Ze zem helvétského kíe do Paíe je to pár hodin cesty a Mirku meme jednoho dne spatit na soutním pódiu ve mst pod Eifellovou ví kde se pokouší popasovat s místními specialisty na národní cukráský výtvor croquembouche, kde se dopouští znan neuctivého kousku vi hostitelm, kdy v ryze francouzské disciplín dobude prvenství. Je to nco jako kdyby heave metallový zpvák vyhrál sout v jódlování v tyrolských Alpách. Tohle cenné vítzství na sebe vázalo pozvánku na Národní sout ve Francii, kde v absolutní konkurenci široké cukráské obce obsadila šesté místo. Tohoto umístní si paní Slavíková cení ze všech nejvíce v celé její cukráské soutní kariée. Podíváme-li se na tvorbu této cukráské umlkyn, lze ji nazvat avangardním produktem, v nm si pítomnost podává ruku s budoucností. Mirka Slavíková svoji námtovou podobu dneška svým osobitým ztvárnním zasazuje do asu budoucna. Pozoruhodný je v jejím podání odlišný pístup pi práci s podkladovou surovinou. Pi tvorb s okoládou pouívá sochaskou techniku a pi karamelovém ztvárnní volí skláský zpsob tvorby. Napí tomu, e Slavíková dosáhla na soutních pódiích o málo více úspch s karamelem, pesto je jejímu tvrímu srdci bliší práce s okoládou. Ráda se pomazlí s její hebkostí a ochotn pijme souboj tisíc výrazových moností svého nápadu proti handicapu jedné barvy, kterou se okoláda vyznauje. A aby bylo moné u této okoládové suroviny dosáhnout adresnosti podoby, je to o poznání sloitjší oproti karamelu. Je to výtvarný boj a Mirka je i zárove vášnivou výtvarnou bojovnicí.
Croquemboucheový monument
Croquemboucheové prvenství doznalo náhle pekvapující zptné podoby. V Yssingeaux, 50 km pod Lionem, existuje škola École Nationale Supérieure de la Patisserie, Confiserie, Glacerie, Chocolaterie shromaující vlastním výbrem cukráské specialisty, kteí se vyznaují mimoádnými tvrími a soutními výsledky, se zamením na okoládovnickou tématiku. Absolutoriem této oko-umlecké školy získává úastník oznaení Professeur en sucre d ´Art. Jedním z dalším podnt pijetí eské cukráky byla její prkopnická vdecká innost v podob jí utvoené hmoty smixované do jednoho druhu plastického modelovacího cukru. Tento cukráský prototyp zaujal francouzské odborníky a vyústil do výukové pozvánky.
Další etapou cukráské éry paní Slavíkové byla spolupráce s firmou Nestlé, s její pomocí zbudovává cukráské výukové studio Orion, které pozdji po zrušení industriální okoládovnické výroby v Nestlé pebírá do vlastních rukou a pokrauje v práci pod názvem STUDIA EN SUCRE D´ART Mirky Slavíkové.
V té dob se v modanské firm tvoí Culinery Nestlé Team, jen si práv tuto cukráskou prkopnici vybírá na svj cukráský post.
Kronika profesních úspch paní Slavíkové se mezitím plní dalšími údaji: 2003 – Warth – zlatá medaile, 2004 – Stuttgart – stíbrná medaile.
Rok 2004 je rokem olympijským a do hessenského Erfurtu se na olympiskou sout IKA sjídí kulináský výkvt celého svta. Paní Slavíková pijídí v kolektivu Culinery Nestle Team a té soutí v samostatné souti cukrá. Výsledné stíbro a bronz jsou soutním triumfem a skutenost, e karamelový námt re se stíbrným olympijským ocenním bodov tém "olizoval" zlatou barvu nejcennjšího kovu, meme znovu hovoit o vysokém umu této cukráské výtvarnice, potvrzeném na nejvyšším odborném fóru svta.
Úspch není u paní Slavíkové dvodem k posazení se do kesla a kalkulování minulosti. Sotvae sala olympijské medaile z krku ji roztoila soukolí dalšího cukráského projektu pod názvem Astoria Schoris, co je vzdlávací asociace se zamením na rozvoj cukráského oboru. Podnikatelská "všudybylka" uzavela s paískou školou CIFAP -Mezinárodní vzdlávací centrum pro un a profesionály - kontrakt na projekt, jeho souástí je i výmnný pobyt talentovaných cukrá obou zemí na dobu jednoho roku, se zamením na vyšší studium umlecké cukrainy. Tento projekt by ml obsahovat i odborné stáe uitel cukráského emesla.
Osobním vrcholem Miroslavy Slavíkové v profesi je její jmenování profesorkou cukráského umní na paíské škole CIFAP s externím úvazkem na výuku "art design". Krom toho tato pedagogická innost bude zasahovat navíc i do pekaského odvtví.
Jedna dáma pronesla na téma výstavní práce paní Slavíkové výrok, e pi pohledu na její tvorbu cítí neskutený pocit lásky. Tohle ohodnocení se vrylo autorce natrvalo do vdomí, nebo tím bylo vystieno - podle jejích slov -, e má sama i takové krédo jak v tvorb, tak i ve zpsobu ití, kdy zmínnou lásku hodlá rozdávat mezi svými bliními.
Jsem si dobe vdom toho, co v pedchozí vt stojí napsáno, a vidím jak se mnozí tenái pi jejím petení chytají za hlavu. A pesto se s tím ztotouji. Mirka je ve své podstat jemná dušika, ji má ukrytu hluboce ve svém nitru. Ta duše dokáe tvoit nádherné vci. A kadá nádhera se vyznauje rizikovou kehkosti. A z obavy, aby nedošlo k jejímu rozbití, zane mnohdy její obranný pud fungovat tím zpsobem, jaký vidíme na Mirce na první pohled. A zde se budou názory urit rznit. Chceme-li poznat Mirku Slavíkovou jako lovka, bude urit jednodušší jít cestou poznání pes její cukráskou tvorbu, z které iší fluidum osobitosti, zvýraznné brilantní technickou a mluvou budoucna. Ten, kdo chce porozumt Mirce Slavíkové, bu na to musí být u od pírody stavný, nebo se prodrat sloitou tóninou jejího umleckého organismu. Nebo výrazový styl pani Slavíkové je hudební stupnice emocí transponovaných do durové i mollové podoby, v nich kadý vzniklý akord má silnou a rznorodou psobivost. Pro nkoho zní melodicky, pro nkoho ne. To u je údl naší pední umlecké cukráky, a zárove i nkterých z tch, kteí s ní pijdou do styku.
Jedné vci je však pokadé jisto. A to, e paní Slavíková je cukráský buldozer umleckých i organizaních námt, které ped sebou mnohdy hrne i pes spáleništ a krvavé eky. Ale jakmile pone realizovat svj tvrí umlecký zámr, iní tak pouze prostednictvím její kouzelné zlatnické radlice.
- konec -