�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Peivo umme dlat pro celou stedn Evropu |
Autor: Ihned Datum vyd�n�: 11.02.2004 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=538 |
V roce 1948 Marko Pak z eskoslovenska emigroval, po nvratu v roce 1990 tu privatizoval prvn pekrnu - a dnes je fem nejvt firmy v oboru s ambic stt se ldrem trhu v cel stedn Evrop. |
"Rozen Evropsk unie je pro ns obrovskou anc. Jsme aktivn na Slovensku, v Maarsku i v Polsku. V konkurenci unie chceme obstt jako firma, kter v regionu stedn Evropy bude na pice," k Pak, spolumajitel a editel spolenosti Delta Pekrny . Pekai o sob dali rzn vdt u loni na podzim, kdy prosadili razantn zdraen zbo. Naplnte i tehdej proklamaci, e druh vlna zdraen probhne letos na jae? Pokud ceny obil stle neporostou, tak se zdraen peiva chceme vyhnout. Nam clem je racionalizovat vrobu, ne zvedat ceny. Pro jste tedy zdraovali loni? Mnoho let se ceny nehbaly, a pitom jsme v posledn dob na jednom rohlku prodlvali mon 15 hal. U to dl nelo, cel obor byl ztrtov. Analytici ovem mn, e si pekai prosadili vy ceny dky dominanci velkch firem v tomto oboru. Vae firma s dal spolenost Odkolek ovld pes ptinu trhu, to u musel obchod respektovat. Dvodem byl skuten rst cen vstup, hlavn obil, ale i energie. Na cench jsme se s dalmi firmami z oboru nedomlouvali. S Odkolkem ale spolupracujete - teba firma Unimills vznikla spojenm jeho i vaich mln , zaloili jste spolenou nkupn firmu Emka nebo naopak prodejn Eureca Shops. Nechystte u s Odkolkem fzi? Kdy bude nabdka, lze o n diskutovat. Ale te se nic nedje. Mimochodem - proti vzniku Unimillsu a dalch spolench firem antimonopoln ad nic nenamtal. Vy mte zzem v Lucembursku, Odkolek zase vlastn pes spolenost Ramill lucembursk firma BIL. Nen spolen budoucnost nasnad? Potilo m, kdy Odkolek zskala lucembursk firma. Ale nen nutn se za kadou cenu spojovat. Kad meme oslovovat jin zkaznky. Odkolek tradinmi vrobky, my zavdnm zbo z Francie i dalch zem jin Evropy. Pro jste se rozhodli expandovat z eska dl do zahrani? Je to zrove ance i nutnost. Musme racionalizovat vrobu. Kdy stavme novou vrobn linku, u ji projektujeme s ohledem na zmry v zahrani. Uvaujeme u s trhem pro 70 milin lid, ne jen pro deset milin. A pozen linky s vy kapacitou nen o moc dra, ne stavt ji jen pro esko. Omez se vae expanze na nov lensk zem unie, nebo jste schopni uspt i na trzch patnctky? Na rozen unie se pipravujeme u dlouho. Odstrann obchodnch barir nm me pomoci i na trzch patnctky. Proto jsme s ohledem na zpadn trh budovali i pekrny kolem hranic - teba v Plzni, ve Znojm nebo v Bratislav. Pro spch potravinskch firem je klov, jak se domluv na odbytu a cench s obchodnmi etzci. Nevad vm, e v esku nebo Polsku je etzc tolik, a jejich konkurenn boj tla ceny dol? Poet st nen tak dleit. Sice tla ceny na pultech dol, ale na druhou stranu si meme mezi obchodnmi partnery vybrat. Chovaj se etzce v esku stejn jako v zemch patnctky? Tady je to mon trochu divoej. Obas mi chyb profesionalita nkupch, kte by mli hledat hlavn dlouhodob obchodn partnerstv. V cizin jsou opatrnj, s km smlouvu uzavou. Nevad nm, e v supermarketech je vae zbo vtinou anonymn - jedna firma me dlat teba lep rohlky ne druh, ale zkaznk ji za to neocen? Takov "no name", ili bezejmenn zbo , dl asi polovinu naeho obratu. Ale na snahou je prosazovat se stle vce pod vlastn znakou. Napklad rohlky jsou te myslm obecn mn kvalitn ne dve. Ale i kdy je teba zrovna nae firma nebo nkdo dal udl kvalitnj, tak pi prodeji jako "no name" zbo vlastn pracujeme i za konkurenci, kter si s jakost hlavu nijak nelme. I ve vaem oboru plat, e na trhu se stle vce prosazuj velk firmy. Maj mal pekrny vbec anci na peit? Urit maj, a to velice dobrou. Vdy teba v Belgii jsou tyi velk pekrensk firmy - ale krom toho asi ti a pl a tyi tiscovky malch pekrniek. A ve Francii je zhruba na dvacet tisc malch pekren . Jak vm ale ti mal podnikatel mohou konkurovat? Nem vbec smysl, aby se o to snaili. D se toti ci, e pekrniky a velk spolenosti vlastn nepracuj v tom samm oboru. Mus se zamovat na jin druh zbo i zpsob jeho prodeje. To znamen, e ti mal mus vsadit na speciality? Samozejm. Mus dlat speciality, a ode m si dokoupit ten bn sortiment. Kolik bnch rohlk udl peka za den, to m nae firma za pt minut. Delta teba dl sedm milin rohlk za den, tomu neme mal podnik konkurovat. Uvauj tak u i lid v esku? Trvalo asi deset let, ne to zdej pekai pochopili. Ale jde to, a v esk republice je v souasn dob asi na dva tisce malch pekren . Jak bude vypadat pekrenstv v ptch letech - budou souasn ldi trhu slit jet vc? Pedpokldm trochu jin vvoj. Kdy se velc vrobci zam jen na to nejbnj zbo , mohou naopak st trhu ztratit. Zkaznk toti bude poadovat jet vc kvality a onch specialit. Men vrobci proto mohou ze souasnho podlu tch velkch ukrojit. To se me tkat i ns. Proto se vce budeme vnovat i dalm innostem. Chceme se teba naplno pustit do budovn vlastn prodejn st, u jsme zaali s prodejnami Panerie. Mohou se tuzemci uplatnit i jako manaei ve velk pekrensk firm? Kdy jste se vrtili do eska s bratrem po desetiletch z ciziny, vzali jste si k sob zdej lidi? Zpotku to nebylo tak jednoduch, ale te u nevidm dn rozdl mezi lidmi tady a v zahrani, kde se kvli podnikn tak velice asto pohybuji. Pot je jen jedna - tch opravdu schopnch lid je mlo vude. Zvte svm zamstnancm platy? Kdy jste loni zdvodovali zdraen, upozorovali jste tak na nzk platy v oboru... S rstem plat potme od nora. Marko Pak Tlet odjel s rodinou v roce 1948 z moravskch Napajedel do emigrace - otec byl tovrnk. Maturoval v Luxemburgu, v roce 1964 ukonil v Pai studia ekonomiky, absolvoval tam i Institut politickch vd. V roce 1970 se stal nejmladm fem poboky banky Paribas v Bruselu. O rok pozdji zakld firmu na recyklaci kov, pak tovrnu na mraen vrobky, poslze firmu na vrobu suenek. Do eskoslovenska s poprv vrac v roce 1990, o rok pozdji se astn privatizace prvn pekrny a obchodnho centra. V roce 1997 zakld spolenost Delta Pekrny , a poslze firmy Delta Mlny , Delta Frozen Products, Lotus Delta a dal. etinu nezapomnl, krom toho vldne vlmtinou a temi hlavnmi svtovmi jazyky. Je rozveden, m dv dcery. Nenavn cestuje, protoe m podnikatelsk aktivity v ad evropskch zem. Kdy zbude as, nejradji ptr v antikvaritech po vzcnch tiscch. (mam) ihned | V roce 1948 Marko Pak z eskoslovenska emigroval, po nvratu v roce 1990 tu privatizoval prvn pekrnu - a dnes je fem nejvt firmy v oboru s ambic stt se ldrem trhu v cel stedn Evrop.
Vytisknuto dne 04.12.2024 ze serveru |