Mandle jsou plody mandlovníku, který se vyskytuje nejvíce v Itálii, Španělsku, Portugalsku, severní Africe, jižní Francii a také na Sicilii a Balkáně. Mandlovník je na první pohled podobný naší broskvi, je však listnatější, listy jsou podlouhlejší s delší stopkou. Strom dosahuje výšky 3 - 4,5m a plodný je až do 50let svého stáří. První plody má však po 6 - 7 letech. Je-li úrodný rok, lze z jednoho stromu sklidit 50 - 60 kg mandlí. Doba květu mandlovníku počíná koncem února a končí koncem dubna. Když mandle dozrává má masitý povrch, jako šedý samet, který při zrání praská. V každém obalu je po jedné, zřídka po dvou mandlích, které uzavírá tvrdá hnědá skořápka. Mají vejcovitě podlouhlý zploštěný tvar na jedné straně do špičky se skořicově hnědou slupkou. Rozeznáváme mandle sladké a hořké. Nejlepší druhy sladkých mandlí jsou: Valencia, Malaga, Puglia, Ambrosia, Bari a ze Sicilie. Nejmenší a také nejlevnější druh jsou mandle marocké. Hořké mandle jsou na pohled od sladkých těžko k rozeznání. Pocházejí většinou ze Sicilie a jižní Francie. Dobrá mandle musí být velká, sladká, tvrdá a uvnitř bílá. Je-li nažloutlá, znamená to, že je stará a také má již odpornou příchuť. Hořká mandle má stejné složení jako mandle sladká, obsahuje navíc krystalicky hořký amygdalín, který se dá chemickou cestou dělit na hořkomandlový olej a cukr. Požívání většího množství hořkých mandlí je škodlivé, neboť obsahují jedovaté látky. Mandle obsahují : 50% oleje, 25% bílkovin, 6% cukru, 5% minerálních látek a 3% gumy. V suché, chladné a dobře větratelné místnosti vydrží mandle delší dobu, aniž by utrpěly na své jakosti.