Páteční den, ten časem je dějinným,
jenž éru lidstva černým  písmem píše,
s křížem jde ten, kterýž je jediným
jehož dech i po smrti životem dýše,
- Ježíš je tím, kdož kříž svůj nese. -

V návrší golgotské dav lidu stoupá,
proud slzí bolestných cestu zkrápí,
kříž smrti na bedrech pozornost poutá
a matku Marii krutý bol trápí,
-však jdou i ti, co po mukách Krista dychtí. -

Již jsou tam až zcela nahoře,
hřeb ruce i nohy do kříže vbíjí,
dovršeno tím tak lidské je hoře,
čin lidí s vůlí Páně se míjí,
- Syn Boží ve kříž přibit je! -

Pláče s Ježíšem lidu souznění,
též i posměch odpůrců se vynoří,
pro Krista strašlivých muk to trýznění,
však ústa jeho k Otci hovoří:
- "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí co činí." -

Do výše vztyčen je kříž se Synem Božím,
a v těle krutá muka se hromadí,
přec praví on: "Já poslední vůli tvořím,
Jan ti matko syna za mne nahradí!"
- A Marie matkou Janovi stala se. -

Než hodina s hodinou setká se,
je déle než dny v týden splynou,
zmučený zrak Krista v dál dívá se,
a odpouští všem, kdož zhřešili vinou,
- tak milosrdný je duch Ježíše Krista. -

S Ježíšem taktéž na kříž jsou přibiti
dva muži, jež zhřešili činem,
v mysli jejich vzplála touha loupiti
a soud římský pravil, že každý je vinen.
- i oni teď v bolestech trpí. -

V tom jeden z nich, v hrůze a zoufalství
v Kristův oheň bolu oleje přilívá,
a z kříže bolesti k Ježíši slova zní
v nichž rouhačně Kristu se vysmívá:
- "ty že jsi Mesiáš, zachraň sebe a zachraň nás!" -

Ten druhý muž, jenž činů svých litoval,
okřikl v zločinu druha svého,
prosil Ježíše, by nad ním se slitoval
a vzal jej po smrti v království jeho.
- ve své chvíli poslední kál se tak k Bohu. -

Promluvil Ježíš, pán z Nazaretu
k muži co po jeho levém byl kraji,
v naději útěchy pravil mu větu:
- "dnes budeš se mnou už večer v ráji." -
- jak Mistr pravil, tak se i stalo. -

Slunce na nebi ve výši stojí,
v tom čerň šera náhle pokryje svět,
dav lidu pod křížem hrůza teď pojí,
na kopec Golgotu, strašný je hled,
- hlas Ježíše Otce svého táže se :

"Bože můj Bože, proč jsi mne opustil?"
ptá se on v prosbě, nikoli ve výtce,
pak zvolá mučedník ze všech sil,
když předtím naposled napil se:
- "Otče do tvých rukou odevzdávám svého ducha." -
- a dodal: "tak dokonáno jest!" -

Chrámová opona padá v onen mžik,
zděšený lid pod křížem trne,
v rachot hromů rozezněl se děsů šik
a shůry hněv Páně na lid se hrne,
- neb na kříži zemřel sám Boží syn! -

Večer tělo Krista sňato je z kříže
a v nedaleký hrob vloženo,
vchod tarasí balvan velké tíže,
střeží toho, jemuž Bůh života dal věno.
- čemuž člověk nechtěl uvěřit. -

Pátek se o vládu se sobotou dělí,
vůkol klidu předzvěst, že se cos stane,
hrob střeží římští vládci bdělí,
a v temnu noci zář ohně plane.
- již to druhá noc, co Ježíš v hrobě leží. -

Nedělní den zrak v ráno otevírá,
vtom  země pod nohama zachvěje se,
hlídka v údivu zrak  rozevírá
 a v hrůze od hrobu rozběhne se,
- nad tím, co před sebou vidí. -

K hrobu v němž Ježíše leží tělo,
zářící postava přistupuje,
její šat jasné zdobí bělo
a kámen z vchodu hrobu odvaluje,
- zde počátek je zázraku. -

Krátce poté skupina žen k hrobu spěje,
a tu vidí, že odvalen je  kámen,
pochopit lze stěží co se děje,
v úžasu jejich zrak je zmámen,
- nevěřícně v prostor hrobu hledí. -

K apoštolům rychlým krokem spějí,
srdce všech v hrudi prudce bije,
též učedníci ten jev vidět chtějí,
a vskutku - před nimi prázdný hrob je!
- Tělo Ježíšovo zmizelo! -

Později Magdalena před hrobem klečí,
vidí stále golgotský hrůzy kříž,
vtom za sebou zaslechne kroky něčí,
věřit nechce, k ní kráčí sám Ježíš!
- Tak přeci z mrtvých vstal a žije! -

Ježíš praví sluchu Máří přešťastnému:
"Prav mým učedníkům apoštolským,
že po cestě půjdu k Otci svému,
jenž zve mne jít k svým výšinám nebeským,"
- a Máří z Magdaleny tak apoštolům pravila. -

S učedníky setkával se pak Spasitel,
jenž na kříži lidské hříchy vykoupil,
v bolesti a v krvi trpitel
lidu světa Otcovu vůli tlumočil,
- že všem je dána možnost v království Boží vstoupiti. -

Svých apoštolů pak Ježíš pověřil,
by šli oni až v samý světa kraj,
a Otcův Boží vzkaz jim uložil
zvěstovat lidu, že možno vstoupit je v ráj,
- ti šli a křtili lid ve jménu Otce a Syna a Ducha svatého. -

Ježíš tak lidu zde zanechal
budoucnost v nich samých jediných,
a v Otcovy výšiny se odebral
z nichž soud vzejde činů dobrých a zlých,
- Tak praví Písmo Svaté. -

----------------------------------------------------------------
Autorky obrazů: Marie Kučerová - Modeláž a barevný nástřik fixírkou
Jitka Kollerová - Kakaomalba
SOŠ, SOU a OU Bzenec