�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Zamrzlé království |
| Autor: iHned Datum vyd�n�: 30.07.2003 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=453 |
| Dort z polárky, dárek nad dárky - slogan, který se vryl pod kùži natolik, že témìø polovina zákazníkù v obchodì stále sahá po polárkovém dortu. Jeho popularita se stala noèní mùrou prakticky všech tuzemských výrobcù. |
Nízké zisky, chybìjící prostøedky na investice a špatná kvalita - to jsou potíže zmrzlináøù v Èeské republice. Dort z polárky, dárek nad dárky - slogan, který se vryl pod kùži natolik, že témìø polovina zákazníkù v obchodì stále sahá po polárkovém dortu. Jeho popularita se stala noèní mùrou prakticky všech tuzemských výrobcù. Vlivem polárkového dortu došlo k deformaci trhu. Za socialismu, v dobì dotovaného mléka i energií, stál 10,50 Kès. Po 14 letech, kdy o stovky procent stouply všechny vstupy, se prodává za 10,40 Kè! Na jeho cenì trvají zákazníci i obchodní øetìzce. Výrobci jsou obchodníky postaveni pøed tvrdou realitu: Dodejte nám dort za deset korun jako cenové lákadlo a my vám dovolíme zalistovat èaje, kosmetiku èi jiné zboží . K deformaci trhu pøispìl i rakouský obchodní øetìzec Lido, jenž se právì pokouší etablovat v ÈR. Zaèal tu nabízet nìmeckou zmrzlinu, která je desetkrát lacinìjší než v Rakousku nebo SRN. Lido v tìchto zemích vlastní pøes tisíc prodejen , a tak si takové výstøednosti v ÈR mùže doèasnì dovolit. Nikdo ale nepochybuje, že až se mu podaøí získat dost zákazníkù, pøestane na zmrzlinì prodìlávat. Buï ji zaène brát z tuzemska, nebo výraznì zdraží. Pøežít takovÉ CENY mohou jen nejsilnìjší. Øada výrobcù každoroènì zkrachuje. Letos napøíklad firma Maron ze severní Moravy èi Køápek, který mìl fabrièky v Chomutovì a Mostu. Na jejich místo kupodivu okamžitì nastoupí další. I oni se ovšem zakrátko dostanou do smrtící mašinerie nízkých cen a drahých vstupù. V ÈR je dlouhodobì nejnižší cena zmrzliny v Evropì. "Jedinou cestou, jak udìlat byznys ziskový, je investovat do technologie, distribuce a reklamy," øíká Martin Hejduk, øeditel výroby Algidy ve spoleènosti Unilever, který se v branži pohybuje již témìø tøicet let. Není však pøílišným optimistou: "Pøed deseti roky jsem si myslel, že to zvládneme za pìt let. Teï nevìøím, že se to podaøí za dalších tøináct." Unilever v ÈR loni dosáhl obratu 8,2 mld. Kè, zmrzlina z toho tvoøila 14 %. Její podíl na zmrzlinovém trhu v ÈR je asi 24 %. Prodej se vyznaèuje vysokou sezonností. Loni se v ÈR roènì prodala zmrzlina za 7,7 miliardy Kè, 65 % z toho bìhem necelých ètyø letních mìsícù. I to má výrazný dopad na ekonomiku výrobcù a distributorù. Musí být vybaveni tak, aby uspokojili poptávku ve špièce sezony, a pak mají problémy s využitím zaøízení po zbytek roku. Což platí i o dìlnících, øidièích a skladnících. Výrobcùm se zatím pøíliš nezdaøilo prodloužit dobu prodeje zmrzliny. Pozornost upírají pøedevším na sítì rychlého obèerstvení . Sortiment o zmrzlinu již rozšíøily McDonald's a KFC. Zde jsou ceny zajímavé, sto mililitrù stojí 15 až 20 Kè. Zmrzlinový trh se dìlí na tøi èásti: nejvìtší a zároveò nejprodìleènìjší èást tvoøí zboží , které si zákazníci kupují v obchodech a nosí domù (tzv. Take home). Jde o rodinná balení, pøedevším polárkový dort. Podíl tohoto segmentu je asi polovièní. Pokud nìjaká lokální firma nechce v krátké dobì zkrachovat, mìla by se tomuto segmentu na hony vyhnout. Poptávku zde pokrývá hlavnì sedm velkých prùmyslový hráèù (viz tabulku), kteøí dokážou ztráty kompenzovat u dalších typù výrobkù. Jejich podíl na celkové výrobì zmrzliny v ÈR je zhruba 60 %. Na druhém místì v objemu prodejù (a zároveò výraznì ziskový) je segment, který odborníci nazývají impuls. Laik si to mùže pøeložit jako "cuc na špejli". Zde je fenomenem tzv. ruská zmrzlina. Pravá dovážená sice obsahovala 11 % tuku a v tuzemsku vyrábìná jej má jen asi polovinu, ale zákazníci si toho zatím nevšimli nebo to naopak oceòují. Až na tøetím místì je tzv. catering, zmrzlina pro sítì rychlého obèerstvení , hotely a cukrárny . Ty si mnohdy vyrábìjí vlastní zmrzlinu, ale pøesto silní výrobci tento segment dál rozvíjejí. "Tento segment je pro prùmyslové výrobce lehce ziskový," øíká Hejduk. Je až neuvìøitelné, jak se ve zmrzlinovém byznysu kradou nápady. Jakmile nìkdo pøijde s nìèím novým, je jisté, že za nìkolik mìsícù bude mít konkurence "stejný" výrobek, ale zabalený napøíklad v jiné barvì, s nepatrnì pozmìnìným názvem. Lídrem na tuzemském trhu jsou spoleènosti Nestlé (Schöller) a Unilever (Algida); poslednì jmenovaná vede na tøi desítky známkoprávních sporù. Nad LÁCÍ si zákazníci mnou spokojenì ruce, pøináší však i mnoho negativ: Klesá prestiž odvìtví, výrobci nemají zdroje na investice; distribuce je podkapitalizovaná, což má za následek i zastaralý vozový park a v koneèném dùsledku rozteklou zmrzlinu (patnáct let stará avia s nepøímým chlazením je po nìkolika zastávkách a otevøení dveøí ráda, že teplota uvnitø není nad nulou). Dopadem nízkého zisku jsou i chybìjící peníze na propagaci a zajištìní rùstu trhu. Zmrzliny se v ÈR jí relativnì málo. Statistiky navíc ukazují, že prodeje tu klesají nejen v zimì, ale i ve chvíli, kdy stoupne teplota nad 30 °C. Nikdy sice nedosáhneme 20 litrù na hlavu jako v USA, Austrálii èi Mexiku, výrobci by se však spokojili i s osmi litry, což je evropský prùmìr. Za ním zaostáváme asi o pìtinu, Slovensko dokonce o 40 %. Èeský a slovenský trh je izolovaný. Protože jsou u nás ceny tak nízko, nikdo sem nechce expandovat. Na první pohled by se zdálo, že je zde šance pro export, zvláštì když na zaèátku mìsíce byla zrušena 15% cla mezi ÈR a EU. "Nevím však o nikom, komu by se podaøilo nìco vyvézt. Kvalita, servis a distribuce neodpovídají u vìtšiny menších tuzemských výrobcù evropským standardùm," øíká Hejduk. AUTOR: Jiøí Kuèera Nejvìtší prùmysloví výrobci (podle hodnoty produktu) 1. Algida (Unilever) 2. Prima (Nowaco) 3. Schöller (Nestlé) 4. Nanuk Zdounky 5. Euro Eis Dašice 6. Tipa Tøebíè 7. Pinko Pramen: Ekonom |
Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru |