Výskyt kokosové palmy je hlavně v oblasti Indického oceánu a to především na Cejlonu, dnešní Srí Lance. Odtud také pochází nejstraší záznamy o pěstování kokosové palmy, které zaznamenává období po roce 1656, kdy Holanďané vytlačili Portugalce a zmocnili se ostrova. Za vlády Holanďanů nastává doba hospodářského rozmachu, jsou budovány  kanály pro vnitrozemskou plavbu, je zvelebován obchod a velká důležitost je přikládána zemědělství. A právě v této době jsou zakládány kokosové plantáže, zejména na jihozápadním ostrově pobřeží. Tento rozmach pokračoval dál, a v roce 1796 kdy ostrov ovládli Angličané, bylo celé jihozápadní pobřeží ostrova potaženo souvislým pásmem palmových hájů. Angličané začali vyvíjet určitý systém v pěstování kokosové palmy, a stejně tak i ve zpracování kokosových ořechů, a od této doby se datuje strmý vzestup vývozu nejrůznějších výrobků, které kokosová palma skýtá.
Palma kokosová (cocos nucifera) vyžaduje ke svému růstu podnebí teplé, vlhké a polohu nepřesahující 50 m nad mořem. Dorůstá výšky až ke třiceti metrům. Palmu sice lze  pěstovat i ve vyšších polohách, ale velikost plodu je pak podstatně menší.

Plody, neboli kokosové ořechy kulovitého nebo oválného tvaru, poskytují užitek jednak v původním stavu jako ovoce, které se dále zpracovává na kokosový olej, strouhaný kokos, poonac tj. pokrutiny zbylé po extrakci palmového oleje, které skýtají velmi cenné krmivo pro dobytek a kokosová vlákna, která se používají k výrobě provazů, košťat, kartáčů, rohožek, matrací apod.

Další užitek poskytuje kokosová palma tím, že dodává ze svých květů šťávu, ze které se po vykvašení získává palmové víno, kterému se říká „Toddy“. Je-li víno dále destilováno, stane se zněho arrack. Z palmového vína se také získává ocet pro domácí potřebu. Z nevykvašené šťávy se vařením získává palmový cukr, z kterého se též připravují bonbony.

První květ nasazuje palma v pátém roce, avšak řádnou sklizeň dává až v roce desátém. Plné plodnosti dosahuje palma teprve mezi desátým až patnáctým rokem, a na své plodnosti začíná ztrácet po osmdesátém roce. Průměrný užitek který palma dává, je asi 35 ořechů ročně. Ovšem na dobře kultivovaných plantážích se dosahuje sklizně i na sto ořechů.

Sklizené ořechy jsou v původním stavu exportovány do celého světa, nebo se ve specializovaných dílnách zpracovávají na kokosovou moučku, která se suší při vysoké teplotě. Po částečném ochlazení se moučka přesívá přes různě veliká síta a ještě za tepla je plněna do speciálních beden, čímž se získává konečný produkt pod názvem „desiccated coconut“, neboli strouhaný kokos.

Třídění na sítech se provádí dle velikosti. Nejjemněji strouhaný kokos je označován „fine“, střední „medium“ a hrubý „coarse“. Mimo těchto tří jakostí vzniknou tříděním na sítech ještě ještě další jakosti a to „strips“  - loupaný, „chips“ - třísky a „thread“ – vlákna. Zejména „strips“ se přidávala do zvláštních sladkých bonbonů

Z kokosových jáder se též zhotovuje  kokosové máslo a plod palmy kokosové též slouží k omezené produkci kokosového mléka. Kokos se též barví pro potřebu cukrářských výrobků.