Založení věhlasného vídeňského hotelu se váže k datu 1876. Od té doby se setkáváme s názvem Sacher ve spojitosti s osobitým luxusním ubytovacím zařízením ve Vídni. Ne však pouze tam. Pod názvem Sacher se prezentuje i další hotel v Salzburku, známý též coby "Österreichischer Hof", a navíc od roku 1999 i Café Sacher v hlavním městě Tyrolska Innsbrucku.
       Zrod hotelu, jako v obdobných případech, byl komplikovaný. Počátek věhlasného Sacheru -stále ještě mluvíme o hotelu -, se váže na syna autora neméně proslulého dortu, - ale o tom později -.
Mladík Eduard Sacher nastoupil do rodinné firmy v době, kdy se v sídelním městě podunajské monarchie děly převratné věci. Jeho Výsost Franz Josef I., z boží milosti císař, král rakouský a uherský, osobně pověřil ministra výstavby rozšířením vnitřního města, nesoucí s sebou zbourání městské zdi, Picasiho divadla i Kärntské brány. A právě v té době mladý Eduar Sacher dokončuje své učení a praktikuje v Londýně a Paříži.
Po návratu otevírá v Doblingu hostinec se zahrádkou a kuželkami. Roku 1888 pojímá mladý podnikatel převratný nápad. V prostoru kde stará zástavba musela ustoupit nové výstavbě, nechala vídeňská bankéřská společnost zbudovat novorenesanční palác, kde Eduard Sacher otevírá restauraci a luxusní občerstvení. Restaurační prostory rychle získávaly věhlas a stávaly se oblíbeným místem různorodých společností.
       Roku 1869 dochází ve Vídni k otevření nové Dvorní opery, což mělo za následek, že prostor starého divadla na Kärntnerstrasse osiřel a byl nabídnut k prodeji. Objekt se ocitl ve středu zájmu mladého Sachera. A to ze dvou důvodů. Cena byla přijatelná, a co bylo hlavní, kupní smlouva měla pro něho zajímavou klauzuli hovořící o tom, že objekt nesmí být v budoucnu využíván pro divadelní účely. A Eduard Sacher podnikatelský záměr v uměleckém směru tohoto ražení v žádném případě praktikovat nehodlal.
Přízemí vytvořily obchody, 1. 2. a 3. patro se pronajímalo za účelem přespání. To se událo v roce 1876 a právě tento letopočet je u značky Sacher registrován jako datum vzniku hotelu Sacher.
       O čtyři roky později si 37letý Eduard vede k oltáři 21letou Annu Fuchsovou, dceru majitele řeznictví. Prakticky po svatební noci přechází vnitřní chod firmy pod její komando, a tato chvíle je označována jako klasický počátek značky Sacher. Po brzké smrti Eduarda roku 1892 se prostřednictvím ráznosti, sebevědomí, ale i rozvahy stává Anna neomezenou vládkyní hotelu Sacher, což při určitých příležitostech na veřejnosti zdůrazňuje výrokem : "Sacher, to jsem já a nikdo jiný!"
Ještě dříve, čtyři roky před příchodem Anny, byl v hotelu častým hostem maďarský hrabě Apponyi, který postupně přiváděl do hotelu mnoho šlechtických osobností. Za nimi následovaly hraběcí i královské celebrity. Hotel Sacher navštívilo dokonce i jeho Veličenstvo předposlední císař rakousko-uherské monarchie Franz Josef I. 
       S pádem monarchie nastal i dočasný soumrak hotelu Sacher. Stálí hosté z nejvyšších společenských pater zmizeli. Inflace a hospodářská krize dokonaly dílo zkázy. Anna Sacherová se stále stahovala do ústraní a počala ztrácet přehled nad základní obchodní matematikou, kterou jsou položky příjem-výdej. Umírá 25.2. 1930. Na její poslední cestě ji doprovází desetitisíce Vídeňanů. Její památka je ale stále živá. Převtělila se do hlavních postav několika filmů, her, písní a publikací.    
Roku 1933 přichází pád. Nejprve formou soudního vyrovnání, o rok později konkursem. V této podobě přebírají tuto truchlivou nemovitost dvě rodiny, kterými byli podnikatelé v gastronomii Josef a Anna Sillerovi a advokát Hans Gürtler. Avšak v době renovace přišla doba pohnutých časů. Psal se rok 1938 a Rakousko se ocítá pod anšlusem (připojení k Německu). Roku 1945 je Vídeň pod vlivem okupačních vojsk a prostor na posezení a rokování kulturních a vládních celebrit nyní obývají koně ruských vojáků. V letních měsících téhož roku zabírá prostor britský seniorský důstojnický klub. 
       Siller zemřel krátce po válce a jeho podíl přebírá JUDr. Gürtler a začíná hotel ozdravovat. Znovuobnovení své činnosti se hotel Sacher dočkal roku 1951 a byl tak postupně vyveden z temné doby. Roku 1970 JUDr. Gürtler umírá a v témže roce i jeho syn Rolf.
