�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Jak èokoláda obletìla svìt

Autor: ÈTK
Datum vyd�n�: 14.08.2003
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=456

Kakao bylo nedílnou souèástí májských rituálù. Aztékové ho pøisladili medem a dochutili vanilkou - vidíte, dodnes se výroba kakaa prakticky nezmìnila, jen jeho využití je mnohem širší...

fiogf49gjkf0d
Kakao bylo nedílnou souèástí májských rituálù. Aztékové ho pøisladili medem a dochutili vanilkou - vidíte, dodnes se výroba kakaa prakticky nezmìnila, jen jeho využití je mnohem širší... Nejslavnìjším potomkem kakaa je samozøejmì èokoláda, píše deník El Mundo.
Vložit kousek èokolády do úst je pro nìkoho témìø mystickým zážitkem - bonbón se na jazyku pomalu rozplývá... Možná, že oním biblickým pokušením nebylo kyselé jablko, ale podmanivé kakao, kvùli kterému se èlovìk nechal vypudit z ráje. Svádí, uklidòuje, dodává síly - pro jedny je pokušením, pro jiné hotovým prokletím.
Botanický název kakaovníku je Theobroma cacao, což znamená "potrava pro bohy". Keø, v jehož bobulích je kakao obsaženo, dorùstá až šesti metrù v oblasti mezi obratníkem Raka a Kozoroha, kde mu svìdèí dostatek tepla a vlhka.
Aèkoli plody kakaovníku dozrávají prùbìžnì, sklízí se jen dvakrát do roka. Uvnitø bobule skrytá zrnka kakaa se nechávají dva až osm dní kvasit a pak se suší na slunci.
Tøebaže nejvíce kakaa vyprodukuje Afrika, nejlepší prý pochází z Jižní Ameriky, pøedevším z Venezuely a Ekvádoru, kde dosahuje vysoké kvality (i ceny). Asijský kakaový prášek není tak voòavý a má vybledlou barvu.
Nejvìtším pìstitelem kakaa je Pobøeží slonoviny, které se podílí na svìtové produkci 43 procenty. Za ním následuje Ghana (15 procent) a Indonésie (13 procent). Vìtšina rozvojových zemí vyvážejících kakao se orientuje na rozvinuté západní ekonomiky, které patøí mezi nejvìtší výrobce èokolády.
Podle organizace Caobisco, která sdružuje zpracovatele kakaa, patøí mezi nejvìtší producenty èokolády USA (24 procent), Nìmecko (deset procent) a Velká Británie (osm procent).
Mezi špièkové èokoládové labužníky patøí Švýcaøi, Norové, Rakušané, Belgièané a Anglièané. Pøesto to byli Španìlé, kdo objevili kakao pro starý kontinent.
Prvním Evropanem, který se setkal s "potravou bohù", nebyl nikdo jiný než Kryštof Kolumbus. Od amerických domorodcù dostal sáèek s kakaovými boby; po návratu do Evropy si s nimi ale nikdo nevìdìl rady a brzy se na nì zapomnìlo.
Novou šanci dostalo kakao v roce 1509, když Hernán Cortéz doplul k mexickým bøehùm. V té dobì oèekávali Aztékové návrat Quetzalcoalta, boha moudrosti, který prý Indiány nauèil kakao pìstovat. Aztécký panovník se domníval, že Cortéz je oním dlouho oèekávaným bohem, který tentokrát pøichází s vousisky a bílou pletí. Indiáni slavnému moøeplavci a jeho mužùm nabídli xocoatl - bøeèku z kakaa, rozemleté kukuøice, papriky a vanilky.
Kolonizátor si pøes odpor k nechutnému nápoji povšiml, s jakou energií jeho vojáci snášeli celodenní pochody poté, co vypili jeden pohár èokolády. Jeden z mnichù tedy poslal plody kakaa spoleènì s návodem na jeho pøípravu do opatství v Zaragoze, kde na sebe první èokoláda nenechala dlouho èekat.
Církev pøekvapivì schvalovala pití kakaa v dobì pùstu a jeho obliba prudce stoupala, až se elixír stal oficiálním nápojem královského dvora ve Španìlsku. Na poèátku 17. století se královské dcery úèastnily sòatku Marie Terezie s Ludvíkem XIV. a na svatbì holdovaly kakau, které brzy zaplnilo šálky po celé Evropì.
Mnoho národù bylo kakaem tak nadšeno, že chtìlo mít hned své vlastní plantáže. Francouzi si je zøídili na Madagaskaru, Belgièané v Kongu, Nìmci v Kamerunu a Portugalci v Brazílii.
O èokoládì se tvrdí, že pùsobí jako afrodisiakum. Však sám Casanova o ní prohlásil, že je to "elixír lásky". Aztécký panovník Moctezuma rád popíjel kakao pro posílení svého mužství - než se odebral za milostnými hrátkami do harému, posilnil se vždy džbánem èokolády.
Pøesto má však èokoláda nìkolik vad na kráse. Tloustne se po ní. Zpùsobuje zubní kaz i akné. Èlovìk jí podléhá a stává se jejím otrokem. Kdo jí holduje, trpí migrénou. To jsou námitky, na kterých bude možná nìco pravdy, nicménì vìdecky to dokázané není a - uznejte - je jen málo sladších vìcí na svìtì než èokoláda...

Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku