�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Kvu, prosm!

Autor: Magdalna Krajmerov
Datum vyd�n�: 25.08.2006
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=859

Pro se doma omezovat pouze na turka nebo rozpustnou kvu, kdy milujete espreso, latt nebo kapuno? Vdy sta rozit portfolio kuchyskch spotebi o nkter z dostupnch stroj na kvu.

fiogf49gjkf0d

Pro se doma omezovat pouze na turka nebo rozpustnou kvu, kdy milujete espreso, latt nebo kapuno? Vdy sta rozit portfolio kuchyskch spotebi o nkter z dostupnch stroj na kvu.

Domc kvovary se dl na dv zkladn skupiny - takzvan pekapvae, kde se kva filtruje pomoc pry, a espresa, pracujc s tlakem a patnct bar. Zatmco cena prvnch zan na nkolika stokorunch, u druhch jsou to zhruba ti tisce. Vyplhat se ale me a na nkolikansobnou stku. Profesionln pstroje stoj a nkolik set tisc korun.

 

Pro mn nron

Netrvte-li na kv s hustou pnou, ale vyadujete npoj bez sedliny, kupte si pekapva. "U tchto pstroj hork voda dopad samospdem na mletou kvu, ze kter se tak louhuje kvov npoj. Sedlina zstv zachycena ve filtru," k Dobroslav anda ze spolenosti Philips.

Filtry existuj jednorzov, tedy paprov, anebo trval. Ty jsou vyroben z plastu i kovu a po pprav kvy je sta vyjmout a umt. Modern pekapvae maj navc aromafiltr pro lep vni. Na kvalit npoje se me negativn projevit vt mnostv chloru ve vod. Jeho koncentraci doke sten snit speciln filtr.

Rzn designov ady pekapva jsou vybaven konvicemi sklennmi nebo kovovmi, nkdy je nahrazuj termosky. Pekapvae maj rzn objem a podle mnostv vody se v nich daj pipravit jeden i dva lky, ale i nkolikansobn vt mnostv. Nkdo povauje za praktick, je-li pekapva doplnn plotnou, kter npoj udruje neustle tepl nebo ho optovn ohv. Jin to vak odmtaj. Ohvan a dlouho odstaven kva toti ztrc svou vni a chu.

Firmy vak vychzej vstc i singldomcnostem, kde nen nutn vait velk mnostv npoje do konvice. A tak vyrbj pstroje, u nich se pipravuje pekapvan kva pmo do hrneku.

Nkter typy jsou vybaveny rznmi nadstandardnmi funkcemi, teba automatickou funkc, kter pomh s odhadem sprvnho pomru kvy a vody. Mezi dal vymoenosti pat napklad pojistka umoujc nalvat si kvu, akoli je pstroje jet v chodu. Vhodou je i digitln asova - mete nastavit as, kdy m bt kva hotov.

 

Kolik mte bar?

Ve sloitjch pstrojch - espresech - je vestavno erpadlo a voda prochz kvou pod tlakem. Npoj protk pmo do lk.

Uvd se, e pro ppravu pravho espresa je nutn tlak 15 bar. Zle ovem na typu erpadla. U rotanho je mon pipravit vborn es-preso i pi tlaku 9 a 10 bar. U nkterch typ je ovem tato hodnota jet ni - pracuj i pi tech a pti barech. Tm se tak k parn stroje na kvu. Npoj v nich vyroben se oznauje jako moka kva. Rozdl mezi espresem a moka kvou bv patrn vc okem ne chut - moka toti nem pnu.

"Domc espresa je mon dlit na dal dv skupiny - pkov a automatick," k rka Kohoutkov ze spolenosti DeLonghi. "V prvnm ppad se kva - mlet i porcovan v pedlisovanch poltcch - dv do pky. A odtud se tak mus po kadm pouit odstranit sedlina. Ve druhm ppad je kva, ale i voda nebo mlko, umstn v zsobnku a sta si pouze nastavovat slu, druh a velikost npoje."

