�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
SOJA |
Autor: Martin Lesk Datum vyd�n�: 10.11.2003 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=492 |
Soja je lutnina jej pvod se nachz na Dlnm vchodu. Sojov boby se mlely na mouku, praila se z nich kva, lisoval olej, kter slouil k vrob margarnu, mdla, svek, linolea, lak, email, barev a dokonce i taskavin. |
Prvn zsilku bob zaslala do Evropy japonsk firma Mitsui v roce 1908, a vlivem osevnch ploch zaal vvoz tto komodity rychle vzrstat. Nejvznamnj rozen osevnch ploch nastalo v USA, kde v roce 1920 bylo oseto sojou 100 000 hektar a do roku 1935 se osevn prostor rozil na 2,1 milion hektar. Lutnina Dlnho vchodu si dobyla rychle pozornost v potravinskm odvtv pro svoji pozoruhodnou vivnou hodnotu, nebo sojov boby obsahuj asi 34 procent bkovin, 18 procent tuk, pes jedno procentu lecitinu, hojnost nerostnch sol zejmna fosforu a vpnku. O vyuit soji v souasnosti pipravuje redakce obshl lnek. | Soja je lutnina jej pvod se nachz na Dlnm vchodu. Sojov boby se mlely na mouku, praila se z nich kva, lisoval olej, kter slouil k vrob margarnu, mdla, svek, linolea, lak, email, barev a dokonce i taskavin. Zbytk z vtlak se pouvalo jako hnojiva. Zelen i such na slouila k vkrmu dobytka. Sojov boby se staly v Japonsku a n, vedle re, jednou z hlavnch poivatin. Soja se postupem doby stala dleitou surovinou kolem n se vytvoil nov obor zemdlslkho, prmyslovho a obchodnho podnikn.
Vytisknuto dne 23.11.2024 ze serveru |