Původ cukrářských dortů je velmi starý. Jejich vznik se datuje již ve středověku. Dnes máme mnoho rozličných dortů, o jejichž původu nejsou dochovány žádné písemné ani ústní zporávy. Ví se s určitostí, že ve Francii v 16. století byly velice rozšířené a oblíbené koláče pod jménem "Tort", u nás nazývané "dort". V té době nechyběly nikde v zámožnějších rodinách a Francouzi jich měli prý 16 druhů.
Sacher dort pochází z Vídně, a zhotovil jej cukrář z hotelu Sacher. Ve kterém roce to bylo, není nikde přesně doloženo. Sacher dort je čokoládový, z másla utřený jemný dort, který se plní malinovou nebo rybízovou zavařeninou a potahuje se čokoládou. Ke každému kousku takového sacher dortu se velice dobře hodí na talířek ušlehaná smetana.
Punčový dort vznikl pravděpodobně v Rusku, a proto se také někdy nazývá ruský dort.
Drážďanské a berlínské dorty mají svůj původ v Německu. Linecký dort pochází z hornorakouského města Lince. Zde je datum vzniku znám a bylo to v roce 1823, a autorem byl cukrář Konrád Vogl, který měl v malé uličce v Linci svoji cukrárnu. Byl to majitel malé cukrárny, ale ve svém umění byl neobyčejně vynalézavý a podnikavý. Hleděl svým zákazníkům udělat vždy něco nového, aby se jim zavděčil. A tak při svém opakovaném cukrářském bádání vyrobil nový dort, který nazval Linzertorte (linecký dort).
Nejdříve se musel spokojit s menším odbytem, ale po roce již vyráběl denně 50 i více kusů. Později rozšířil svoji výrobu lineckých dortů ve velkém a dodával je všude, i svým konkurentům cukrářům a do bufetu na nádraží, odkud se rozšířila jejich pověst do celého světa.
Později, když se tajemství výroby lineckých dortů stalo všeobecně známé, rozšířila se jejich výroba i u jiných cukrářů po celém Rakousku a potom přišla i do jiných zemí. Za svůj vynález získal Vogl veliké uznání i u druhých cukrářů. Za zásluhy a na počest jeho osoby byla po něj pojmenována jedna ulice v Linci. Vogelgasse je v hlavním městě Horního Rakouska dodnes.
Existuje ještě mnoho jiných dortů a různých cukrovinek, které mají své pojmenování zřejmě po svých výrobcích nebo nesou název místa svého původu, ale nemáme o tom zachované ověřené zprávy.
Zvyk svatebních a slavnostních dortů se vyvinul ze starých místních zvyků. V Německu a v Anglii nabyl novou dobou na velkém významu. Stal se dokonce předmětem hádání do budoucna. Do dortu se zapekl prsten a která dívka jej v dortu našla, měla vstoupit do roka do manželského stavu. Někteří cukráři dosahovali svými dorty až mezinárodní pověsti, a byli povoláváni do ciziny, aby prokazovali své umění. Co se týče rozměrů a nákladnosti, nebyly středověké dorty překonány. Záznamy praví, že v některých vyrobených cukrářských kusech bylo místa i pro celou kapelu. Slavnostní dorty anglických a amerických boháčů bývaly překvapením po stránce umělecké a vypracováním scén ze života oslavenců.