V lednu 1971 se stává novým šéfem hotelu 25letý Petr Gürtler. Od této chvíle je to on, kdo utváří nové dějiny věhlasného hotelu a zachovává tradici prostřednictvím moderních metod.
       Název Sacher je úzce spjat s významnou kulturou Rakouska. Kromě zmíněného hotelu a dortu existují ještě kavárny (Café Sacher ) ve Vídni, Insbrrucku a Salzburku a otevření dalších filiálek se očekává v blízké budoucnosti.
Hotel Sacher je pětihvězdičkové ubytovací zařízení a nachází se u Vídeňské státní opery na Philharmonikerstrasse. Je vlastnictvím rodiny Gürtlerů. Hotelovým ředitelem je pan Rainer Heilmann.
       V hotelu Sacher poprvé zazněla Beethovennova 9. symfonie. Spisovatel Graham Green se zde věnoval své tvorbě. Hotel Sacher poctili svou návštěvou např. holandská královna Beatrix, John Lennon, Hilary Clintonová, J.P. Belmondo, Jimmy Carter, Ernst Hemingway, Alain Delon, Sofia Lorenová, Arnold Schwarzenegger a přemnoho dalších významných osobností současnosti a minula.
 Inspirovala vás tato jména k přespání ve slavném hotelu? Máte možnost, ale musíte počítat, že vás to nějaký "šesťát" bude stát. Nejlacinější dvoulůžkový pokoj  stojí 11 300 a nejdražší by vás vyšel na 68 000 v přepočtu na koruny.

SLADKÉ TAJEMSTVÍ

       Vrátíme se zpátky do roku 1832, kdy držitel otěží evropských poměrů kníže Metternich, jenž spoluvládl za nesvéprávného císaře Ferdinanda V., obdržel návštěvu z vysokých kruhů. Rozhodl se nechat zhotovit ještě neochutnanou sladkost, kterou by pozvanou honoraci překvapil. Sešel osobně do kuchyně, kde svůj příkaz doplnil výhrůžnými slovy: "Ne abyste mě dnes večer udělali ostudu!"
Jako z udělání šéfkuchař onemocněl a tak úkol připadl na 16letého učně druhého ročníku jistého Franze Sachera.
Tolik legenda doprovázející zrod světově proslulého dortu. Detaily příběhu se nedochovaly a pro úplnost dodejme, že podobných "zaručeně" pravých historek koluje více.
Jisté je ale v každém případě ta skutečnost, že různorodé panstvo tento jemný, pikantní, hebký, čokoládový Sacherův dort mnohokrát konzumovalo.
       Když se vyučený kuchař Franz Sacher vydal na tovaryšskou cestu, mohl svou specialitu nabízet i hraběti Esterházymu nebo v Presburku (dnešní Bratislava), v Budapešti a samozřejmě ve Vídni. V každém místě pobytu se prostřednictvím svého sladkého vynálezu stával čím dál více proslulejší a váženější.
       Roku 1848 nastupuje na císařský trůn  18letý Franz Josef I. Vynálezce dortu se v té době vrátil natrvalo do Vídně a založil rodinu. S manželkou Rózou měli tři syny a jednu dceru. Na Eihburggasse nedaleko proslulého Stephansdomu si otevřel obchod s delikátními pochoutkami ve kterém pochopitelně nechyběl jeho, v té době již všude důvěrně známý Sacherův dort.
Roky se střídaly a úspěch přetrvával. Později měl převzít obchod nejstarší syn, který však nepřežil ztroskotání lodi. Nejmladší se stal hotelierem v Badenu nedaleko Vídně a rodový prapor pak následně pozvedl prostřední Eduard, zakladatel hotelu Sacher, přes kterého jsme začali vyprávět ságu značky Sacher.
       Originální Sachrův dort je i dnes stále vyhledávanou pochoutkou po celém světě. Přes speciální prodejny se dostává denně tento dortový klenot v mnohastovkových sériích na stůl labužníků po celém světě. A to nejen přímým prodejem, ale i zásilkovou službou. Dortový dárek je expedován v ozdobných dřevěných kazetách v šesti rozměrových provedení, z nichž nejmenší má rozměr 8 cm a největší 22 cm. Ale to není zdaleka vše, čím se expediční činnost značky Sacher vyznačuje. V nabídkové soupisce se nachází mnoho dalších originálních čokoládových výrobků, káv, kavárenských doplňků, vín i gastronomické literatury.
       Závěrem je nutno napsat, co je pro cukráře nejdůležitější. A tím je originální receptura Sacherova dortu.  - Bohužel -. Tu zná pouze malý počet lidí a složení této originální, i dnes po 170 letech ručně vyráběné pochoutky, je přísně střeženým tajemstvím.
       Snad i právě proto, kromě jiného, spočívá neutuchající obliba tohoto předního světového cukrářského výrobku, protože jak je známo o lidské duši, vždy touží po něčem neobjeveném a tajemném.
Sacherův dort tento požitek, včetně své kvality a originality chutě, svým zákazníkům nebízí měrou vrchovatou.