�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Asie nala zalben v okold

Autor: Valter Pruss
Datum vyd�n�: 18.07.2018
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3375

Kakaovnky potebuj 5 let ne nesou prvn skliznschopn plody. Doposud pitom Asiat okoldu moc nemuseli. Zatmco Evropan sn v prmru ron kolem dvaceti kilogram istho kakaa, sn an mn ne dvacet gram.

Pro milovníky pralinek, okolád, sladkých tyinek a nápoj nejsou zprávy od Patricka de Maeseneira dobré. Šéf nejvtšího svtového výrobce okolády, spolenosti Barry Callebaut, toti varuje ped moným nedostatkem této oblíbené sladkosti. Dvodem je rostoucí poptávka v Asii. "Pokud tento rozmach pjde dále, pak by dlouhodob mohla poptávka pekroit nabídku," ekl v rozhovoru po deník Financial Times.

 

De Maeseneire poítá s tím, e by zájem ían, Ind a Indonésan mohl spotebu okolády vyhnat a o 25 procent nahoru. Nedostatek by pitom mohl nastat ji "u zdroje", a sice kakaovník. "Strana dodavatel nedokáe dostaten elasticky reagovat na nárst poptávky. Kakaovníky toti potebují píliš dlouho na to, ne nesou první skliznschopné plody," vysvtluje Christoph Eibl, editel oddlení pro komoditní obchody u spolenosti Tiberius Asset Management. První plody jsou tak k mání a za pt let. Doposud pitom Asiaté okoládu moc nemuseli. Zatímco Evropan sní v prmru ron kolem dvaceti kilogram istého kakaa, sní ían mén ne dvacet gram.
Rostoucí poptávka Asiat ale výrobcm okolády zárove nabízí velký potenciál. Vdy ína má 1,3 miliardy obyvatel a její spoteba by podle odhad odborník mohla ron rst a o 30 procent. "Snaíme se tamní trh dobýt a lidi podnítit k tomu, aby jedli více okolády," íká šéf nmeckého Svazu výrobc cukrovinek Carsten Keunecke. Zvýšit popularitu okolády ale podle nj ješt njaký as potrvá.
Na vtší spotebu Asiat by ale mohli doplatit dosavadní velcí konzumenti okolády, napíklad Nmci. Ti jsou s podílem ve výši deseti procent na svtové sklizni kakaa jeho nejvtším zpracovatelem. Svaz výrobc cukrovinek se proto kvli nedostatku kakaa bojí nárstu cen a následného poklesu spoteby. Kakao navíc loni výrazn zdrailo. Za tabulku mléné okolády museli Nmci podle statistického úadu zaplatit zhruba o 22 procent více, ne v roce 2000. Celkem vzrostly ceny okolády, okoládových pomazánek a kakaového prášku o 12 procent.
Dvodem zdraení byly rostoucí ceny surovin. Za poslední dva roky se napíklad ztrojnásobila cena lískových oech na 800 a 850 dolar za 100 kilogram. Pedevším ale stoupla cena kakaa. V té se odrazilo nepíznivé poasí a politické nepokoje na Pobeí slonoviny, nejvtšího pstitele kakaovník na svt. "Kdy se v tomto regionu situace ješt piostí, pak budeme mít problém," míní Keunecke. "A to i bez rostoucí poptávky v ín," dodává.


Vytisknuto dne 27.12.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku