�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Reforma trhu s cukrem potìší spotøebitele |
| Autor: ihned Datum vyd�n�: 30.07.2004 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=626 |
| Systém vede k tomu, že pìstitelé øepy a cukrovary v unii mají zajištìné jisté odbytové ceny (takzvané intervenèní, minimální) a tím zisk, ale spotøebitel za cukr platí skoro trojnásobnì víc, než kdyby trh byl volný. |
| Reforma trhu s cukrem potìší spotøebitele PEREX: Tuzemští pìstitelé øepy i cukrovarníci první návrh Bruselu odmítli. Uvolnìní trhu se však Evropská unie nevyhne. AUTOR: Martin Maøík AUTOR-WEB: www.ihned.cz/marik AUTOR-DOMICIL: Praha, 29. 7. 2004 Reforma trhu s cukrem, navržená Bruselem, je pro Èesko nepøijatelná - shodli se minulý týden ve vzácné shodì agrární politici i podnikatelé. Bylo to poprvé, co tak pøíkøe vystoupili proti agrární politice Evropské unie, která pøitom své rolníky hýèká. "Reforma je velmi neobjektivní, poškozuje nás," prohlásil ministr zemìdìlství Jaroslav Palas. Cukrovarníci dodávali, že dojde k likvidaci jejich podnikù, dovozu cukru a jeho výraznému zdražení. Bruselský agrární komisaø Franz Fischler ovšem hovoøil zcela opaènì: "Reforma je nevyhnutelná. Èím døíve se zahájí, tím lépe," prohlásil. Situace na svìtovém i evropském trhu s cukrem dává jednoznaènì za pravdu Fischlerovi. Unie se totiž brání dovozu cukru clem ve výši tøi sta procent, což už nehodlá snášet ani Svìtová obchodní organizace WTO. Systém vede k tomu, že pìstitelé øepy a cukrovary v unii mají zajištìné jisté odbytové ceny (takzvané intervenèní, minimální) a tím zisk, ale spotøebitel za cukr platí skoro trojnásobnì víc, než kdyby trh byl volný. Právì pod tlakem zvenèí i z unie samotné Evropská komise tento mìsíc navrhla spustit od pøíštího roku reformu. Ta má bìhem tøí let snížit takzvanou intervenèní cenu na unijním trhu z 632 eur na 421 eur za tunu cukru , minimální cena øepy by se snížila z 43,6 eura za tunu na 27,4. Souèasnì se má bìhem ètyø let zkrátit výrobní kvóta cukru - na níž jsou právì vázány ceny - ze 17,4 miliónu tun na 14,6 miliónu. Podnikatelùm samozøejmì není navrhované snížení ziskù po chuti. Tlak unie už ale ustát nemohou a navíc budou z Bruselu dostávat kompenzace. Až potud jsou tedy i tuzemští podnikatelé s reformou víceménì smíøeni. Ale ostrý spor vznikl o to, jak budou kráceny výrobní kvóty. Každá zemì má kvóty dvì. Jednu pro domácí spotøebu cukru, druhou pro vývoz. Fischler navrhl obì kvóty seèíst a výsledek pak zkrátit o 16 procent. V Èesku se vzápìtí zdvihla vlna odporu. Dùvod? Zatímco zemì pùvodní evropské patnáctky mají exportní kvótu zhruba 22 procent nad svoji spotøebu, Èesko ji má jen tøíprocentní. "To by znamenalo, že zemím patnáctky i po zkrácení kvóty zùstane na export ještì šest procent, ale my budeme muset tøináct procent cukru dovážet," vysvìtluje pøedseda Zemìdìlského svazu Miroslav Jirovský. Èesko je pøitom vývozcem cukru, po reformì by se však stalo jeho dovozcem. Návrh Bruselu pobouøil i další nové èlenské zemì unie, jež mají v prùmìru také výraznì nižší exportní kvóty než patnáctka. Ale Maïarsku nebo Polsku chce Brusel kompenzovat nižší produkci cukru i tím, že posílí kvóty na výrobu izoglukózy - což je sladidlo z kukuøice. Jenže v Èesku je na vìtší rozšíøení kukuøice pøíliš zima a hlavnì nemá na výrobu izoglukózy potøebné kapacity. Èeská diplomacie proto bude v pøíštích týdnech v Bruselu jednat o tom, jak podmínky reformy pro Prahu vylepšit. "Jde pøitom jen o to napravit pokus Bruselu diskriminovat nové èleny pøi tvorbì kvóty. Jinak s reformou souhlasíme, zbyteènì vysoké ceny cukru pro spotøebitele jsou už neudržitelné," øíká Jan Miller z pøedstavenstva Asociace soukromého zemìdìlství. |
Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru |