Od té doby co byly známy vlastnosti sacharinu, začal se továrně vyrábět ve většině států. Nejvíce  se vyráběl v Německu, odkud se dostával do okolních států a nezřídka tomu bylo i podloudně.
Co je vlastně cukr a co sacharin? Cukr je svým složením uhlohydrát, je ze všech potravin nejčistší a neobsahuje vodu. Ve srovnání s ostatními potravinami, ať již tuky nebo bílkovinami, je mnohem rychleji a snáze stravitelný a krátce po požití projevuje posilňující účinky. Cukr se v organizmu zužitkuje téměř na sto procent, kdy takového účinku nedosáhneme u žádné jiné potraviny, ať se jedná o tuky nebo bílkoviny.
Sacharid je chemický preparát vyrobený složitou cestou z mezivýrobků dehtu kamenouhelného a chemicky je to kyselina orlosulfaminobenzoová nebo její sodná sůl.
Jak je patrno, jedná se zde o dvě různé látky, takže o užití slova náhražky  by mohly být projeveny pochybnosti.
Název sacharin je velmi nevhodně zvolen, protože svádí k záměně s jinou látkou téhož názvu.
Je to látka  bez nejmenší výživné hodnoty, která odchází z těla beze změny a častějším používáním může způsobit i újmu na zdraví.
Srovnejme sladkost sacharinu a cukru, kdy u cukru se jedná o příjemnou chuť. U sacharinu se krátce po požití dostavuje pocit slabé palčivosti a jiné nepříjemné pocity.
Další důvod, který mluví proti sacharinu je ta skutečnost, že udávaná sladivost sacharinu je 330krát vyšší než u cukru. Z toho vyplývá, že 1 kg sacharinu by měl nahradit 300 kg cukru. Avšak reakce sacharinu na zevní prostředí snižuje jeho sladivost několikanásobně.
Dalším zajímavým dokladem pro bezcennost sacharinu jako živiny, je ta skutečnost, že včely a další hmyz vyhledávající vše co obsahuje cukr a ovocné sladké šťávy, si sacharinem slazených potravin ani nevšimne.
Když byl sacharin poprvé ve větším měřítku používán ke slazení, upozornil jistý dánský badatel na pozoruhodný úkaz. V jedné cukrárně kde byl zvýšený počet much, umístil dotyčný badatel koláč, který nebyl pocukrován, nýbrž posypán sacharinem. Cukrované koláče byly obsypány mouchami, kdežto koláč posypaný sacharinem zůstal netknutý.
Podobné pokusy byly prováděny se včelami, jímž byl podán med nebo cukr a živina obsahující sacharin. Med  a cukr byly četně navštěvovány a sacharin zůstal bez povšimnutí.
Obdobný pokus by prováděn s mucholapkami, kdy lepící směs obsahující sacharin byla bez naprostého účinku.

Z toho vyplývá, že hmyz nelze oklamat, kdyžto člověk rád oklamává sám sebe, když dává přednost bezcennému přípravku před vydatnou živinou. Ale žaludek se oklamat nedá a konzument je jeho signály nucený jeho požadavky doplnit o tu hodnotu, o kterou je připravil prostřednictvím sacharinu.

Samozřejmě jinou kapitolou je cukrová dieta ze zdravotních důvodů.

Napsal Jindřich Prokeš