V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.
|
Hans Geller má práci, o které se me mnohým jen snít. Je placen za to, e si pochutnává na švýcarské okolád. Agentura AP informuje, e jako koštér firmy Lindt & Spruengli se Geller u 40 let "iví" okoládou - ochutnává tyinky, kuliky, bonbóny a jiné laskominky, které sjídí z výrobních pás okoládoven.
"Nemám pocit, e bych musel sníst všechnu okoládu, kterou vidím," poplácává si hrd placaté bíško, aby ukázal, e není ádný rout - pi vzpomínce na hebkou tmavou okoládu se šálkem silné kávy nebo sklenicí brandy se ale labunicky zasní.
Švýcai údajn spoádají ron se svými 11,9 kg na osobu
nejvíce okolády na svt, za nimi následují Nmci s 10,1 kg.
Ameriané se v konzumaci okolády opoují s 4,9 kg a Japonci uzavírají se svými 2,2 kg sndené okolády za rok.
V minulém roce se ve Švýcarsku prodalo 142.000 tun
okoládových pochoutek, z eho 70.000 jde na export, peván do Nmecka.
Podle Franze Schmida, editele spolenosti Chocosuisse, která sdruuje švýcarské producenty okolády, pedstavuje takový Toblerone od Nestle "okoládového reprezentanta Švýcarska po celém svt".
Historie slavného švýcarského kumštu zaala v roce 1819, kdy Francois-Louis Cailler otevel u enevského jezera první
mechanizovanou okoládovnu. Tehdy byla ješt okoláda kehká, hoká a s hrubým povrchem. Roku 1867 se výrobci podailo namíchat do smsi mléko a na svt byla mléná okoláda.
Opravdový prlom pišel v roce 1879, kdy Rodolphe Lindt
pišel s nápadem, e by se do okolády mohlo pro zjemnní její chuti pidávat kakaové máslo. Hmotu zaal míchat na pístrojích ve tvaru lastur (conche), ve kterých se budoucí okoláda po ti dny pevaluje a obrací. Výsledkem je vynikající okoláda, je se rozplývá na jazyku.
Od Lindta koupil výnosný podnik v roce 1899 Rudolph
Spruengli. Od té doby okoláda úspšn svádí své milovníky po celém svt. Výrobci okolád se vyrojili jako houby po dešti, ale Švýcarm se málokdo vyrovná.
Výrobní tajemství se úzkostliv tají. Podle zákon Švýcarska a EU je dovoleno do okolády pidávat maximáln pt procent rostlinného tuku jako náhraku za draší kakaové máslo. Švýcarští výrobci ale tuk zásadn nepouívají. Podle pana Schmida je práv jejich nekompromisní postoj klíem k úspchu.
Nedávno okoládovna otevela své dvee novinám. I zkušený "okomil" bude uchvácen všudypítomnou vní okolády a ohromujícím objemem výroby. Stroje polykají obrovská mnoství kakaa, cukru, mléka v prášku, kakaového másla a tajné smsi koení. Hmotu potom zjemují, ochlazují, všemon formují a pípadn napouštjí rozmanitými náplnmi.
Zamstnanci mohou výrobky podle libosti ochutnávat, jen musí dodrovat hygienická pravidla. Je to s podivem, ale tém nikdo není obézní.
Odborníci tvrdí, e kvalitní tmavá okoláda by mla pi
lámání lehce kupnout, zatímco mléná má vydat o nco jemnjší zvuk. okoládu nejlépe vychutnáte, kdy si ji necháte pomalu rozpustit po celé délce jazyka. Pozor, dobrá okoláda se rozplyne jako máslíko, ale nesmí se lepit na patro ani zanechávat zrnitou chu v ústech!
Pan Geller u ztratil pehled, kolik okolády asi za 40 let
sndl. Do práce pijídí v sedm ráno a zaíná s ochutnávkou
noních výrobk. Koštování probíhá zpsobem "uchutnej a
vyplivni", proto se Geller domnívá, e denn nesní víc ne 100 g okolády, co odpovídá jedné tyince. Nejradji má prý tmavou okoládu s 60 procenty kakaového másla, i kdy podle statistik preferují dv tetiny lidí okoládu mlénou.
Kadý ochutnáva musí projít dvouletým výcvikem a školením v oblasti výivy.
Krom profesionál si firma Lindt & Spruengli obas zve na
ochutnávky i nadšené amatéry. V Kilchbergu si vytvoili sí asi
200 dobrovolník. Odmnu dostávají - jak jinak - v naturáliích v podob krabiky lahodné okolády.
|