Jak je ve všeobecné známosti, pardubický perník s cejchem požehnání prioritní výsady od Evropské unie je tím, co může Česko považovat za sbírku svých raritních klenotů. Ovšem zisku takovéhoto privilegia musí předcházet dlouhodobá tradice, v jejíž časové posloupnosti jsou historické vazby výrobních a nezřídka i rodových tradic, překračující zpětným krokem hranice uplynulých století.
Jednou z nich je i rod předního pardubického perníkáře Pavla Janoše, u kterého lze v plné míře uplatnit přísloví o předávání  rodinného řemesla z otce na syna a jehož firma bývá navíc pravidelným účastníkem místní, tedy pardubické, soutěže Královna perníku.
Nahlédneme-li do listin vítězů uplynulých ročníků, bývá název Janošovy perníkářské firmy již tradičním přítomným v této pozorohodné perníkářské výtvarné tvorbě, a nejinak tomu bylo i v posledně konané soutěži, o níž se ve své noticce zmiňuje  Štěpánka Karešová.

Slavnostem perníku, při kterých se tato soutěž koná, tentokrát přálo počasí, a proto i návštěvnost byla velká. Také výrobky z perníku, i když jich v soutěži nebylo moc, byly pěkné a zájem návštěvníků o ně byl značný. 
Tématem letošní soutěže bylo - NEJKRÁSNĚJŠÍ PERNÍKOVÉ SRDCE - a vítězem soutěže se stalo srdce s motivem kostela Sv. Bartoloměje v Pardubicích.  
Pocházelo z dílny pana Pavla Janoše - perníkáře roku, který vzhled výrobku navrhnul, ale zdobila ho paní Jana Sirůčková, která se stala královnou perníku již podruhé.  Poprvé byla vítězkou  v prvním ročníku soutěže, v roce 2001.  Letos to již byl šestý titul KRÁLOVNY PERNÍKU z této prestižní perníkářské dílny. Toto srdce můžete vidět i ve skutečnosti  v Muzeu perníku a pohádek v Rábech pod Kunětickou horou.
 
Zbývá dlužno dodat, že takovéto vítězné ocenění není zdaleka prvním, ale ani posledním, které je uloženo v perníkařské sbírce ocenění firmy Pavel Janoš  - PARDUBICKÝ PERNÍK, vítěze soutěže loňského roku MLS Pardubického kraje, v jejímž názvu se pod iniciály velkých písmen skrývá označení kvalitních potravinářských výrobků, které do svého kréda kvality vložili představitelé východočeského regionu s výmluvným mottem:
„Podporujeme potravinářské výrobky Pardubického kraje“.
Věhlas perníkářského umu ve své ozvěně zazněl až dokonce v dálavách sídla britské královny Alžběty II Buckinghamském paláci, kam se donesl prostřednictvím vladařčiny dcery princezny Anny, která jako náruživá vyznavačka dostihového sportu se přijela podívat na další významnou raritu města české mekky perníku, Velké pardubické.
Princezně byl předán i dar z dílny perníkářského mistra Janoše ve tvaru perníkové klenotnice znázorňující námět pohádkové chaloupky. Zakázku daru pro britskou princeznu nechal u Janošů zhotovit primátor města Pardubice.