Nkter dra espresa jsou opatena zabudovanm mlnkem, kter umele kvu na sprvnou hrubost a tak ji pesn nadvkuje podle poadovanho druhu npoje.

"U automatickch typ se pstroj ped kadou ppravou npoje proplchne a kvov sedlina odtk do speciln ndoby," vysvtluje rka Kohoutkov.

Na displeji, kterm bvaj tyto spotebie doplnn, se zobrazuje aktuln stav ppravy kvy. Je tak mon st, zda prv probh itn stroje, mlet zrn nebo se u chyst samotn npoj. Rovn se zde objev oznmen, e v zsobnku dola kva, voda nebo nastala jin zvada.

Nkter pstroje maj zazen a trysky na zpnn a ohev a dvkovn mlka. Krom klasickho espresa je tak mon pipravovat i kapuno a dal druhy kvy pmo v pstroji.

 

een pro nerozhodn

Neme se vae rodina dohodnout, zda lpe vyuije pekapva, i espreso? Pak si kupte nkter z kombinovanch pstroj. Jsou uren nejen pro ppravu pekapvan kvy a espresa, ale tak se v nich daj pipravovat aje, hork okolda, grog nebo svaen vno. n

 

Co je co

* Espreso

Ze 6,5 a 7 g erstv mlet kvy se pod tlakem piprav 20 a 30 ml npoje.

* Espreso ristretto

Siln, velmi aromatick espreso, ze 6,5 a 7 gram se piprav maximln 20 ml kvy.

* Espreso doppio

Dvojit espreso - ze 13 a 14 gram kvy se piprav 40 a 60 ml kvy.

* Espreso macchiato

erstv pipraven espreso pokapan trochou teplho zpnnho mlka.

* Kapuno

Kvu s pnou tvo tetina espresa, tetina horkho mlka a tetina mln pny.

* Caff latt

Kva s mlkem - je tak mon oznait jakkoli preso doplnn mlkem.

* Caff americano

Tak se mu k velk kva - obvykle to je espreso zedn horkou vodou.

 

Arabica nebo Robusta, kter z nich je lep?

Ve svt se pstuje zhruba osmdest druh kvy. Nejastji se ovem setkte se dvma - Arabikou a Robustou. "V souasnosti nemaj vrobci povinnost uvdt kvalitu kvy, pesto je mon tento daj o sloen na obalu najt," k Eva Peluhov, degusttorka spolenosti Kraft Foods esk republika. Vtinou jde o smsi kvy. Nkter firmy pou na obal pomr jednotlivch druh a pidvaj informaci, zda jde o kvu s velkm, stednm nebo malm mnostvm kofeinu.

Za dra a kvalitnj je povaovna Arabica. Zvyklosti v esku jsou ovem jin. Lid dvaj pednost Robust. Prodv se j zhruba sedmdest procent. Obsahuje vce kofeinu, je silnj, tmav, m hokou chu. Prv to od kvy oekvme. O Arabice hovome jako o "nakysl".

Podobn zvyklosti maj nrody na jihu Evropy. "Naopak ve vdsku se jet ped nkolika lety Robusta vbec neprodvala," konstatuje Eva Peluhov. Nejen seversk zem, ale i Nmecko preferuj prv Arabiku. Rozdly se ovem straj, jakmile se do kvy pid cukr, med i smetana. Mlokdo proto nakonec pozn, z eho je npoj vyroben.

V reglech obchod se zkaznk nejastji setkv s kvou rozpustnou i mletou. Kvalitn kvov zrna, kter jsou nutn k nkterm typm kvovar, je nkdy tk objevit. Vtina vrobc a pedevm prodejc tchto pstroj proto svm zkaznkm doporuuje, jakou kvu a kde koupit.

 


Vytisknuto dne 23.11.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku