Jednou z nejdùležitìjších pøísad, která se používá k výrobì peèiva a zvláštì tzv. jemného peèiva, je cukr. Cukr mùžeme pøidávat v rùzné formì a to: øepní (sacharózu), hroznový (glukózu), sladový (maltósu).
Samotná mouka vlastní sice v malém množství rùzné cukry, ale rùzné druhy zrna mají též i rùzný obsah cukru.
Typickým pøíkladem je napø. mouka žitná, která má v porovnání s moukou pšeniènou více škrobu, což se projevuje i v chuti, která je u mouky žitné význaènì nasládlá. Jaký je úèel cukernaté pøísady?
V prvé øadì dodat kvasnicím v tìstu živinu, aby mohly lépe kvasit, tj. více tvoøit kyslièníku uhlièitého i podružných produktù kvašení a tím zvìtšovat objem peèiva, jeho kyprost, dodat peèivu živost barvy a navíc být i živinou v peèivu samém.
V døívìjších smìrnicích se pøísada do 3 procent cukru oznaèovala za tzv. peèivo lidové a nad 3 procenta cukru za luxusní.
Je tøeba vìdìt, že pøílišná pøísada cukru poškozuje lehkost a kyprost tìsta, které se stává tìžkým a nìkdy je zapotøebí jeho kvas podpoøit peèivovým práškem z dùvodu, že kvasnice jsou nedostateèné.
Pøi zpracování mouk se používá sladový pøípravek, který je buï ve formì sladové mouèky nebo sladového výtažku. Oba pøípravky se vyrábìjí obyèejnì ze sladu jeèného, ménì pšenièného a nejménì žitného.
Úèinky sladovacích preparátù spoèívají v úèinku:
- Na kvašení. Sladovací proces má za následek, že vlivem enzymù se vytvoøí ve sladu rozpustné látky, v první øadì cukr a ve druhé rozpustné bílkoviny. Obojí jsou potravou kvasnicím a znamená to, že se kvašení urychluje.
- Na objem peèiva. Každá mouka není vhodná pro použití sladového preparátu, avšak v øadì preparátù vyvolává zvìtšení objemu.
Na barvu. Tím, že se množství cukru zvìtší, dociluje peèivo živou barvu a lesk.
- Na povahu škrobu. Škrob v tìstu bobtná a mazovatí. Za pøítomnosti sladovacích preparátù má škrob vyšší schopnost vázat vodu a tím peèivo vydrží déle vláèné.
- Na lepek. Vzhledem k lepku je potøeba urèité opatrnosti pøi použití sladovnických preparátù. Ze samotné sladovací mouèky se lepek nedá vyprat, protože je pozmìnìn na látky ve vodì rozpustné
Než použijeme sladovacího pøípravku musíme znát povahu lepku mouky, jíž hodláme použít k výrobì peèiva. Mohou nastat dva pøípady:
Za a) lepek je tuhý, krátký a málo tažný. Sladovací preparát mìní v tomto pøípadì lepek na mìkèí a tažnìjší, což je výhodné.
Za b) lepek je mìkký, tj. velmi tažný, a v tomto pøípadì je pøísada sladovacích preparátù nevhodná a peèivo se stává nízkým, protože lepek v sobì neudrží plyny vzniklé kvašením. Ty se hromadí pod kùrou, kde se vytváøí trhliny.
Jednou z nejdùležitìjších pøísad, která se používá k výrobì peèiva a zvláštì tzv. jemného peèiva, je cukr. Cukr mùžeme pøidávat v rùzné formì a to: øepní (sacharózu), hroznový (glukózu), sladový (maltósu).
Samotná mouka vlastní sice v malém množství rùzné cukry, ale rùzné druhy zrna mají též i rùzný obsah cukru.
Typickým pøíkladem je napø. mouka žitná, která má v porovnání s moukou pšeniènou více škrobu, což se projevuje i v chuti, která je u mouky žitné význaènì nasládlá. Jaký je úèel cukernaté pøísady?
V prvé øadì dodat kvasnicím v tìstu živinu, aby mohly lépe kvasit, tj. více tvoøit kyslièníku uhlièitého i podružných produktù kvašení a tím zvìtšovat objem peèiva, jeho kyprost, dodat peèivu živost barvy a navíc být i živinou v peèivu samém.
V døívìjších smìrnicích se pøísada do 3 procent cukru oznaèovala za tzv. peèivo lidové a nad 3 procenta cukru za luxusní.
Je tøeba vìdìt, že pøílišná pøísada cukru poškozuje lehkost a kyprost tìsta, které se stává tìžkým a nìkdy je zapotøebí jeho kvas podpoøit peèivovým práškem z dùvodu, že kvasnice jsou nedostateèné.
Pøi zpracování mouk se používá sladový pøípravek, který je buï ve formì sladové mouèky nebo sladového výtažku. Oba pøípravky se vyrábìjí obyèejnì ze sladu jeèného, ménì pšenièného a nejménì žitného.
Úèinky sladovacích preparátù spoèívají v úèinku:
- Na kvašení. Sladovací proces má za následek, že vlivem enzymù se vytvoøí ve sladu rozpustné látky, v první øadì cukr a ve druhé rozpustné bílkoviny. Obojí jsou potravou kvasnicím a znamená to, že se kvašení urychluje.
- Na objem peèiva. Každá mouka není vhodná pro použití sladového preparátu, avšak v øadì preparátù vyvolává zvìtšení objemu.
Na barvu. Tím, že se množství cukru zvìtší, dociluje peèivo živou barvu a lesk.
- Na povahu škrobu. Škrob v tìstu bobtná a mazovatí. Za pøítomnosti sladovacích preparátù má škrob vyšší schopnost vázat vodu a tím peèivo vydrží déle vláèné.
- Na lepek. Vzhledem k lepku je potøeba urèité opatrnosti pøi použití sladovnických preparátù. Ze samotné sladovací mouèky se lepek nedá vyprat, protože je pozmìnìn na látky ve vodì rozpustné
Než použijeme sladovacího pøípravku musíme znát povahu lepku mouky, jíž hodláme použít k výrobì peèiva. Mohou nastat dva pøípady:
Za a) lepek je tuhý, krátký a málo tažný. Sladovací preparát mìní v tomto pøípadì lepek na mìkèí a tažnìjší, což je výhodné.
Za b) lepek je mìkký, tj. velmi tažný, a v tomto pøípadì je pøísada sladovacích preparátù nevhodná a peèivo se stává nízkým, protože lepek v sobì neudrží plyny vzniklé kvašením. Ty se hromadí pod kùrou, kde se vytváøí trhliny.