fiogf49gjkf0d
Professeur en sucre d Art
Ze zem helvtskho ke do Pae je to pr hodin cesty a Mirku meme jednoho dne spatit na soutnm pdiu ve mst pod Eifellovou v kde se pokou popasovat s mstnmi specialisty na nrodn cukrsk vtvor croquembouche, kde se dopout znan neuctivho kousku vi hostitelm, kdy v ryze francouzsk discipln dobude prvenstv. Je to nco jako kdyby heave metallov zpvk vyhrl sout v jdlovn v tyrolskch Alpch. Tohle cenn vtzstv na sebe vzalo pozvnku na Nrodn sout ve Francii, kde v absolutn konkurenci irok cukrsk obce obsadila est msto. Tohoto umstn si pan Slavkov cen ze vech nejvce v cel jej cukrsk soutn karie.
Croquemboucheov monument
Croquemboucheov prvenstv doznalo nhle pekvapujc zptn podoby. V Yssingeaux, 50 km pod Lionem, existuje kola cole Nationale Suprieure de la Patisserie, Confiserie, Glacerie, Chocolaterie shromaujc vlastnm vbrem cukrsk specialisty, kte se vyznauj mimodnmi tvrmi a soutnmi vsledky, se zamenm na okoldovnickou tmatiku. Absolutoriem tto oko-umleck koly zskv astnk oznaen Professeur en sucre d Art. Jednm z dalm podnt pijet esk cukrky byla jej prkopnick vdeck innost v podob j utvoen hmoty smixovan do jednoho druhu plastickho modelovacho cukru. Tento cukrsk prototyp zaujal francouzsk odbornky a vystil do vukov pozvnky. Dal etapou cukrsk ry pan Slavkov byla spoluprce s firmou Nestl, s jej pomoc zbudovv cukrsk vukov studio Orion, kter pozdji po zruen industriln okoldovnick vroby v Nestl pebr do vlastnch rukou a pokrauje v prci pod nzvem STUDIA EN SUCRE DART Mirky Slavkov. V t dob se v modansk firm tvo Culinery Nestl Team, jen si prv tuto cukrskou prkopnici vybr na svj cukrsk post. Kronika profesnch spch pan Slavkov se mezitm pln dalmi daji: 2003 Warth zlat medaile, 2004 Stuttgart stbrn medaile. Rok 2004 je rokem olympijskm a do hessenskho Erfurtu se na olympiskou sout IKA sjd kulinsk vkvt celho svta. Pan Slavkov pijd v kolektivu Culinery Nestle Team a t sout v samostatn souti cukr. Vsledn stbro a bronz jsou soutnm triumfem a skutenost, e karamelov nmt re se stbrnm olympijskm ocennm bodov tm "olizoval" zlatou barvu nejcennjho kovu, meme znovu hovoit o vysokm umu tto cukrsk vtvarnice, potvrzenm na nejvym odbornm fru svta.
Olympijsk karamelov expont ocenn stbrnou medail
spch nen u pan Slavkov dvodem k posazen se do kesla a kalkulovn minulosti. Sotvae sala olympijsk medaile z krku ji roztoila soukol dalho cukrskho projektu pod nzvem Astoria Schoris, co je vzdlvac asociace se zamenm na rozvoj cukrskho oboru. Podnikatelsk "vudybylka" uzavela s paskou kolou CIFAP -Mezinrodn vzdlvac centrum pro un a profesionly - kontrakt na projekt, jeho soust je i vmnn pobyt talentovanch cukr obou zem na dobu jednoho roku, se zamenm na vy studium umleck cukrainy. Tento projekt by ml obsahovat i odborn ste uitel cukrskho emesla. Osobnm vrcholem Miroslavy Slavkov v profesi je jej jmenovn profesorkou cukrskho umn na pask kole CIFAP s externm vazkem na vuku "art design". Krom toho tato pedagogick innost bude zasahovat navc i do pekaskho odvtv. Podvme-li se na tvorbu tto cukrsk umlkyn, lze ji nazvat avangardnm produktem, v nm si ptomnost podv ruku s budoucnost. Mirka Slavkov svoji nmtovou podobu dneka svm osobitm ztvrnnm zasazuje do asu budoucna. Pozoruhodn je v jejm podn odlin pstup pi prci s podkladovou surovinou. Pi tvorb s okoldou pouv sochaskou techniku a pi karamelovm ztvrnn vol sklsk zpsob tvorby. Nap tomu, e Slavkov doshla na soutnch pdich o mlo vce spch s karamelem, pesto je jejmu tvrmu srdci bli prce s okoldou. Rda se pomazl s jej hebkost a ochotn pijme souboj tisc vrazovch monost svho npadu proti handicapu jedn barvy, kterou se okolda vyznauje. A aby bylo mon u tto okoldov suroviny doshnout adresnosti podoby, je to o poznn sloitj oproti karamelu. Je to vtvarn boj a Mirka je i zrove vnivou vtvarnou bojovnic. Jedna dma pronesla na tma vstavn prce pan Slavkov vrok, e pi pohledu na jej tvorbu ct neskuten pocit lsky. Tohle ohodnocen se vrylo autorce natrvalo do vdom, nebo tm bylo vystieno - podle jejch slov -, e m sama i takov krdo jak v tvorb, tak i ve zpsobu it, kdy zmnnou lsku hodl rozdvat mezi svmi blinmi. Jsem si dobe vdom toho, co v pedchoz vt stoj napsno, a vidm jak se mnoz teni pi jejm peten chytaj za hlavu. A pesto se s tm ztotouji. Mirka je ve sv podstat jemn duika, ji m ukrytu hluboce ve svm nitru. Ta due doke tvoit ndhern vci. A kad ndhera se vyznauje rizikovou kehkosti. A z obavy, aby nedolo k jejmu rozbit, zane mnohdy jej obrann pud fungovat tm zpsobem, jak vidme na Mirce na prvn pohled. A zde se budou nzory urit rznit. Chceme-li poznat Mirku Slavkovou jako lovka, bude urit jednodu jt cestou poznn pes jej cukrskou tvorbu, z kter i fluidum osobitosti, zvraznn brilantn technickou a mluvou budoucna. Ten, kdo chce porozumt Mirce Slavkov, bu na to mus bt u od prody stavn, nebo se prodrat sloitou tninou jejho umleckho organismu. Nebo vrazov styl pani Slavkov je hudebn stupnice emoc transponovanch do durov i mollov podoby, v nich kad vznikl akord m silnou a rznorodou psobivost. Pro nkoho zn melodicky, pro nkoho ne. To u je dl na pedn umleck cukrky, a zrove i nkterch z tch, kte s n pijdou do styku. Jedn vci je vak pokad jisto. A to, e pan Slavkov je cukrsk buldozer umleckch i organizanch nmt, kter ped sebou mnohdy hrne i pes splenit a krvav eky. Ale jakmile pone realizovat svj tvr umleck zmr, in tak pouze prostednictvm jej kouzeln zlatnick radlice.
|