�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Sladkosti maj vce podob

Autor: Tom Sedlek
Datum vyd�n�: 13.11.2019
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3560

Pouv se elatina, do kter je vmchna glukza, krob, cukr a voda. Nejvt Smore, vc 700 kg spoteboval 7000 tabulek okoldy. Trby za tuto cukrovinku jsou jen v USA okolo 125 milion dolar ron.

okoládové chipsy – i kdy u jsem vidl “brambrky” z okolády, toto se vztahuje na malé kousky okolády ve tvaru kapek, díky výrobnímu procesu. V našich krajích nejsou moc rozšíené, nicmén pouití najdou pedevším v cookies, ale zárove nahrazují jakoukoliv okoládu v receptu, kde ji musíte krájet na malé kousky. Vyrábjí se prakticky ve všechny druhy, od bílých po hoké.

S’mores. Tento pamlsek u vbec není známý, alespo na této stran Atlantického oceánu. S’mores je zkrácen v anglitin some more, peloeno jako njaké další. Traduje se, e jakmile ochutnáte první, chcete – njaké další - odtud název. S’mores jsou dva grahamové krekry, na jeden poloíte kousek okolády, nad ohnm na špejli opeete marshmallow, poloíte na okoládu, a nahoru druhý graham.
V USA je kadý rok spotebováno 21 milión kilogram marshmallows pro tento úel, polovina z prodaného mnoství. Velké mnoství je zkonzumováno dalšími, nám cizími zpsoby, marshmallows se dávají do hrníku s kakaem, horkou okoládou a teba nahoru na višový nebo dýový kolá.

Opeených marshmallows – to kdy sníte všechny krekry a okoládu. Marshmallows jsou pnové bonbóny, název pochází sloením dvou anglických slov. Mallow je sléz, rostlina (Athaea officinalis), rostoucí divoce v mokinách – marsh. První marshmallows, vyrábné skuten ze šávy této rostliny se datují do starovkého Egypta, více ne 2000 let ped naším letopotem. Egypané tuto pochoutku vyrábli smícháním mízy s medem a oíšky, a urit to nebylo ani podobné dnešnímu výrobku.
Do moderního podvdomí se dostaly a poátkem 19. století ve Francii a teprve v roce 1948 Alex Doumak patentoval svj vynález, umoující marshmallows s pidáním škrobu ztuhnout vytlaené pes trubiky a posléze nakrájené na kousky.
Nikdo neví, kdo první pišel s nápadem na S‘mores, ale nejstarší zmínka je ze zápisníku dívích skautek z roku 1927. Nejen v USA jsou dnes S‘mores synonymem pro táborový ohe, asi jako u nás buty a špekáky.
Ješt ped padesáti lety se marsmallows vyrábly z mízy slézu, vajených bílk, cukru a škrobu, dnešní výrobek je ovšem zcela odlišný. Pouívá se elatina, do které je vmíchána glukóza, škrob, cukr a voda. Nejvtší S‘more, váící 700 kg spoteboval 7000 tabulek okolády. Trby za tuto cukrovinku jsou jen v USA okolo 125 milion dolar ron.

 

okoláda – základní dlení okolády zní –
Covertura - volba profesionál, nejlepší kvalita okolády s vysokým obsahem kakaového másla, dávajícího lesk. Obsahuje ho nejmén 32 procent, co umoní pracovat s mnohem tení vrstvou hmoty ne u obyejné okolády. Vtšinou musí být temperována ped zpracováním.
Hoká nebo také kontinentální – obsah kakaových ástí okolo 75 procent, skoro ádný cukr, velmi málo lidí je schopno vychutnat si tento druh samotný.
Tmavá okoláda – nejvíce pouívaná pro bnou spotebu, obsah kakaa 30 a 70 procent.
Mléná okoláda – obsahuje kondenzované nebo sušené mléko, mén ne 20 procent kakaa.
Organická okoláda – jak název napovídá, kakaové boby zpracované na tento typ okolád nejsou chemicky ošetovány, kvalita, ovšem za vyšší cenu.

Bílá okoláda - Není to vlastn okoláda, protoe neobsahuje kakaový prášek, ale je to pouze kakaové máslo, cukr, píchut a mléko. Postrádá hloubku chuti oproti ostatním okoládám, oblíbena je také pro svou barvu, kontrastující s hndou pi pouití obou druh na desertu.
Bílou okoládu volte francouzskou nebo švýcarskou, oproti  britské, která vtšinou obsahuje místo kakaového másla rostlinný olej a syntetické látky.
okoládu pi rozpouštní zahívejte pomalu a pozor na pehátí – tmavá by nemla pesáhnout  49° C, mléná a bílá 43° C. Pehátí poškodí chu a poruší fyzikální vlastnosti jednotlivých ingrediencí okolády.

Chcete otevít vlastní okoládovny? Tady je recept na okoládu,
covertura –
56 a 70%  kakaových ástí (pro coverturu min. 32% kakaového másla, zbytek kakao)
29 a 43%  jemn mletého cukru
1% lecitinu (jako emulgátor) a vanilkový extrakt
mléná okoláda –
11% kakaové ásti (kakaový prášek + kakaové máslo)
3%  rostlinný tuk
20% mléko (sušené nebo nkdy kondenzované)
65% cukr
1% lecitin a vanilková píchu


Vytisknuto dne 22.11.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku