fiogf49gjkf0d
"I pro obchodn etzce je dleit, aby s nmi mly dobr vztahy a spolen jsme rozvjeli prodej. dn zbo pitom neprodvme pod jejich privtnmi znakami, ale jen pod vlastnmi."
Takhle sebevdom slova si v esku me dovolit ci jen velmi mlo manaer potravinskch firem. Pat k nim ovem Peter Svensson, f svtov potravinsk jedniky Nestl pro tuzemsko a Slovensko.
Drtiv vtina ostatnch zpracovatel hraje vi obchodnkm sp roli podzench. Nestl vak m mimodnou pozici na trhu a da se j m dl lpe. Loni cel skupina se sdlem ve vcarsku zvila zisk o ptinu, v pepotu na 146 miliard korun.
HN: S obchodnmi etzci opravdu nemte pote? Mnoz potravini si stuj na poplatky za regln, pijmn novch vrobk do prodeje, a hlavn na nzk nkupn ceny, k nim je obchodnci tla.
Ctme se s obchodnky rovnocennmi partnery. Ani jejich trby by se pece nezvyovaly, kdybychom nespolupracovali. Mme samozejm dobrou pozici: v cukrovinkch a rozpustn kv jsme ldry trhu tady i na Slovensku, ve zmrzlinch, ale teba i v kulinskm sortimentu jsme tak siln.
Mstn znaky jsou dleit i pro svtovou firmu
HN: Stavte na vlastnch znakch, pedevm t vlajkov Orion. Dvte proto pednost dodvkm do supermarket, kde je pece jen vc znakovho zbo za vy ceny, ne teba prodejm v diskontech?
Nam zmrem je bt kdekoliv, kde ns zkaznk me najt. To znamen i v diskontech.
HN: Pro tedy nevyrbte i zbo pro jejich privtn znaky, jako vtina potravin?
Jsme pesvdeni, e prv siln znaky pedstavuj hodnotu pro spotebitele. A u ty mezinrodn - teba Nescaf pro rozpustnou kvu, nebo mstn - jako v esku Orion. Jejich vybudovn pitom stoj obrovsk sil a penze.
HN: Kolik do podpory znaek investujete?
stky neuvdme, ale je to hodn penz. I esk sdruen pro znakov vrobky uvd, e napklad cena televizn reklamy je v esku zhruba dvakrt vy ne v Polsku nebo Maarsku.
HN: Stavte strategii sp na mstnch znakch firem, kter jste pevzali, nebo prosazujete vlastn, takkajc globln?
Dlme oboje. Tady je ldrem trhu znaka Orion, kter letos slav 110 let. A zrove se prosazujeme s kvou Nescaf, co je nae svtoznm znaka. Lokln znaky jsou ale hodn dleit, proto tady stle drme teba Halerky, Lentilky a dal.
HN: Spotebitel jsou ovem nevyzpytateln. Na jednu stranu preferuj tradin zbo, a zrove je lkaj novinky. Zkoute je nejprve na zpadnch trzch, a pak je zavdte v esku a dl na vchod?
Vtinou ano. Ale jsou i vjimky. Napklad koncept Nescaf "ti v jednom" byl poprv uveden ve stedn Evrop, a to spn.
V esku mme stejnou strategii, jako na zpad
HN: Nestl si urila jako strategickou vizi postupnou pemnu v potravinskou firmu, vychzejc vstc zdravmu ivotnmu stylu. Nen to trochu pekvapiv pro firmu, kter je u ns znm hlavn jako vrobce cukrovinek i kvy?
Urit ne. Je to vize cel firmy, dan celosvtov od vrcholovho managementu. Vechny potraviny mete vyrbt se zetelem na zdrav ivotn styl, a my to dlme. Pmo na obalech informujeme, kolik m vrobek energie, jak m vivov sloen. Je to pro ns jednoznan cesta do budoucna.
HN: V zpadn Evrop se zd pklon k zdravjmu ivotnmu stylu silnj. Jak se tam li vae strategie od stedn a vchodn Evropy?
Strategie se neli. Tento trend je hodn taen spotebitelskou poptvkou. Nae nabdka cukrovinek tady je srovnateln s tou na zpad. Stejn je tomu napklad v dtsk viv a v ad dalch druh zbo.
HN: S m tedy chcete pronikat na stedoevropsk trhy?
Nae zmry se tkaj balench vod, chlazench mlnch vrobk - zejmna jogurt, a zmrzliny.
HN: Ale prv v tomhle zbo je v esku u hodn velk konkurence vznamnch firem, teba ve zmrzlinch Unilever nebo v jogurtech spousta zahraninch dovozc. Jakou strategii tedy zvolte?
Posilujeme zatm sv pozice na svtov rovni. Napklad v balench vodch, nebo spolenm podnikem s francouzskm vrobcem jogurt Lactalis. Pokud jde o zmrzliny, na naem trhu je ji mme a chceme rst.
Pkaz veden: Rst v esku i na Slovensku a vyvet
HN: Take pak dky takovmu zzem, kdy se vm poda vytvoit silnou svtovou znaku, pjdete do boje o zdej trh?
Uvidme, konkurence tu je opravdu velk. Me jt jak o koupi podnik, tak rzn druhy spoluprce. Kdy se naskytne pleitost, chopme se j.
HN: V esku te mte dva podniky. Zora Olomouc pevzala i sortiment prask Orionky a vyrb okoldov pochoutky, bonbny dl Sfinx Holeov. Chystte se podnikn jet rozit, nebo naopak hroz teba zaven zvod a penesen vroby jet dl na vchod?
Ne, nehroz. Cle pro oba zdej zvody jsou jasn: zsobovat nejen trh v esku a na Slovensku, ale nktermi produkty tak ir evropsk trh. Po restrukturalizaci ped temi lety jsou oba podniky efektivn. A export z nich do dalch zem se urit jet zv. Nae okoldy, prodvan napklad v Maarsku, nesou tamn znaku, ale pitom se vyrbj teba v Holeov. Prv v tom je sla na firmy. Co nejefektivnji vyrbt ve specializovanch podnicch, a zbo pak distribuovat pes nae zastoupen v dalch zemch.
HN: Suroviny odebrte v esku? Zemdlci asto vytaj zahraninm koncernm, e maj vazby na zpadn dodavatele a opomjej mstn nabdku.
Pedevm cukr a suen mlko, zkladn sloky pro nae vrobky, bereme od zdejch firem.
HN: Jak cl, jako svtov potravint ldi, si kladete v esku?
Jako vude jinde - stle rst.
HN: Potravinsk trh tady je ovem u hodn nasycen. Sami potravini odhaduj, e mon tetina vrobnch kapacit je nadbyten.
Jasn pkaz firmy je zvit prodeje v esku i na Slovensku, a tak zvit vvoz. Jestli se tady odhaduje ron rst treb potravinskho maloobchodu v prmru o ti procenta, tak chceme rst nejmn jako trh nebo bt lep. (ihned.cz)