Ministerstvo spravedlnosti chystá rekodifikaci trestního zákoníku,  v níž navrhuje za prohřešek jednotlivce ve firmě, potrestat celou firmu, kdy se zatím jedná o právnické osoby. Princip této novely by spočíval v tom, že při obvinění dotyčného policií, dojde současně k záznamu do obchodního rejstříku, kde bude setrvávat do té doby než soud případně rozhodne ve prospěch obviněného.
Dle navrhovatelů je tímto krokem sledováno tzv. ochránění podnikatelské scény.
Při známém hlemýždím tempu výkonné soudní moci tak může nastat situace, kdy obviněný na základě i třeba účelového osočení bude chodit s kainovým znamením viníka a třeba až po letech bude u něho provedena morální očista.
Kolik mu ovšem zůstane zákazníků – zůstane-li mu vůbec nějaký – již ctěný navrhovatel nedomyslel, a ani není takto zvyklý myslet, protože on zřejmě sedí na pozici, ze které naivní nápady rádoby reformátorů nedopadají na jeho hlavu, živobytí a osobní čest.
Touto úvahou se tak dostáváme do situace kdy pomyslnému vrahovi usekneme hlavu, a následně budeme zkoumat, jak se to vlastně ve skutečnosti odehrálo.
Presumpce neviny  je v tomto případě zastaralou archiválií, a zřejmě stylem „raději uřízneme vše dobré, než abychom se podívali na kloub shnilému podhoubí“, může se tak otevřít cesta honu na čarodějnice ve stylu středověkého myšlení.
Vývod ministerského návrhu má podobu ve zrušení právnické osoby, zákaz účasti v zadávacím řízení veřejných zakázek, ve znemožnění zisku dotací, zabavení majetku atd.
Tato ustanovení mají v tomto znění bezesporu svá pozitiva, pokud vina bude stoprocentně prokázána. Ale má-li se bez důkazu a vynesení rozsudku očernit firma bílým vápnem jako obydlí napadeného morem, pak bychom se opravdu vraceli o několik století zpátky.
Jako iluzorní nám může posloužit příklad ústeckého soudce Berky z doby asi před půl rokem, kdy se svými kumpány prováděl zločinná spolčení při činnosti úmyslných konkurzů na firmy za účelem vlastního obohacení, kdy má - možná – i prsty v kauze zkrachovalé banky Bohemia. A je možné poukázat na další více než tajemné případy Lizner, Kajínek a mnohé další.
Tento návrh, přes svoje - snad - dobře míněná pozitiva se může v praxi stát velmi úderným negativem v rukou těch, proti kterým je - připusťme -  namířen. Neboť ten, kdo na to bude mít peníze a žaludek, může způsobit soudní popravy nevinných, a  jemu nepohodlných  podnikatelských subjektů.
A proto by v tomto případě mělo platit více než kdy jindy, ono dobře odzkoušené: „dvakrát měř a jednou řež“.