Opět zde máme jednu úspěšnou návštěvu Paříže při soutěži. U příležitosti pekařsko-cukrářského salonu Europain 2005. Pro mě to znamená již třetí účast v této ryze francouzské disciplině, v níž jsem objevila něco tak trošku exotického. Jakýsi jiný výtvarný rozměr. A to je i jeden z důvodů, proč jsem zvána na tuto soutěž každým rokem – kus ženského projevu mezi mužským ztvárněním. Jak je známo – ve Francii ovládá cukrařinu mužská populace. Nicméně letos byl ve znamení premiéry a derniéry. Vůbec přivítání bylo úžasné, jako mezi starými přáteli, a to opravdu už dopředu láká se vracet. Jeden tým tvořili Daniela Vejvodová a Martin Kodádek ze Speciální školy pro sluchově postižené Holečkova, Praha 5 a druhý tým byla Mirka Slavíková a Karolína Kocincová. Já jsem si dovolila soutěžní derniéru a Karolína svoji premiéru. Naše úsilí bylo korunováno diplomy a medailemi. 

Okamžik přátelství ve škole CIFAP

Ale po pořádku. Přípravu jsme měli v Pařížské škole CIFAP, kde nám bylo poskytnuto plné zázemí, jak surovinové, tak pracovním prostorem v hodinách pana Jean-Jacques Kardés. A tím i sledování odborné výuky. Rovněž konzultace o vaření karamelu jsou pro nás velmi cenné zkušenosti. Nebylo však zapomínáno ani na naše bříška a k dispozici nám byla školní jídelna, výborná kuchyně i s vynikajícím vínem – od předkrmu po desert. Bylo velmi příjemné setkání se studenty, kteří v loňském říjnu byli u nás a účastnili se soutěže Gastro Pardubice. A ti nás také povzbuzovali při soutěžním klání .

 
Daniela  a Martin

První tým soutěžil v sobotu. Daniela a Martin odvedli čistou práci, i když možná trošku jednodušší, ale bez jediné vady. Zde musím vyzdvihnout přístup francouzské komise, která mi dovolila být studentům k ruce, nejen překladem, ale i navigací pracovní. Rozhodně to pro ně nebyla vůbec jednoduchá zkušenost. I mě potěšilo uznání francouzské strany, za pedagogické vedení k tomuto úspěchu. Je to jen malá ukázka, že i děti, které absolvují speciální školy, avšak profesionální, si zaslouží svoji integraci do normálního pracovního procesu. Máme být na co pyšní, dokázali jsme to! A já jim přeji vše nejlepší a ještě mnoho tak krásných úspěchů!

 
Smart 2005 – Daniela Vejvodová a Martin Kodádek

Neděle byla volným dnem, já si léčila jakousi chřipečku a všichni ostatní procházeli atraktivní Paříží. Sešli jsme se  na večeři, která byla i odměnou, u Berthillonů na šnekách a zmrzlině. Každá večeře byla gastronomickou poznávací procházkou – turecká, japonská, francouzská, italská.

 
Exponát „domácích“

A v pondělí byla řada na nás – Karolína a Mirka. Díky nové technice, kterou jsem tentokrát konečně rozluštila,  jsem si dovolila malý risk – vylévání stojanu přímo na soutěži. A zdá se, že se povedlo. Soutěž je zajímavá tím, že se na místě výrobek staví a dodělává dekorace, tudíž je znalost a praxe v modelování karamelu na místě. Rovněž naše ochutnávka byla atraktivní –Saint Honoré Créme, kterým se plní profiterolky, byl z kokosového krému a vaječného likéru.

 
Soutěžní pracoviště

 
Automobilová fantasie Mirky a Karolíny

Takže jsem si zakončení své soutěžní Croquembouchové kariéry a vstup na scénu talentované nástupkyně užila. Všem, kdož nám pomohli uskutečnit tuto reprezentační cestu – paní Marková /Hospoda Domov, ASTORIA SCHOLARIS/, druhý vůz pana Milana Kodádka, našeho věrného cukrářského příznivce a dodavatele surovin pana Jaroslava Fialy, paní Michalové – FOMI – uniformy a Speciální školy pro sluchově postižené, Finalstav a jiné firmy, ale i své mamince, která mě plně zastupuje v dobách mých aktivit, a všem příznivcům a fandům, děkuji.
Přesto si neodpustím poznámku, že mě, jako ostatně celou soutěžní kariéru, velmi trápí velmi malá podpora reprezentace v našich oborech. Přesto, že je opravdu nutné prokazovat znalosti a zručnost, tudíž je to vrcholový „sport“, ze kterého nelze vystoupit, pokud chceme výsledky.
A je to též jeden z důvodů ukončení maratónu soutěží, tréninková příprava pro mě neznamená na poslední chvíli něco vyrobit a jet, ale systémové hledání myšlenky.

 
Desertům vládne perfektní jednoduchost

Po prohlídce salonu Europain 2005, kde opět bylo plno novinek a zajímavostí, posezení ve škole Lenotre s panem ředitelem – Philippe Gobet, rovněž velmi milé přijetí panem Federálním Presidentem Cukrářů Francie – Francoise Cartron, jsem ještě stihla malé školení ve stánku Tureckém – cukrář Kemal mě ukázal jednoduché, ale o to atraktivnější dekorace z nových, ochucených polev. Ano, o tom to je – jednoduše a atraktivně, snad se těchto polev dočkáme v Čechách také.

 
Kemal z Turecka

Turecko se velmi rozběhlo do světa food´s  products a s úspěchem, který je též v přijatelných cenách. Také jsem si na polevu sáhla a shledala jsem ji opravdu velmi zajímavou.              

A jeden dort, zdobený velmi vkusně a moderně a pro provozy jako ulitý – rychlý a atraktivní. 

Závěrem bych chtěla popřát všem mladým talentům, aby se nebáli jít do „toho“, soutěže nás učí, je to výměna zkušeností. Dávají nám poznat nejen  profesi, v jejím ohromě rychlém vývoji, ale dává nám i nová přátelství.
Jsme sice malá zemička, avšak s velmi šikovným jadérkem. Jsme opět na začátku, nevadí, my na to máme dohnat vše! Navázaní na současné zkušenosti nás starších vám jen urychlí přijímaní nových technologií a technik.
Využijte této možnosti a předběhněte nás! Váš další úspěch je i naším úspěchem! Hodně štěstí a nápadů!!!

 
 HOTOVO!!!

…a už mám čas na jiné, možná i důležitější činnosti….však to už znáte: “Kdo mě chce, ten mě má!“

Za vším hledej lásku!
Vaše Mirka Slavíková