�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
František SUM |
| Autor: J.P. Vìtrník Datum vyd�n�: 18.02.2002 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=8 |
| V hanáckém mìstì Pøerov pøi vyslovení názvu cukrárny Sum vás místní obèané spolehliì navedou na místo dotazu. Nejenom ti mladší, kteøí se operativnìji orietují v houšti novì vznikajících i zanikajících firem, ale i ti mnohem starší, |
| V hanáckém mìstì Pøerov pøi vyslovení názvu cukrárny Sum vás místní obèané spolehliì navedou na místo dotazu. Nejenom ti mladší, kteøí se operativnìji orietují v houšti novì vznikajících i zanikajících firem, ale i ti mnohem starší, kterým vìk pøipsal tøeba sedmý, osmý a neøkuli i devátý køížek do kroniky jejich vìku. Není divu, protože pøerovská cukrárna je v tomto mìstì známá již rovné století a právì letos slaví sté výroèí svého vzniku. Na poèátku všeho stál, z pohledu dnes firmu øídící generace, pradìdeèek František. Narodil se ve Smetanovì Litomyšli v dobì kdy geniálnímu skladateli bylo 36 let. Toto východoèeské mìsto má jako místo svého zrodu zapsán i jeho syn Miloš, kde 4. øíjna 1896 spatøil svìtlo svìta. Ètyøi roky po narození potomka pan František Sum pøesídlil svoji rodinu do Pøerova, kde založil v jedná z rozcházejících se ulic z mìstského centra cukrárnu. O ètrnáct let pozdìji zaène lidstvo spolu køížit zbranì do podoby I. svìtové války. Osmnáctiletý Miloš, v cukráøské dynastii Sum II., je obleèen do vojenského sukna rakouské armády, a za slávu císaøe pána a jeho rodiny bojuje na ruské frontì, kde se roku 1917 dostává k legiím. Po ukonèení války a rozpadu ètyø impérií se v novì vzniklém Èeskoslovensku ujímá Miloš spolu se svým bratrem otcova podniku, který roku 1923 má na firemní soupisce již 50 zamìstnancù. Jméno Sum není Pøerovanùm a okolí známo jenom pouze prostøednictvím cukrárny. Miloš se vyznaèoval širokým zábìrem svých aktivit spoleèenského i sportovního zamìøení. Jeho zanícenost v místním Sokole ho vynesla až na místo pøedsedy této tìlovýchovné organizace. Na poli spoleèenském mùžeme vystopovat jeho èinnost a poøadatelství mnohých kulturních akcí, z nichž namátkou mùžeme vybrat pùsobení ve Spolku pøátel umìní, sbìratelù a Pøátel exlibris, Svazu ès. muzeí, Svazu moravských bibliofilù èi angažovanost ve Spolku divadelních ochotníkù. Mírová doba po I. svìtové válce poèala náhle prudce ztrácet mízu své životaschopnosti a byla tu válka druhá. Miloš Sum neustává ve svých spoleèenských aktivitách, a to mu roku 1940 pøináší zatèení od nacistických okupantù a vìznìní v brnìnských Kaunicových kolejích. Po ukonèení II. svìtové války se život Miloše Suma i cukrárny vrací do døíve vyjetých kolejí a nezdá se, že by nìco mohlo stát v cestì dalšího vývoje. Bohužel únorové dny na Staromìstském námìstí v Praze a o rok pozdìji znárodnìní Sumovy cukrárny pøedurèily její další chod, a nejenom její. K nalezení schopného vedoucího do tak vìhlasné a produktivní cukrárny jakou Sum byla, nestaèila pouze stranická pøíslušnost nebo pøíkaz, a tak tehdejším samovládcùm nezbývalo nic jiného než Miloše Suma ponechat v jeho zestátnìné cukrárnì ve funkci vedoucího. Sumova - již zestátnìná - cukrárna mìla dva provozovatele. Byly jimi Severomoravská pekárna a cukrárna, které patøila výrobna, a Pramen s provozováním obchodu. Kuriozitou bylo, že oba dva závody si mezi sebou nesmìly dodávat zboží a tak zákusky do obchodu se vozily z Olomouce. Hospodáøství vskutku k popukání. Do toho všeho pøichází navíc uvìznìní babièky, za blahé éry tøetího dìlnického prezidenta Antonína Novotného. Jméno Sum mìlo stále odstøedivou sílu své bývalé vìhlasnosti, a nalézalo se v zorném úhlu STB. Miloš Sum byl nejenom cukráø, ale zároveò i výtvarník. Vytváøel plakáty, exlibris, divadelní dekorace, návrhy na praporky, maloval obrazy akvarelem, pastelem i pomocí grafických technik. Výtvarné realizace výstižnì dokumentovaly osobnost Miloše Suma a jeho umìlecké nadání se nezbytnì promítalo i do jeho cukráøské tvorby, kterou lze zaøadit do oblasti umìlecké cukraøiny. Miloš Sum zemøel roku 1966. Politický pøevrat roku 1989 vrací potomkùm majetek jejich pøedkù. Majitelkou se stává dcera Miloše Suma a výkonnou èinnost firmy pøebírají její dva synové a dcera, která vede obchod a bratøi se dìlí o výrobu a distribuci. Jejich pùvodní profese jsou vzdálené povaze souèasné èinnosti kterou v cukrárnì nyní vykonávaj, ale podìdìné podnikatelské geny umožnily si rychle osvojit problematiku spojenou se souèasným zamìøením. A navíc pùvodní profese umožòuje si udìlat spoustu rùznorodé práce a ušetøit tak obrovskou sumu na investièních a režijních výdajích. V souèasnosti zamìstnává cukrárna Sum 45 - 50 zamìstnancù a vyrábí 50 - 60 druhù zákuskù a trvanlivého sortimentu. Akèní rádius dodávek pokrývá celý pøerovský okres a zasahuje až okraj olomoucké oblasti. Jméno Sum, v dnešku prezentované stejnojmenou cukrárnou, je pøerovským pojmem. A to také bylo vzpomenuto v akci Dne otevøených dveøí, jejíchž souèástí byla vernisáž výstavy "Miloš Sum - Portrét pøerovské osobnosti", v Muzeu Komenského, právì v dobì kdy cukrárna Sum slaví 100. výroèí svého vzniku. |
Vytisknuto dne 21.11.2024 ze serveru |