn daj je zvl᚝ dleit a zkaznk by ml pokyny vrobce dodret i doma. Kvasnice se asto nakupuj v pedstihu a nevhodnm uloenm me dojt ke zmnm v chuti, vni nebo v mohutnosti kynut. Zkaznk by si ml tak ovit, zda kvasnice nemaj prol datum pouitelnosti - oznauje se slovy Spotebujte do s udnm data, ppadn msta, kde je zkaznk na obalu najde. Nkte prodejci se obas sna prodvat prol kvasnice se slevou. Zde je nutn upozornit, e po uplynut lhty vyznaen na obalu lze nabzet jen vrobky oznaen datem minimln trvanlivosti. To vak rozhodn nen ppad drod. Nemlo by se tak stt, e v obchod budou nabzet kvasnice s obalem pokozenm, deformovanm nebo zapinnm - takov se mus z prodeje automaticky vyadit. Dleit je i daj o sloen vrobku. Podle platnch prvnch pedpis zde mus bt uvedeny vechny pouit suroviny a pdatn ltky, u suenho pekaskho drod napklad emulgtor E 472 c. Jestlie daj o sloen chyb, s nejvt pravdpodobnost jde o jednoslokovou potravinu, tedy vrobek bez dalch psad.

Nejastj nedostatky

U drod je velice rozenm nevarem pelepovn data pouitelnosti jinmi daji, napklad cenovkou. Poadavky na prodvan drod upravuje zkon . 110/97 Sb. o potravinch a tabkovch vrobcch i jeho provdc vyhlky. Nen samozejm nutn, aby spotebitel vechny tyto pedpisy podrobn znal, od toho je zde konen esk zemdlsk a potravinsk inspekce (ZPI). Tento dozorov orgn provd kontrolu tak tam, kde schopnosti a monosti zkaznk kon, tedy kontrolu zdravotn nezvadnosti v laboratoch. U drod zde ovuj, zda nen infikovno cizmi mikroorganismy, jako jsou Salmonella, Enterobacteriaceae a nejrznj plsn. Vbec nejastj nedostatky, kter ZPI pi kontrolch drod zjiuje, jsou vak v jeho oznaovn.

U drod je teba vdy skontrolovat dobu pouitelnosti. Vrobek s prolm datem je zakzno prodvat.

Do poloviny 19. stolet se peivo nakypovalo pivovarskmi kvasnicemi, vedlejm produktem zskanm pi vrob piva. Pak se ale technologie zmnila a takto vznikl kvasnice dostaly hokou chu. Spoleenstvo vdeskch peka proto vypsalo roku 1845 cenu na vrobu pekaskho drod. Zskal ji o pt let pozdji Hynek Mautner za svou tzv. vdeskou metodu.

(Prvo str. 02 Test servis, 24.05. 2002) zdroj: www.czpi.cz

Zpracoval: Ing. Milo Kavka - metodik, odd. metodiky kontroly (I ZPI)


Vytisknuto dne 04.12.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku