Pravlastí kávovníku arabského je Afrika a to jižní Etiopie - dříve Habeš -, kde se též začalo praktikovat pití černé kávy. Od Habešanů převzali kávovník Arabové a Peršané. Koncem patnáctého století se pila černá káva v západní Arábii. Přes Arábii se konzumace rozšířila do Cařihradu.

Posléze se začal kávovník cíleně pěstovat v Liberii a na Madagaskaru, v Asii, Přední Indii, Jávě a Filipínách.

Teprve v druhé polovině 18. stol. bylo pěstování kávy zavedeno do Brazílie, která se posléze stala největším světovým producentem této černé komodity.

Kávovník kvete a plodí až když je několik let starý. Poněvadž kvete a plodí po celý rok, je zrání plodů nestejné, a tak na jednom stromku nalezneme najednou plody zralé - fialové. červené, žluté, zelené a současně i květy. Plody se sklízejí třikrát do roka. Druhá sklizeň dává plodů nejvíce a také nejlepší jakosti. Jediný stromek dá ročně asi dva kilogramy čisté prodejní kávy. Roste-li však v dobré půdě, dává sklizeň dvojnásobnou. Nejvíce plodí keře 7- až 12leté, a po 20 - 30 letech přestanou plodit a vykopávají se.

Zrna kávy obsahují kofein, který zvyšuje nervovou činnost.